Německé regiony, které v příštích letech zasáhne odklon od uhelné energie, mají v první fázi dostat podporu 14 miliard eur (skoro 362 miliard korun). Počítá s tím návrh, který dnes schválila německá vláda a který by měl bez obtíží ještě do konce letošního roku projít parlamentem. Energii z uhlí chce spolková republika přestat využívat nejpozději v roce 2038.
„Chceme zachovat a dál rozvíjet pracovní místa a trvale zajistit kvalitu života pro lidi, kteří v těch regionech žijí, a zároveň odklonem od uhelné energetiky přispět k ochraně klimatu,“ řekl dnes ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU). Podle něj mají miliardy dotyčným oblastem pomoci ve fázi přechodu, která se dotkne tisíců pracovních míst.
Mělo by Česko po vzoru Německa rozhodnout o odklonu od uhelné energie?
Týká se to největší spolkové země Severního Porýní-Vestfálska a trojice východoněmeckých zemí - Saska, Braniborska a Saska-Anhaltska. V prvních dvou se v neděli uskuteční zemské volby, a i proto kabinet složený z ministrů velké koalice CDU/CSU a SPD příslušný návrh schválil dnes.
Celková podpora těmto regionům by v příštích dvou desetiletích měla dosáhnout 40 miliard eur (1,03 bilionu korun). Část financí půjde do výstavby infrastruktury - ať už dálnic nebo rychlého internetu - a na zajištění přesunu některých spolkových úřadů na východ Německa. Dnes vládou schválených 14 miliard eur budou moci země využít podle svého uvážení. Příslušné projekty budou ale muset z nejméně deseti procent spolufinancovat.
Žádný strach? Odklon od uhlí zdraží Němcům elektřinu jen o procento, tvrdí analýza
Mezi sebe si čtveřice spolkových zemí 14 miliard rozdělí následovně - Severní Porýní-Vestfálsko dostane 5,2 miliardy, Braniborsko 3,6 miliardy, Sasko 3,5 miliardy a Sasko-Anhaltsko 1,7 miliardy eur.
Odklon od uhlí, z něhož Německo teď čerpá asi třetinu energie, bude postupný. Do roku 2022 se mají uzavřít uhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže v tu dobu by spolková republika z uhlí získávala maximálně 17 gigawattů ročně, zatímco dnes je to asi 45 gigawattů. Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane v Německu využívat zcela. V případě, že na tom bude shoda všech aktérů, bude možné termín uspíšit na rok 2035. Příslušný zákon má být připraven v příštích týdnech.
Dále čtěte:
Dokumentarista Moore opět provokuje: Soláry a větrníky nás nezachrání, živí fosilní barony
Rakousko se má do deseti let stát vodíkovou velmocí. Postarají se o to průmysloví obři
Američtí horníci procitají z iluze. Jejich uhlí už Trumpa nezajímá
Trable s velkými bateriemi. Česko se snaží blokovat úložiště