...Zdeňkem Šámalem
Zpravodajská televize Z1 prošla během posledního roku náročnou restrukturalizací, jejímž motivem bylo zeštíhlit stav spolupracovníků a především snížit generovanou ztrátu. S tímto cílem přišel loni v červnu do První zpravodajské (společnost provozující Z1) Zdeněk Šámal, zkušený novinář a erudovaný mediální manažer, který v minulosti například vybudoval zpravodajské kanály ČT24 či TA3. Restrukturalizace „zet jedničky“, kterou označuje za bolestivou pro všechny zúčastněné, se prý vydařila. „Cíl, s kterým jsem do Z1 původně přišel – snížit náklady a dělat televizi, za kterou se nebudeme stydět my ani naši akcionáři – se snad podařilo naplnit. Vím ale, že větší část práce je stále před námi. Soustředit se budeme muset zejména na obchod a marketing, tedy způsob, jak peníze vydělat,“ říká Šámal v rozhovoru pro týdeník EURO.
EURO: O kolik procent snížila Z1 pod vaším vedením náklady? V jakých oblastech se šetřilo nejvíce? ŠÁMAL: Náklady jsou nižší asi o 40 procent oproti stavu, který ve firmě panoval před tím, než jsme společně s novým finančním ředitelem Radkem Hovorkou začali s restrukturalizací. Kvůli zjednodušení programového schématu i úsporám v produkci jsme přestali vyrábět některé typy pořadů. Z původního počtu pracovníků proto odešla polovina lidí, například jsme zcela zrušili celou redakci publicistiky. Prostě nebylo zbytí. Také jsme ale zefektivnili výrobu, například na pořadu Interview Z1 dříve pracovalo pět lidí, dnes to dělá jeden. Samozřejmě využívá služeb produkčního oddělení, ale i to jsme zracionalizovali, ze čtrnáctičlenného týmu jsme na třech lidech. A také to funguje. Celkově tady dnes pracuje kolem 150 lidí včetně externistů.
EURO: Televize přestala po vašem nástupu zpravodajsky pokrývat víkendy a vsadili jste na dokumenty. Jak to zpětně hodnotíte? ŠÁMAL: Hodně nám to pomohlo. Víkendové zpravodajství málokdy přináší něco nového, obzvlášť z ekonomické oblasti. Navíc nám poměrně dobře začaly fungovat dokumenty, takže jsme si i v této době mohli dovolit vyčlenit na jejich nákup stabilní částku, která je vyšší než dříve. Od začátku letošního roku Z1 vysílá šest dní v týdnu premiérové dokumenty, které nám zvedají sledovanost, a navíc tento typ pořadu není v programu to nejdražší. Finančně náročnější je zpravodajství.
EURO: Kdy by si měla Z1 vydělat na svůj provoz? ŠÁMAL: Společně s akcionáři jsme postavili pětiletý byznysplán, na jehož konci by televize neměla být ztrátová, měli bychom si na sebe vydělat. Proto za svůj aktuální hlavní úkol považuji změnu obchodní strategie, musíme se zaměřit na příjmovou stranu rozpočtu. Televize, jako je ta naše, nebude nikdy pracovat s velkou masou diváků, ale se specificky zacíleným divákem. Zároveň musím říct, že deset tisíc diváků určitého zaměření je pro nás cennější než čtvrtmilionová indiferentní masa lidí. Jsme televize pro chytré diváky. S ohledem na to bychom měli i individuálně přistupovat k potenciálním inzerentům, a také vyvíjet specializované reklamní žánry. Osvědčil se nám například komerční realitní pořad Reality Guide, tento pětiminutový reklamní blok máme až do konce roku vyprodaný.
EURO: Projevily se změny na sledovanosti? A kdy vstoupíte do elektronického měření, takzvaných peoplemetrů? ŠÁMAL: Poslední průzkumy, které máme k dispozici, jsou téměř rok staré. Z nich vyplývá, že nás denně sleduje 205 tisíc diváků, měsíčně 1,65 milionu lidí. Co se týká peoplemetrů, jsme interně připraveni a nejpozději do roka do tohoto měření vstoupíme.
EURO: S tím, jak roste pokrytí Česka digitálním televizním signálem, rostou výdaje jednotlivých kanálů za vysílání. Podle serveru Digizone.cz platíte společnosti Czech Digital Group (CDG) měsíčně tři a půl milionu korun. Neuvažujete o odchodu z DVB-T formátu? ŠÁMAL: Téma vysílacích poplatků mne pálí, nemáme totiž s CDG dlouhodobou smlouvu a za šíření signálu platíme na základě měsíčních objednávek. Problém spočívá v tom, že CDG nehodlá přijmout jakýkoli kompromisní návrh na cenu, neustoupí ani o procento. Bude se to muset nějak vyřešit, pozemní vysílání přes DVB-T nechceme opustit, ale na druhé straně nechci dospět do situace, kdy tato televize bude platit více peněz za vysílání, tedy distribuci signálu, než za výrobu programu a nákup pořadů.
