Nová zařízení mění podobu procesů, způsob práce, obsluhy zákazníků a možná i poměry ve firmách
Není tomu dlouho, co tiskem proběhla zpráva společnosti Gartner, která upozorňuje, že prodej osobních počítačů a notebooků klesá již šest kvartálů po sobě. V regionu EMEA (Evropa a Středomoří) dokonce hovoří o meziročním 16procentním poklesu, tedy téměř o zhroucení trhu. Ještě zajímavější je drobná poznámka, v níž analytik Gartneru tvrdí, že za tímto poklesem je v naší části světa především nahrazování levných počítačů ve firmách ještě levnějšími tablety, většinou s operačním systémem Android.
Ubývání právě levných počítačů je logické a naše zkušenost z projektů, kde pomáháme dostat starší informační systémy na mobilní platformy, to potvrzuje. Vývojář nebo analytik potřebuje poměrně drahý výkonný stroj a tablet používá vedle něj. Obchodnímu zástupci v terénu, který vytváří záznamy o schůzkách, ale může stačit tablet s klávesnicí, což vyjde podstatně levněji než počítač. Další dramatický impulz pro přechod stejným směrem můžeme čekat na konci roku. Před Vánocemi mají být k dispozici kvalitní tablety za 200 dolarů (necelé 4000 korun).
Poslední prohlášení společnosti Gartner není nijak překvapivé. Jejich analytici o tomto trendu hovoří již dlouho a plně se v tom shodují se stanoviskem dalších analytických firem jako IDC nebo Forrester. „Post-počítače“ (jak se tablety a smartphony občas označují) začnou v dohledné době dominovat.
Svoboda pohybu a efektivnější procesy Dnes si ještě nedokážeme plně uvědomit dosah takové změny. Třeba jen zdánlivý detail spočívající v tom, že v podstatě poprvé v dějinách nebude „bílý límeček“ připoután ke stolu nebo přepážce, kam ho vázal počítač, předtím psací stroj a ještě dříve stoh papírových dokumentů. Pracoviště blízké budoucnosti může být z dnešního pohledu poměrně neuspořádané a může připomínat spíše kavárnu. Jaké možnosti to dá designérům a marketérům při vytváření prostorů a uspořádání pro obsluhu zákazníků?
Jak se vlastně budou tablety používat? Budou na nich uživatelé potřebovat Microsoft Office? To je stejně nesmyslná úvaha, jako kdyby se ze všech čtenářů měli stát spisovatelé.
Především se sem přesunou všechny personální, účetní a schvalovací agendy jako žádosti, dovolenky, převodky, nákupky, schvalování rozpočtů, smluv, objednávek, výkazů o schůzkách apod. Po očekávaném poklesu cen bude pro firmu levnější připlatit zaměstnanci na tablet než kupovat kancelářský materiál. Na tablety se pravděpodobně přesune také většina činností, které probíhají mimo kancelář, ať už v sídle zákazníka, v terénu, ve skladu nebo ve výrobní hale.
Nejvíce však tablety ovlivní procesy. Najednou může mít každý zaměstnanec k dispozici zařízení, které mu umožní sledovat a aktivně ovlivňovat proces. Nejen logistické procesy jako příjem zboží či práce s čárovými kódy, ale i obsluhu zákazníků v prodejnách, prodej finančních produktů a další. Všude může nasazení tabletů přinést rychlejší zaškolení, kvalitnější služby a efektivnější procesy.
Součástí protokolu o převzetí tak může být fotografie přebíraného zboží pořízená tabletem.
Součástí záznamu o obchodní schůzce může být fotografie vizitky. Součástí „cesťáku“ sken účtenky vytvořený podle pravidel zákona o DPH. Díky technologii pro rozpoznávání znaků mohou být údaje z takových dokumentů automaticky přenášeny do příslušných informačních systémů. A třeba podepisování dokumentů v iPhonech je v některých firmách součástí rutinních procesů už dnes.
byod – pŘineS Si vLaStní ZaŘíZení Ještě předloni téměř všichni používali k práci v podstatě stejné zařízení – notebooky se lišily hlavně logem výrobce a technickými parametry, kterým běžní uživatelé stejně moc nerozuměli. Nyní vstupujeme do rozmanitějšího světa nejrůznějších zařízení, tvarů, velikostí obrazovek a kdovíčeho všeho ještě.
S tím souvisí druhý velký trend a tím je známé BYOD (Bring Your Own Device), tedy přines si své zařízení do práce.
Jestliže se nikdo nepozastavuje nad tím, že v práci používám svoji pracovní aktovku a svoje pero, proč bych si nemohl přinést svůj tablet? Firmu to dokonce vyjde levněji. Koncept BYOD narážel na odpor IT manažerů (zejména kvůli obavám ze zavirování soukromých mobilů a ohrožení firemních dat), nicméně i to se rychle mění. Zatímco ještě před dvěma lety 60 procent IT manažerů BYOD zcela odmítalo, podle posledních výzkumů společnosti Gartner téměř 90 procent z nich již s jeho zavedením počítá.
Když ponecháme stranou otázku bezpečnosti, jsou před firmami dvě oblasti úkolů, se kterými si budou muset poradit. Zaprvé rozšíření stávajících systémů o podporu tabletů s nejrůznějšími operačními systémy. Nejde zdaleka jen o omezené nahlížení do dat. Je zapotřebí umožnit uživatelům provádět z tabletů všechny úkony, které potřebují. Pohodlně a s optimálním přizpůsobením konkrétnímu zařízení. Hledá se cesta, jak toho dosáhnout bez výměny fungujících systémů i bez riskantního a pracného přeprogramovávání. Zadruhé jde o vytváření aplikací. Je obtížně představitelné, že by současné uspořádání, kdy se provádí analýza, pak programuje aplikace a pak testuje pro nejrůznější zařízení a varianty operačního systému, mohlo být použitelné v dynamickém světě mobilních zařízení. Firmy potřebují schopnost vytvářet vlastní aplikace a měnit je v podstatě obra tem.
tabLet nenahradí notebook Tablety se prosadí bez ohledu na to, zda to IT manažeři chtějí, nebo ne. Lidé s nimi budou přistupovat k sociálním sítím, číst na nich knížky, brouzdat na webu, hrát hry, číst a posílat e-maily… Zvláště po avizovaném snížení cen bude pravděpodobnější, že zaměstnanec bude mít v kapse smartphone nebo tablet nežli propisovací tužku.
Cestu, jak tablet využít v práci, ukázal Apple se svým iPadem. Jinou cestou se vydal Microsoft, který se snaží udělat z tabletu pracovní nástroj tím, že na něj naimplementuje MS Office. Myslím, že tudy cesta nepovede. Ani při nejlepší vůli si neumím představit, že bych na tabletu chtěl psát něco delšího nežli jednu stránku jednoduchého textu. Jistě to jde, ale pohodlné to není. A je to vlastně účelné? Vždyť zkusme porovnat počet spisovatelů a počet čtenářů. Má smysl uzpůsobit tablet pro ten zanedbatelný počet spisovatelů, nebo je necháme pracovat na stolních počítačích a soustředíme se na řádově vyšší počet čtenářů?
Problémem tvorby totiž není jen klávesnice, ale celkové prostředí. Mám-li něco vymýšlet, potřebuji svůj stůl, pohodlnou židli a kávu. Čekárna a tablet na klíně není vhodné prostředí, ani klávesnice na tom nemůže nic změnit.
Podstatný kus práce tedy čeká i dodavatele zařízení. Ale to důležitější – postupné přizpůsobení procesů, zvyklostí a technologií – si bude muset udělat každá organizace sama. ?
Tablety se prosadí bez ohledu na to, zda to IT manažeři chtějí, nebo ne.
O autorovi| JAN PETR • výkonný ředitel Software602
