Vedení Pražské plynárenské rezignovalo, považuje plány hlavního města s firmou za nesmyslné. Transakci za šest miliard korun hrozí fiasko
Šéfové pražského magistrátu dotáhli po dvou letech do konce své snahy v energetice.
Hlavní město bude stoprocentním vlastníkem společnosti Pražská plynárenská (PP). Potřebné akcie získá od německé energetické firmy E. ON, smlouva byla podepsána počátkem ledna. Poté následoval podpis smlouvy o odkoupení podílu společnosti E. ON ve firmě Pražská plynárenská Holding (PPH), která je jedním z akcionářů PP.
Pochybný plán „Můžeme to jít zapít,“ glosoval smluvní akt dle přítomných jeden z členů vedení pražské TOP 09. Těžko říci, zda se mělo jednat o slavnostní, nebo smuteční přípitek. Prahu ovládnutí firmy vyjde na šest miliard korun. A mezi odborníky panují pochybnosti, zda bude transakce pro město vůbec výhodná.
Důvodů je několik. Praha vyjednávala o koupi podílů s jejich předchozím držitelem, německou společností E. ON, zhruba dva roky. Tehdy radní rozhodli, že by město po vzoru srovnatelných municipalit mělo mít možnost ovlivňovat ceny energií a způsob jejich distribuce v hlavním městě. Výběr padl na Pražskou plynárenskou hlavně proto, že to byla jediná velká energetická firma ve městě, v níž bylo reálné získat stoprocentní podíl.
Transakce se měla postupně splatit z dividend ovládnutého energetického podniku.
Od původního rozhodnutí se ale hodně změnilo. Koalici ODS a TOP 09 ve vedení Prahy vystřídalo úderné uskupení TOP 09 s ČSSD. A obě strany souznějí, i co se týče budoucnosti Pražské plynárenské – podnik se rozporcuje do dvou dceřiných společností.
V jedné skončí vše, co se týká obchodních aktivit, ve druhé pak distribuce, která spravuje infrastrukturu pro rozvod plynu. Posledně zmíněnou část si hlavní město ponechá, tu obchodní prodá některému z vybraných zájemců. Již dříve svůj záměr vstoupit do PP potvrdil německý koncern Energie BadenWürttemberg Aktiengessellschaft (EnBW), český Energetický a průmyslový holding (EPH), nadnárodní finanční a investiční skupina KKCG Karla Komárka i společnost ČEZ.
O smysluplnosti tohoto plánu však pochybuje i většina lidí z dnes již bývalého vedení Pražské plynárenské. S platností ke konci roku rezignovali dlouholetý generální ředitel firmy Milan Fafejta, finanční ředitel Jiří Hamšík a obchodní ředitel Josef Hais. „Paskvil, který vznikl z původního záměru získat sto procent v Pražské plynárenské, považuji za ekonomicky nesmyslný a hlavní město na tom ve finále bude jen tratit. Praha prodá tu nejlukrativnější část firmy, a naopak si nechá tu, se kterou jsou vždy největší potíže,“ konstatoval jeden z odstoupivších šéfů, který si přál zůstat v anonymitě.
Není sám, kdo proti plánům magistrátu protestuje. Nesouhlasí s nimi ani radní z ODS. Dle některých údajů se navíc část pražské sítě na rozvod plynu blíží k hranici své životnosti, a budou tedy nutné stamilionové investice.
Vše na úvěr Pražská radnice nemusela na nákup akcií PPH a Pražské plynárenské vynaložit ani korunu, vše zaplatí úvěrem, který dojednala s konsorciem bank ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit a Sberbanka. Transakce, kterou ještě musí schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, proběhne následovně: Praha za 2,145 miliardy korun koupí 49 procent v PPH od E. ON, a firmu tak stoprocentně ovládne při ceně 2888 korun za akcii. Následně PPH koupí od E. ON i jeho podíl (49,347 procenta) v PP za 3,989 miliardy korun (5615 korun za akcii). Na dalších asi 36 milionů vyjde vytěsnění minoritních akcionářů (drží 0,45 procenta) z PP.
Celková hodnota transakcí vycházela ze znaleckého posudku, který vypracovala společnost American Appraisal. Vypořadatelem transakce je společnost Patria Finance. Kupní smlouva, jejíž návrh má týdeník Euro k dispozici, trestá porušení dohody pokutou do výše až 50 procent kupní ceny; případné nároky lze uplatnit do jednoho roku od vypořádání.
Ale vraťme se ke zdůvodnění, proč nemusí být celá transakce tak výhodná, jak si vedení Prahy myslí. K tomu lze částečně využít i důvodovou zprávu z loňského roku, označenou jako důvěrná. „Zisky z prodeje a distribuce plynu v Praze zůstanou v Praze – stanou se v budoucnosti dlouhodobým stabilním příjmem do rozpočtu města a nebudou převáděné ve formě dividend akcionářům v zahraničí,“ hlásá například dokument. Hezký záměr, ale poněkud mimo realitu. Jak již bylo řečeno, vedení Prahy plánuje, že se nejvýdělečnější části PP zbaví, takže slova o tom, že zisky zůstanou Pražanům, jsou nesmyslná.
A další problém: distribuce je regulovaný byznys. Energetický regulační úřad rozhodne, které investice jsou oprávněné, kolik si může provozovatel účtovat na poplatcích i kolik procent bude marže. Zcela mimo je tedy i další tvrzení: „Ovládnutím sto procent akcií Pražské plynárenské získá Praha silný nástroj na přímé ovlivňování energetické politiky v Praze ve prospěch Pražanů, podobně jako je tomu ve většině měst v Evropě.“ Pražská distribuční firma bude inkasovat jen poplatek za pronájem sítě určený regulátorem – což asi nebude ten nejúčinnější nástroj k ovlivňování energetické politiky.
Praha se možná inspirovala i děním kolem Slovenského plynárenského priemyslu, kde do jara stát ovládne 49 procent dosud kontrolovaných českým EPH. Jenže slovenský Fond národního majetku tak získá stoprocentní podíl a žádné porcování a následný rozprodej neplánuje. Slovenský premiér Robert Fico tak bude moci částečně dodržet svůj předvolební slib, že zabrání zdražování energií.
Tím však potíže nekončí. Praha odhadla návratnost investice na zhruba 14 let – za předpokladu, že se firmě bude dařit tak dobře jako doposud. V tomto kalkulu ale není zahrnuta poslední preferovaná varianta – rozsekání a prodej části PP. Není zatím totiž vůbec jasné, kolik budou investoři ochotni nabídnout a kolik vynese provoz plynárenských sítí.
Podnik za rok 2012 vyplatil akcionářům dividendu ve výši 636 milionů korun, v letošním roce očekává EBITDA ve výši 1,4 miliardy korun. Těžko lze ale odhadnout, jak se bude hospodaření vyvíjet v dalších letech. Možná se za pár let v souvislosti s nákupem akcií PP dočkáme obdobné „děkovačky“ předchozím politickým generacím jako těch, které teď směřují od primátora Tomáše Hudečka k jeho předchůdci Pavlu Bémovi za budování tunelu Blanka.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
