Země podpoří začínající podnikatele 40 tisíci dolarů, pokud svůj byznys rozjedou právě tam. Zájem mají i Češi
Jedenačtyřicetiletý David Spáčil si přezdívá Havran, vystudoval zoologii s diplomovou prací o velbloudech, pracoval v olomoucké zoo u afrických kopytníků. Pak studoval videoart a multimédia, marně se snažil prosadit v Hollywoodu. Natáčel virální videa, z nichž nejvíce se proslavil cyklista uhánějící stovkou po dálnici. A nakonec se z chlapíka s barvitým životopisem stal podnikatel, jehož byznys se rozhodli financovat z erárního rozpočtu až v dalekém Chile.
Jihoamerická republika vyhledává podobné mladé talenty s netradičním nápadem na podnikání a zve je v rámci projektu Start-Up Chile k sobě, aby jej dál rozvíjeli. Z odlehlého státu, který žije především z těžby mědi a produkce vína a ovoce, to má učinit globální inovativní centrum, odkud by kreativní lidé mohli dobýt svět.
Videotvůrci všech zemí, spojte se Brňák Spáčil to chce dokázat se svým serverem Videoflot.com. „Obrovsky roste poptávka po profesionálních videoprezentacích. Když chcete recept, jak připravit k večeři chobotnici, nebudete to číst, ale rovnou si to najdete na YouTube. A podobně se firmy na svých stránkách radši než slovně představují vizuálně,“ vysvětluje pozadí svého nápadu. Jenže málokdo ví, kde sehnat profesionály, kteří by to uměli udělat na úrovni. Sám coby filmař na volné noze dělal různé nahrávky („Nikdy svatby a politiku!“) a lidi se na něj čím dál častěji obraceli, aby jim, když sám nemůže, někoho doporučil. Napadlo ho udělat stránku, kde by podniky, kapely nebo neziskovky zadávaly své poptávky a naopak kameramani, střihači, animátoři, scenáristé a další kreativci nabízeli své služby.
V pilotní verzi je služba zatím zdarma, ale v budoucnu bude zpoplatněna. Další finance by mohly přijít z reklamy, pokud by stránka byla dostatečně navštěvovaná.
„Potenciál je velký. Odhaduji, že jen v Česku je 50 tisíc osob, které se videotvorbou mohou živit. Dosud máme registrováno více než 700 tvůrců především z České republiky, přes server se dohodlo sto zakázek. Komunita profesionálů se o Videoflotu dozví, horší je dostat informaci o něm k těm, kteří by si reklamu či klip objednali,“ popisuje Spáčil.
„Těžké bylo přijít na jméno, protože jakoukoli kombinaci písmen se slovem video už má někdo zaregistrovanou. Nakonec jsem si pomohl Aeroflotem,“ směje se Spáčil. Jeho myšlenka se líbila. Na první verzi dostal peníze z Open Society Fund. Bodoval i minulý rok v soutěži mobilního operátora Vodafone Nápad roku.
Jenže jak jej předělat na něco, co vydělá peníze? Od dubna 2012 na tom pracují čtyři osoby na plný úvazek, další pomáhají jako nadšení dobrovolníci. Spáčil sám se všechno o podnikání musel učit za pochodu, protože rozhodně nepatří k těm, kteří se od puberty chystají na vedení firmy.
„Na netu většinou neuspěje ten, kdo si řekne: Tak a teď tam vydělám miliony. Kdo by odhadl, že tak zazáří Facebook, když tady už existovala v podstatě stejná sociální síť … jak se vlastně jmenovala … jo, Myspace. Web se hrozně rychle mění. Nedá se plánovat více než na půl roku dopředu. Často záleží jen na štěstí,“ říká o svých nejistých vyhlídkách na pohádkové zbohatnutí.
Chilská škola podnikání On sám štěstí zatím má, to ovšem, jak známo, přeje připraveným. O tom, že na druhém konci planety dávají 40 tisíc dolarů (asi 780 tisíc korun) na podporu dobrých nápadů, se dozvěděl náhodou od kamaráda. A vklad chilského státu bez velkého papírování v konkurenci 1515 projektů získal, stejně jako dalších 89 uchazečů. Je tak druhým Čechem, kterého tato jihoamerická země v jeho podnikatelském snažení podpořila.
Na konci minulého roku odjel do Santiaga a na půl roku musel doma nechat manželku i s dvouletou dcerou, protože podmínkou investice je pobyt přímo v Chile, kde mají k dispozici společný prostor vybavený veškerým zázemím.
„Chtějí po nás, abychom dělali třeba přednášky na univerzitách, a tak jsme motivovali místní mladé podnikat. Jinak nám docházku nekontrolují,“ usmívá se Spáčil. „Nejpřínosnější je možnost být v jedné kanceláři se zajímavými lidmi z celého světa, mluvit s nimi o jejich plánech a některá jejich řešení zahrnout do toho svého,“ vysvětluje s tím, že komunikačním jazykem „startuperů“ je angličtina.
Nicméně pobyt využil i k tomu, aby představil svůj server budoucím filmařům na chilských univerzitách a k české a anglické verzi svého webu doplnil také španělskou.
„Pilujeme tu také prezentace našich nápadů. Musíme je umět ve zkratce popsat za 30 sekund, kdybychom náhodou potkali Billa Gatese ve výtahu a chtěli ho požádat o investici. Já ale měl spíše problém, jak objasnit běžným lidem, co je Videoflot zač. Často si mylně myslí, že je to něco jako YouTube. Přibližuji jim to analogií. Pokud YouTube přirovnáme k programu ČT1, tak my jsme pro něj a další videoservery to, co pro Českou televizi Kavčí hory, kde pořady připraví.
Suplujeme roli produkce,“ líčí Spáčil.
Pro dobrou pověst Jenže co z projektu Start-Up, který byl spuštěn pravicovým prezidentem Sebastiánem Pinerou v roce 2010, mají Chilané? Nevadí jim, že ze svých daní pomáhají rozjíždět firmy cizincům?
„Objevila se taková kritika. Ale 40 tisíc dolarů není až tak hrozně moc. Velkou část účastníci stejně utratí tady za jídlo a za ubytování. Také víme, že v průměru za každým v programu přijedou tři příbuzní nebo kamarádi a pak už tu zůstanou, aby si zemi procestovali,“ říká šéf projektu Horacio Melo.
Hlavní přínosy jsou však jinde. Republika nechce být do budoucna závislá na svých surovinách, chce do prvního světa vstoupit na inovacích. „Po pěti dokončených kolech nám tu nějakou formou zůstala podnikat třetina ze zahraničních účastníků,“ libuje si.
Spáčil potvrzuje, že pokud se Videoflot chytne, právě Santiago by kvůli navázaným kontaktům mohlo být sídlem pobočky pro perspektivní latinskoamerický trh, kterému ve filmařské branži obrovsky pomáhá společný jazyk a kultura.
Podporu nedostane ten, kdo by chtěl přijít do Chile dělat třeba pralinky nebo pivo. Startup, to je vstup na neznámou půdu. Musí se jednat o něco nového, co má šanci rozšířit se globálně. A počítá se s tím, že většina z nich také neuspěje. Není proto překvapením, že přes 70 procent z vybraných projektů se týká nejdynamičtějšího sektoru – softwaru, internetového obchodu, sociálních sítí či vyhledávačů různých služeb. „Ale máme tu i zboží, které síť použije pouze k prodeji a reklamě. Například lyže z bambusu nebo pilulku proti průjmům dojnic,“ upozorňuje Melo.
V šesti turnusech, které prozatím proběhly, byla z celkem 5649 žadatelů vybrána desetina. Třetina z účastníků jsou ženy a po domácích Chilanech mají o dolarovou investici poněkud překvapivě největší zájem Američané. Ale objevili se tu i lidé z tak exotických krajů, jako je Malajsie, Ázerbájdžán nebo Zimbabwe.
„U nás Start-Up zvyšuje zájem o podnikání a v cizině pomáhá vylepšovat image naší vlasti, kterou málokdo zná. V roce 2012 jsem mluvil s desítkami zahraničních reportérů,“ pochvaluje si Melo. Více se Chile v posledních letech v novinách objevilo jen v souvislosti s úspěšnou záchranou 33 horníků ze zasypaného dolu.
Není to jen mediálně líbivé téma. Pod Andami se inspirovaly například vlády v Brazílii, Spojených arabských emirátech, ale i v krizí těžce zasaženém Řecku či v Itálii.
I tam spouštějí vlastní startup program. Melo k tomu říká: „Vůbec nám to nevadí, naopak. S Brazilci dokonce úzce spolupracujeme při předávání know-how. To, že se všude více podporují inovace, je přece pozitivní zpráva pro všechny.“
Republika nechce být do budoucna závislá na svých surovinách, chce do prvního světa vstoupit na inovacích. 40 000 USD tedy zhruba 780 000 korun získá každý úspěšný žadatel programu Start-Up Chile. Podmínkou je pobyt v zemi, sdílení společných administrativních prostor a účast na seminářích.
„U nás Start-Up zvyšuje zájem o podnikání a v cizině pomáhá vylepšovat image naší vlasti, kterou málokdo zná,“ říká šéf projektu Horacio Melo.
O autorovi| Tomáš Nídr, Santiago de Chile • spolupracovník redakce
