Nečekaně razantně snížila bankovní rada na svém pátečním zasedání své základní sazby. Čtrnáctidenní repo, za níž ČNB stahuje peníze z trhu, klesla o procentní bod na 9,5 procenta a diskontní a lombardní sazba, představující horní a dolní okraj koridoru, v němž se pohybuje cena peněz, činí nyní 8,5 a 12,5 procenta.
Odborníci čekali maximálně půlprocentní pohyb sazeb. Razantnost kroku zdůvodnil mluvčí ČNB Martin Švehla tím, že centrální banka očekává příznivý vývoj inflace i dalších, pro vývoj měny podstatných, ukazatelů. Není tedy podle něj nutné čekat na další projednání situační zprávy o české ekonomice plánované na konec ledna.
Posledním krokem se ČNB po dlouhé době dostává pod hladinu sazeb, za něž se obchoduje na mezibankovním trhu. Po většinu letošního roku se svými rozhodnutími spíše dívala reálnému obchodování na záda. Prudké uvolnění měnové politiky může mít na ekonomiku výraznější vliv až za řadu měsíců, možná je však rychlá reakce devizového kursu. Podle Martina Švehly i po posledním snížení zůstává úrokový diferenciál poměrně výrazný a navíc kurs dosud neprojevoval přílišnou závislost na pohybu centrálních úrokových sazeb.
