PSALI JSME PŘED 15 LETY Vláda České republiky svým usnesením k návrhu státní bytové politiky doporučila vládě ČSFR, aby při posuzování termínu a výše úprav nájemného zvážila možnost postupného přechodu na tržní podmínky v oblasti bydlení realizací dvou etap úprav nájemného a aby v rámci první úpravy bylo nájemné ve státních bytech zvýšeno maximálně o 180 procent.
PSALI JSME PŘED 15 LETY
Vláda České republiky svým usnesením k návrhu státní bytové politiky doporučila vládě ČSFR, aby při posuzování termínu a výše úprav nájemného zvážila možnost postupného přechodu na tržní podmínky v oblasti bydlení realizací dvou etap úprav nájemného a aby v rámci první úpravy bylo nájemné ve státních bytech zvýšeno maximálně o 180 procent.
Státní byty měly u nás původně sloužit jako sociální byty. Často je však dostávali ti nejlépe situovaní občané a slabším sociálním skupinám obyvatelstva nezbývalo než hledat řešení své bytové situace v družstevní a individuální bytové výstavbě. Přitom ceny za bydlení ve státních bytech, v nichž žije téměř třetina obyvatelstva, jsou podstatně nižší.
KONEC PLOŠNÝM DOTACÍM Dotace na státní bytový fond každoročně rostou, letos činí zhruba šest miliard korun z rozpočtu federace, čtyři z rozpočtu České republiky a dvě miliardy korun z rozpočtu Slovenské republiky. To představuje zjevnou nespravedlnost nejen pro uživatele družstevních soukromých bytů, ale dokonce i pro občany, kteří žádný byt nemají, přestože do federální či republikové pokladny přispívají svými prostředky všichni.
Kromě toho přídělový systém v oblasti bydlení vedl k tomu, že lidé mající možnost volby místa svého pobytu, se nerozhodují podle skutečné ceny bydlení, ale s ohledem na víceméně jednotné ceny na celém území státu, dávají zpravidla přednost nejatraktivnějším lokalitám. Tím se zvětšuje nedostatek bytů v některých místech, zatímco zároveň v jiných místech zůstávají byty neobydlené.
Je proto zcela v duchu probíhající reformy, jestliže se odstraní státní dotace na bydlení ve státních bytech. K tomuto kroku se podle našeho názoru mělo přistoupit dokonce podstatně dříve. Jisté je, že ke zvýšení nájemného nedošlo ani od 1. července 1991, jak se proslýchalo. Může k němu dojít nejdříve od ledna 1992. Přijala se totiž zásada, aby veřejnost byla o chystaných změnách informována s půlročním předstihem.
PRAVOMOC OBCÍ Zvýšení nájmu ve státních bytech až o 180 procent bude dáno do pravomoci obcí, takže bude záležet na nich, zda využijí celé rozpětí. Avšak teprve druhá etapa zdražení, k níž by mělo dojít v průběhu roku 1992, vnese do oblasti bydlení tržní vztahy ve větší míře, kdy za stejné byty už se nebude platit všude stejně. Zvyšování v dalších letech pak bude omezeno určitým limitem, uvažuje se o 25 procentech. Na Slovensku, kde se dosud neschválený návrh státní bytové politiky jinak příliš neliší od české koncepce, prosazují, aby první jednorázové zvýšení bylo maximálně 100 procent a aby platilo pro všechny obce stejně.
Zdražení nájemného vyvolává pochopitelně značné obavy těch, které postihne. Nemuselo by však mít až tak drastické důsledky, neboť prostředky získané tímto způsobem by se měly použít výhradně na poskytování příplatku na nájemné pro nejslabší sociální skupiny obyvatelstva. Nicméně v oblasti bydlení se objevují četná jiná úskalí zasluhující řešení. Profit č. 27/1991
