Tankování vojenských letadel za letu je věc poměrně běžná, „tankování“ dvou člověkem sestrojených zařízení pohybujících se nekonečným vesmírem už tolik ne. Tím spíš pokud jsou obě z nich plně funkční.
K podobnému manévru došlo zkraje tohoto týdne vůbec poprvé v historii. Stalo se tak zásluhou americké společnosti Northrop Grumman, jejíž jméno je důvěrně známé především nadšencům do vojenské letecké techniky. Zařízení MEV-2 (Mission Extension Vehicle 2), jež tvarem připomíná družici, se spojilo se satelitem Intelsat 10-02. Ten poskytuje televizní a rozhlasové služby milionům obyvatel střední a východní Evropy a po geosynchronní dráze ve výšce desítek tisíc kilometrů se pohybuje již od roku 2004.
„Dnešní (pondělní) úspěšné spojení naší druhé Mission Extension Vehicle jen znovu dokládá schopnost, bezpečnost a užitečnost vesmírné logistiky,“ prohlásil viceprezident Northrop Grumman pro oblast strategických kosmických systémů Tom Wilson.
Spojení završilo více než půl roku trvající let
Dokovací, respektive přibližovací proces, na jehož konci se obě zařízení spojila, trval zhruba tři hodiny. Předcházely mu však dlouhé měsíce přípravy. Již loni v srpnu opustila MEV-2 na palubě rakety Arianespace Ariane 5 Zemi a vydala se vstříc přesluhujícímu, leč stále fungujícímu satelitu.
Životnost Intelsatu 10-02 měla podle původních odhadů skončit už v roce 2017, díky podpoře ze strany MEV-2 se nicméně její provozuschopnost prodloužila o dalších pět let. Poté se zařízení od komerčního satelitu odpojí a vydá se „pomoci“ jiné vesmírné družici na pokraji sil.
Pondělní manévr znamená pro Northrop Grumman historický úspěch, jisté zkušenosti s ním už přesto ale americká společnost má. Koncem loňského února se totiž pomocí zařízení MEV-1, tedy předchůdce „dvojky“, spojila s jinou družicí Intelsatu, a sice IS-901. Rozdíl byl v tom, že nyní se jednalo o satelit, který byl v okamžiku spojení plně funkční – a tedy i případný nezdar mohl mít pro spoustu televizních poskytovatelů nedozírné důsledky.
V rámci své loňské mise opravil MEV-1 družici pohybující se na takzvané hřbitovní oběžné dráze. Tam se nachází celá řada satelitů, které již byly vyřazeny z provozu. Zařízení doplnilo IS-901 tolik potřebné palivo a dopravilo jej zpět na jeho původní pozici, díky čemuž se stal opět plně funkčním, jak připomíná server CNBC.
70miliardová příležitost
Vesmírný odpad, mezi který se řadí právě nefunkční satelity, vraky a další úlomky pocházející z člověkem vyrobených kosmických zařízení, je dlouhodobě hojně diskutovaným tématem. Jednotlivé části mohou spolu kolidovat, čímž se počet neřízeně se pohybujících objektů jen dále navyšuje. Jinými slovy, vznikne tím začarovaný kruh, v důsledku kterého roste riziko srážky s fungujícím zařízením, jehož vyřazení z provozu může mít pro lidstvo potenciálně neblahé následky.
Podle údajů Evropské vesmírné agentury (ESA) existuje v kosmu na 130 milionů kusů smetí, respektive úlomků menších než jeden milimetr. I ty mohou představovat bezpečnostní riziko.
Jedním z kroků, jak zamezit dalšímu hromadění vesmírného odpadu, je mimo jiné právě prodlužování životnosti stávajících zařízení – namísto vypouštění nových. Podle poradenské společnosti Northern Sky Research by do konce současné dekády mohlo být takto „dobito“ až 75 satelitů pohybujících se po geosynchronní oběžné dráze. To z daného trhu činí pro zainteresované firmy obchodní příležitost za 3,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 70 miliard korun.
