Náhradní volno poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za odpracovanou dobu, kdy by podle pracovní smlouvy pracovat neměl. Může se to týkat práce přesčas v pracovních dnech, ale i práce o víkendech či o svátcích. Alternativou náhradního volna je příplatek, který podle situace může činit 25 až 100 procent průměrného výdělku.
Problematiku náhradního volna řeší zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Z nejširšího pohledu umožňuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za odpracovanou dobu, kdy by pracovat neměl. Může se jednat o běžné pracovní dny i dny pracovního volna.
Náhradní volno 2019
Náhradní volno za práci přesčas
Náhradní volno uděluje zaměstnavatel zaměstnanci za práci přesčas. Zákoník práce v paragrafu 93 však určuje, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Práce přesčas by se tedy neměla stát běžným pravidlem.
Prací přesčas je podle zákoníku práce práce vykonávaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu nebo mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Nařízená práce přesčas má však své limity, nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a překročit 150 hodin v kalendářním roce.
Práci přesčas nad uvedený počet hodin může zaměstnavatel zadat jen po předchozí dohodě se zaměstnancem.
NAŠE RADA: Zásadní pravidla o práci přesčas, která byste měli znát
Zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci práci přesčas kompenzovat. Za dobu práce přesčas náleží zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto odpracovanou dobu právo a příplatek minimálně ve výši 25 procent průměrného výdělku.
| Zapamatujte si: Odměnu za práci přesčas je možné předem v pracovní smlově zahrnout do běžné mzdy, zaměstnanec pak už za ni nemusí dostat speciální 25procentní příplatek nebo náhradní volno. |
Zaměstnavatel se zaměstnancem však místo příplatkumůže dohodnout podle paragrafu 114 zákoníku práce i na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas. Pak náleží zaměstnanci mzda za odpracovaný přesčas a náhradní volno.
S náhradním volnem za práci přesčas však musí souhlasit obě strany, tedy zaměstnavatel i zaměstnanec.
Náhradní volno zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do tří měsíců po odpracovaném přesčasu. Pokud tak neučiní, zaměstnanec má automaticky nárok na příplatek.
Čerpání náhradního volna
| Zapamatujte si: Náhradní volno za práci přesčas se zaměstnanci poskytuje, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. |
Čerpání náhradního volna je však také časově omezeno a nemůže se určovat a vybírat libovolně dlouhou dobu. Náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas.
Může se však stát, že zaměstnavatel z objektivních důvodů nemůže ve stanovené lhůtě náhradní volno poskytnout. Potom platí, že neposkytne-li zaměstnanec zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, nárok na náhradní volno zaniká a zaměstnanci přísluší k dosažené „přesčasové“ mzdě i příplatek.
Náhradní volno za práci ve svátek
Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit, ale opět jen ve výjimečných případech. Platí základní pravidlo, že se musí jednat o nezbytně nutné činnosti, které nelze udělat v běžný pracovní den a pracovní době.
Práce ve svátek se však může běžně týkat zaměstnanců pracujících ve službách, které jsou důležité pro uspokojování potřeb obyvatelstva, například ve zdravotnictví, dopravě, energetice, zemědělství, vodohospodářství, obchodě, ale také v kultuře či sportu.
Pracovat o svátcích musí také zaměstnanci z podniků s nepřetržitým či směnným nonstop provozem.
Pokud zaměstnanec pracuje ve svátek, náleží mu za to mzda a nárok na náhradní volno v rozsahu práce, která byla vykonána ve svátek.
Připomeňte si: Svátky v roce 2019 přinesou 10 dnů pracovního volna
Zákoník práce v tomto případě nadřazuje základní potřeby pracovníka, tedy náhradní volno, nad penězi. První zaměstnavatelem nabídnutá možnost za práci ve svátek tak musí být náhradní volno, až druhou variantou je po vzájemné dohodě příplatek.
Opět platí pravidlo, že náhradní volno zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do tří měsíců od odpracovaného svátku. Pokud tak neučiní, zaměstnanec má automaticky nárok na příplatek.
| Zapamatujte si: Příplatek za práci ve svátek je vyšší, než za práci přesčas. Příplatek za práci ve svátek je stanoven na 100 průměrného denního výdělku. Například při odpracování jednoho svátečního dne náleží finanční odměna za dva běžné pracovní dny. |
Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?
Placené volno
V praxi se často zaměňují pojmy náhradní volno a placené volno, anebo se o nich nepřesně hovoří. Jak je v článku uvedeno výše, náhradní volno se poskytuje za práci přesčas či ve dnech pracovního volna.
Placené volno může zaměstnavatel zaměstnanci dát, pokud si potřebuje během pracovní doby z práce odejít k lékaři nebo vyřídit jiné důležité soukromé záležitosti.
Propustku k lékaři vám zaměstnavatel vystaví na dobu nezbytně nutnou
Musí se jednat o osobní překážky v práci, při kterých by vás měl zaměstnavatel uvolnit z práce. Příkladem může být uvedená návštěva lékaře, hledání nového zaměstnání, stěhování, soud, svatba, rozvod nebo pohřeb.
Čtěte více:
Fond pracovní doby stanovuje zaměstnanci počet hodin v práci. Základem je týdenní fond
