Představte si ideálního zaměstnance. Bere minimální plat a za práci je vděčný. Kde takového člověka vzít? Ve věznicích. Na práci tam čekají tisíce odsouzených. Že jde o výhodnou pracovní sílu, to si už ověřilo mnoho českých firem. Ale pozor: zaměstnávání vězňů má několik háčků.
ZAMĚSTNÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH Představte si ideálního zaměstnance. Bere minimální plat a za práci je vděčný. Kde takového člověka vzít? Ve věznicích. Na práci tam čekají tisíce odsouzených. Že jde o výhodnou pracovní sílu, to si už ověřilo mnoho českých firem. Ale pozor: zaměstnávání vězňů má několik háčků.
Mívají potetované ruce a pár záznamů v trestním rejstříku k tomu. Ale když jim dáte šanci, možná vás mile překvapí. Vězňové. Jako pracovní sílu je už využívá nejeden český podnikatel. A zkušenosti jsou překvapivě dobré. Po vězních je proto mezi soukromníky poptávka. „Letos v dubnu pracovalo pro soukromé firmy téměř 2300 odsouzených osob,“ uvádí Lenka Smutná, mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby.
Kdo dává těmto lidem práci? Třeba Jan Gabriška, společník ve firmě C-Klima. Ta vyrábí vzduchotechniku a v její provozovně v Kostelci nad Černými lesy pracují i vězni. „Mám s nimi výborné zkušenosti. Zaměstnávám je už od loňského září a neměl jsem s nimi zatím jediný problém,“ pochvaluje si podnikatel. Firma je natolik spokojena, že si dokonce ponechala jednoho zaměstnance i poté, co mu skončil výkon trestu.
| „S vězni mám dobré zkušenosti,“ říká Ivan Brožík z firmy Kindl, která vyrábí stojany na kola.|
PRACANT ZA ČTYŘI TISÍCE
V čem je hlavní lákadlo při zaměstnávání odsouzených? Jednoznačně v penězích. Jde totiž o suverénně nejlevnější pracovní sílu, která je na trhu k mání. „Průměrná měsíční mzda odsouzených osob loni činila 4200 korun,“ konstatuje Smutná. Přičteme-li zdravotní a sociální pojištění, dostaneme se zhruba na částku 6500 korun.
Mzdy se odsouzeným stanovují v rámci tabulkových tarifů podle náročnosti práce. Když je podnikatel spokojen, může za odměnu navýšit odsouzenému plat až o 20 procent. Pracovní směnu mají vězňové většinou osmihodinovou.
LEPŠÍ NEŽ BRIGÁDNÍCI Úspora peněz ale není jedinou příčinou, proč si soukromníci vězně najímají. Druhým důvodem je i to, že velká část odsouzených jsou údajně velmi spolehliví pracovníci, kteří si šance pracovat váží.
Potvrzuje to Ivan Brožík, výrobní mistr společnosti Kindl, která kompletuje v dílně v areálu Věznice Jiřice nosiče na bicykly. „Dříve jsme na to venku najímali brigádníky. Ale to bylo vždycky jen takové nespolehlivé provizorium. Tak jsme zkusili zaměstnat vězně. Teď máme stabilní tým šesti odsouzených, který funguje výborně. Práci už umí, nemusíme tedy stále zaučovat někoho nového,“ vysvětluje Brožík. „Samozřejmě, že se mezi nimi najdou i špatné příklady. Měl jsem tu jednoho takového. Vyhýbal se práci, byly s ním pořád problémy. Tak jsem ho musel vyměnit. Ale to je úplně stejné jako tam venku. I mezi běžnými zaměstnanci někdo dělá a někdo se jenom ulévá,“ pokračuje Brožík.
ODPOLEDNÍ SMĚNA? BEZ PROBLÉMU Jan Gabriška spatřuje výhodu při zaměstnávání odsouzených mimo jiné v tom, že jsou k dispozici prakticky kdykoliv. „Tady v dílně ve věznici není problém domluvit si třeba odpolední směnu. Běžní zaměstnanci vám dají ve čtyři odpoledne na shledanou a jdou si po svém. Naopak odsouzení jsou rádi, že si přivydělají nějakou korunu navíc,“ vysvětluje Gabriška. „Takže potřebujili nějakou rychlovku, vězni mi to tady odpoledne na počkání udělají. A to se hodí, protože v mém oboru - tedy ve vzduchotechnice - chtějí dneska zákazníci všechno honem honem,“ dodává.
KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ Proč si většina vězňů práce váží? Je k tomu hned několik důvodů. I u nich jsou samozřejmě motivací peníze. „Když budu sedět na baráku, dostanu jenom sociální příspěvek sto korun. A je tam hrozná nuda. Zato tady v dílně si přivydělám pár stovek kapesného k dobru a ještě se zabavím,“ říká Zdeněk Šindler, který si ve vězení odpykává trest za podílnictví na krádeži. Patří právě do zmíněného týmu pracovníků, kteří kompletují nosiče na jízdní kola.
Nutno ale připomenout, že ze svého platu vidí odsouzení obvykle jen menší část. „Zhruba čtyřicet procent ze mzdy jim strhává věznice na náklady spojené s výkonem trestu, ostrahou a ostatní režií. Mnoho odsouzených má také velké dluhy, takže další část výplaty jde na jejich splácení. Na kapesné zbude vězňům obvykle tak pět set korun,“ vypočítává mluvčí Věznice Jiřice Jan Novák. I taková částka prý ale znamená značné přilepšení. Vězni si za vydělané peníze kupují v kantýně zboží, které není součástí standardních přídělů. Třeba cigarety nebo dražší ovoce.
Peníze ale pro ně nejsou jedinou motivací. „Další, pro ně možná ještě důležitější pohnutkou, je takzvaná kázeňská odměna. Podnikatel na ně může dát pozitivní posudek, který se bere v potaz při případném zkrácení trestu,“ vysvětluje Helena Točínová z referátu zaměstnávání vězněných osob.
Práce navíc přispívá k určité mravní hygieně odsouzených. Mají vyplněný program, jsou v kontaktu s kolektivem. Že mají pozitivně naplněný čas, vítá i vedení věznice. „Je to zhruba podle pořekadla, kdo si hraje, nezlobí,“ míní Jan Novák.
NĚKDO MÁ UČŇÁK, NĚKDO MÁ ZÁJEM Sečteno podtrženo vypadají vězňové jako lákavá pracovní síla. Jsou levní, jsou vždy po ruce a podle zkušeností zaměstnavatelů je také většina z nich relativně loajální. Přesto se s jejich zaměstnáváním pojí nejeden problém.
Především jim většinou chybí lepší kvalifikace a mohou vykonávat jen jednoduché manuální práce. „Stále více se k nám totiž dostávají odsouzení, kteří nikdy předtím nepracovali. Nic neumějí, o školu nezavadili,“ konstatuje Jiří Šrajber, ředitel věznice v Kynšperku nad Ohří. Podle něj není výjimkou dvacetiletý člověk, který skončí ve vězení dříve, než absolvoval vůbec nějaké civilní zaměstnání a má sotva dodělanou základní školu. U takových lidí nejde jen o to, že neovládají žádné řemeslo. „Co je horší, nemají základní pracovní morálku. Teprve je učíme pracovat,“ upozorňuje Šrajber.
Podle něj je určité procento vězňů nemožné smysluplně zaměstnat. „Jsou mezi nimi totiž lidé, kteří se budou vždycky práci vyhýbat. Takoví vám budou pořád říkat, že jsou nemocní, že té a té práce nejsou schopni. Když je zaměstnáte, stejně budete muset firmě dříve nebo později nabídnout náhradního pracovníka,“ míní Šrajber.
Vůle pracovat je u odsouzeného někdy důležitější než to, zda má nějakou odbornou kvalifikaci. Myslí si to Jiří Nekovář, mistr ve Středisku hospodářské činnosti Věznice Jiřice. Ve výrobně, na jejíž provoz dohlíží, vyrábějí odsouzení dřevěný nábytek. „Když mi sem přijde někdo, kdo je vyučený truhlář, je to samozřejmě plus. Ale nejdůležitější opravdu je, jestli se odsouzený snaží. Většinou se tak do dvou měsíců ukáže, jestli má nebo nemá o práci zájem,“ popisuje své zkušenosti Nekovář. „Mnoho odsouzených nemá žádnou kvalifikaci, a přesto jsou velmi šikovní. A naopak,“ dodává.
JDE TO I BEZ OSTNATÉHO DRÁTU I když se rozhodnete zaměstnat vězně, narazíte na hlavní problém. Tím je omezení jejich pohybu a případné náklady na bezpečnostní opatření. Odsouzené totiž můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří mohou za určitých podmínek pracovat bez přímého střežení i mimo věznici, a na ty, kteří musí zůstávat ve věznici, nebo pracovat v dostatečně zabezpečeném objektu.
O ty s povolením volného pohybu je eminentní zájem. „Ti se uplatní vždycky, poptávka firem po nich je větší, než kolik máme takových vězňů k dispozici,“ říká Jan Novák z Věznice Jiřice. Povolení pracovat mimo nápravné zařízení je totiž podmíněno dlouhým seznamem kritérií. Každý odsouzený se posuzuje individuálně. Kromě druhu trestného činu, kterého se dopustil, se bere v potaz také jeho zdravotní a psychický stav, jeho chování během výkonu trestu a mnoho dalších faktorů. Nejvyšší závěrečnou instancí je ředitel věznice, který vynese konečné rozhodnutí. „Schvaluji takzvanou propouštěcí knížku,“ upřesňuje ředitel věznice v Kynšperku.
Jak to v praxi funguje, pokud vězňové povolení dostanou? Popisuje to Jan Gabriška z firmy C-Klima. „Dojedu si pro ně do věznice autem a odvezu je do naší provozovny. Tam normálně pracují, v poledne od nás dostávají teplý oběd. Minimálně jednou týdně je jezdí z věznice zkontrolovat inspekce. Někdy přijde kontrola namátkově i několikrát za týden. A to je vše, jinak to s odsouzeným chodí jako s každým jiným zaměstnancem,“ říká Gabriška. „A jestli mají civilní zaměstnanci vůči vězňům předsudky? Nemyslím si, rychle si zvykli a nikdo s tím nemá problém,“ dodává podnikatel.
VĚZŇŮ HODNĚ, DOZORCŮ MÁLO Vězni s povoleným volným pohybem jsou ale nedostatkové zboží. Většina odsouzených smí pracovat jedině v pečlivě zabezpečeném objektu. „A málokterá firma si může dovolit investovat nemalé peníze do oplocení, kamerových systémů a dalších opatření. Vysoké náklady pak relativizují to, že vězni mají nízký plat,“ říká Jan Novák. „Jinak řečeno, investice do zabezpečení pracoviště se vyplatí jedině tehdy, když firma počítá s tím, že bude vězně zaměstnávat dlouhodobě a nebo jich zaměstná velký počet. Kdyby šlo jen o pár měsíců, tak se tyto investice nevrátí. Odsouzeným by sice firma platila třeba pouze pětitisícový plat, ale když k tomu připočte bezpečnostní výdaje, stál by takový pracovník najednou třeba třikrát tolik,“ vysvětluje Novák. Případné zajištění práce delikventů mimo nápravné zařízení je náročné i pro vězeňskou službu. Ta totiž musí poskytnout dostatek dozorců. Pro eskortu z věznice i na hlídání přímo na pracovišti. A na to často nemá lidi.
KDYŽ NEMŮŽE ODSOUZENÝ K PODNIKATELI Zbývá ještě třetí alternativa. Vězni pro vás mohou pracovat v prostorách věznice. „Pro naši firmu vyrábí dvacítka odsouzených stavební prvky ve výrobně přímo v kynšperkské věznici,“ říká předseda představenstva společnosti Cirus Roman Tichý. Stavebniny se dokonce prodávají i v prodejně, která je také v areálu věznice.
Podnikatelé využívají i prostory ve Věznici Jiřice. „V našich dílnách v současnosti vyrábějí tři soukromé firmy. Celkem spolupracujeme s devíti společnostmi,“ uvádí Josef Jelínek z tamního referátu zaměstnávání vězněných osob. „Podnikateli vystavíme speciální průkaz a s tím se pak vykazuje, když za odsouzenými dochází na pracoviště do věznice,“ dodává mluvčí věznice Jan Novák.
Pokud odsouzení pracují přímo v areálu káznice, odpadá podnikatelům starost s náklady na bezpečnostní opatření. A potřebné stroje si „z venku“ mohou do dílny přivézt. Výrobny přímo ve věznicích se tedy zdají být dobrou možností. Problém je v tom, že jich není tolik a kapacity nejsou neomezené. „Uvnitř českých věznic je celkem 42 pracovišť cizích subjektů. Pracuje na nich asi 1500 odsouzených,“ uvádí mluvčí vězeňské správy Lenka Smutná. Pro srovnání: pracovišť přímo u firem, tedy mimo zdi věznic, je téměř stovka. Podnikatelé tam dávají práci dalším osmi stům odsouzených.
DOBŘÍ VĚZNI SE VRACEJÍ Když se i přes různé komplikace rozhodnete vězně zaměstnat, jak jejich „najímání“ prakticky probíhá? Podstatné je, že odsouzený stále formálně pracuje pro svůj ústav. „Podnikatelé nejsou přímými zaměstnavateli odsouzených, ti pro ně pracují na základě smlouvy podnikatele s věznicí,“ vysvětluje Lenka Smutná.
Oslovte tedy referenta, který má v příslušné věznici zaměstnávání odsouzených na starost. „Pokud se s podnikatelem dohodneme, sepíšeme standardní smlouvu,“ říká Helena Točínová, která tuto úlohu plní ve Věznici Jiřice. „Ve smlouvě jsou mimo jiné specifikována i práva odsouzených. Ta odpovídají zákoníku práce a jsou obdobná jako u běžných zaměstnanců. Mají nárok na teplou stravu, na pracovišti musí mít k dispozici sociální zařízení, dostatek tekutin a podobně,“ zdůrazňuje Točínová. Tato ustanovení jsou důležitá, protože zaručují, aby nebyla práce vězňů zneužívána a aby pracovali v humánních podmínkách. Pokud se s věznicí dohodnete, je už jen na vás, abyste vězně vyškolili pro příslušný pracovní úkon.
Podle Heleny Točínové bývají podnikatelé, kteří dali odsouzeným šanci, s jejich výkonem spokojeni. „Někdy si tak padnou do oka, že odsouzený zůstane u firmy i poté, co mu u nás skončí výkon trestu,“ připomíná referentka. Takže za pokus to určitě stojí. V českých věznicích mešká v současnosti více než 19 tisíc odsouzených lidí. Možná je mezi nimi někdo, kdo se hodí na uprázdněné místo právě do vaší firmy.
POČET ODSOUZENÝCH PRACUJÍCÍCH PRO SOUKROMÉ FIRMY
Místo práce Počet pracovišť Odsouzených
Uvnitř věznic 42 1493
Mimo věznice 99 795
údaje k dubnu 2006) Pramen: Generální ředitelství Vězeňské služby ČR
BĚŽNÝ DEN ZAMĚSTNANÉHO VĚZNĚ
(s osmihodinovou pracovní směnou)
4:50 Budíček a snídaně
5:30 Odjezd do zaměstnání
6:30 Začátek pracovní doby
10:30 Oběd
15:00 Konec pracovní doby
16:00 Návrat do věznice,
hygiena, osobní volno
17:00 Večeře
17:45 Osobní volno, výchovná
činnost, TV, úklid atd.
20:50 Večerka
ZAMĚSTNÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH
+ velmi levná pracovní síla
+ časově přizpůsobivější než běžní zaměstnanci
- náklady na bezpečnostní opatření
- nedostatek vězňů s povolením volného pohybu
- jen na pomocné práce
Z DÍLNY ZMIZELI V PALETÁCH Že ani uvnitř hlídané věznice nemusí být vězni hlídáni dostatečně, to dokazuje případ z loňského listopadu. Dva vrazi tehdy utekli z plzeňských Borů. Roman Čabrada a Rostislav Roztočil se schovali v dřevěných paletách, které se vyrábějí v tamější dílně. V bedně se nechali na nákladním voze provézt bránou věznice a než stačila policie zareagovat, unikli do zahraničí. Kvůli případu přišel tehdejší ředitel borské věznice o místo. VĚZNI SOBĚ V některých českých věznicích funguje takzvané Středisko hospodářské činnosti. Jde o samostatný ekonomický subjekt, který spadá pod Generální ředitelství Vězeňské služby. Primárním úkolem dílen, kde jsou zaměstnáváni odsouzení, je produkce výrobků pro samotné věznice. Krom toho ale někdy tyto dílny pracují i na zakázkách pro odběratele z venku. Ve věznici v Heřmanicích se tak například vyrábějí kovové výrobky, v Jiřicích zase dřevěný nábytek. PRACUJE NECELÁ POLOVINA**
V Česku je v současnosti vězněno více než 19 tisíc osob. Podle údajů vězeňské služby má celkově zaměstnání asi 45 procent práceschopných vězňů. Většina z nich se podílí přímo na údržbě samotných věznic. Soukromý sektor zaměstnává zhruba osminu pracujících vězňů.
