Brusel doufá, že novým šéfem Aliance se stane dánský premiér Anders Fogh Rasmussen
Diplomatické zdroje v Bruselu to vidí úplně jasně. Novým generálním tajemníkem NATO se stane současný dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Ten to však na veřejnosti úporně popírá.
Stejně odejde
Rasmussen však splňuje všechny čtyři základní předpoklady pro novodobého šéfa NATO – je z Evropy, má za sebou zřetelnou politickou kariéru, což mu dává sílu a manévrovací prostor, umí obstojně francouzsky a Američané ho mají rádi. Jenže…
„Na žádný mezinárodní post nekandiduji. Mám v úmyslu zůstat dánským ministerským předsedou, dokud mě voliči budou chtít,“ řekl před několika dny Rasmussen. Skoro nikdo mu to však nevěří ani v rodném Dánsku ani v Bruselu. Většina Dánů si dle čerstvého průzkumu veřejného mínění myslí, že Rasmussen do Bruselu stejně odejde.
Stejný názor jako běžní Dánové mají i zasvěcení bruselští diplomaté. „Všichni sázejí na Rasmussena. I on to chce. To veřejné popírání je prostě taková PR kampaň. Sondování, jak to kdo přijme. V podstatě je to však jasné, přestože zatím žádná oficiální kandidatura – ani od Rasmussena ani od nikoho jiného – na centrálu NATO nepřišla,“ řekl týdeníku EURO jeden z diplomatů v belgickém hlavním městě.
Rasmussen se snaží. Nedávno se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Gordonem Brownem. Oficiálně prý jen kvůli chystané konferenci o změnách klimatu, finanční krizi a o vojenské operaci v Afghánistánu. Merkelová následně prohlásila, že jednání o novém šéfovi NATO se odehrávají, ale jsou „pochopitelně tajná“.
Další zájemci
Současný šéf aliance Jaap de Hoop Scheffer má smlouvu do konce července, členské státy by však chtěli mít o jeho nástupci jasno už před výročním dubnovým summitem.
Vedle Rasmussena se však rýsují i další zájemci. Největší tlak zatím dle zdrojů z české mise při NATO v Bruselu vyvíjejí Poláci. Ti by chtěli na post šéfa NATO prosadit svého současného ministra zahraničních věcí Radoslawa Sikorskeho, absolventa Oxfordu a bývalého válečného korespondenta z Afghánistánu. Příliš šancí však prý nemá. Dle diplomatů možná spíše usiluje o nějaký jiný post, zřejmě na domácí politické scéně, a spekulace o jeho příchodu do Bruselu mají jen zvýšit jeho „cenu na trhu“.
To bývalý šéf bulharské diplomacie Salomon Passy se o místo šéfa NATO hrdě a veřejně hlásí. Možná až příliš, myslí si některé bruselské zdroje. Politici jsou o novém generálním tajemníkovi aliance zvyklí vyjednávat spíše v tichosti a v kuloárech, přílišný rozruch nemají v oblibě. Tradicí je, že státníci nejprve dospějí ke konsenzu a až poté se zveřejní výsledek. „Trochu ho to diskriminuje. Je to však stejně celkem jedno, zase natolik vážně ho tady nikdo nebere. Mezi žhavé kandidáty bych ho rozhodně neřadil,“ míní dobře informovaný zdroj.
Pak je tu ještě kanadský ministr obrany Peter McKay. Je to sice zdatný politik a mluví francouzsky, ale… není z Evropy. Neposílil by pověstnou transatlantickou vazbu. Američané ani Kanaďané se prostě šéfy NATO nestávají.
Čekání na rozhodnutí
Padají i další jména, například českého vicepremiéra Alexandra Vondry, norského ministra zahraničí Jonase Gahra Stoereho nebo bývalého slovinského premiéra Janeze Janši. Zatím jsou však spíše do počtu. Všichni čekají, jak se rozhodne Rasmussen.
Dánský deník Ekstra Bladet přišel před několika dny s informací, že ministr financí Lars Løkke Rasmussen – nejžhavější kandidát na premiérské křeslo v případě jeho uvolnění – si už objednal deset nových luxusních obleků od firmy Zornig v Kodani. Plus několik desítek košil.
Box:
Generální tajemníci NATO
Jaap de Hoop Scheffer (2004–2009), Nizozemec
Lord George Robertson (1999–2003), Brit
Javier Solana (1995–1999), Španěl
Willy Claes (1994–1995), Belgičan
Manfred Wörner (1988–1994), Němec
Lord Petr Carrington (1984–1988), Brit
Joseph Luns (1971–1984), Nizozemec
Manlio Brosio (1964–1971), Ital
Dirk Uipko Stikker (1961–1964), Nizozemec
Paul Henri Spaak (1957–1961), Belgičan
Lord Hastings Ismay (1952–1957), Brit
