Ministerstvo chce také peníze vzít z mandatorních výdajů z takzvaných neobsazených míst. Pokud by to nestačilo, zvažuje i nižší nábor vojáků.
Metnar podle svého mluvčího chápe stávající mimořádnou situaci a ministerstvo je připraveno se spolupodílet na řešení následků boje s koronavirem. Po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) jeho úřad určil zdroje, kde by mohl ušetřit a podpořit z nich státní rozpočet při financování vzniklých ztrát.
"V součtu jsme z našeho rozpočtu připraveni uvolnit 2,9 miliardy korun. Vnímám to jako maximální možnou podporu státu za kritické situace," uvedl ministr. "Restrikce se nesmí dotknout klíčových vyzbrojovacích projektů. Modernizace armády musí pokračovat. Rozhodli jsme se však posunout v čase některé akce s nižší prioritou," dodal Metnar.
Některé splátky za leteckou techniku se odloží
Na plánovaných investičních výdajích chce obrana uspořit dvě miliardy korun. Odsunut tak bude nákup malého dopravního letadla pro přepravu ústavních činitelů, za který ministerstvo plánovalo zaplatit 831 milionů korun. Odloženy také budou zálohové platby za dva nové letouny CASA ve výši 700 milionů korun. Vyčleněna bude kurzová úspora za letošní splátku letounů Jas-39 Gripen ve výši 254 milionů korun. "Zbytek částky tvoří vnitřní rezervy, které byly určeny na případné meziroční navýšení cen u investičních akcí do nemovitého a movitého majetku," uvedl Pejšek.
Třetinu z téměř tří miliard chce ministerstvo ušetřit na mandatorních výdajích. Uvolní se finanční prostředky na neobsazená místa. "Pokud by to nestačilo, mohlo by jako další krok mimořádně dojít ke zvolnění tempa letošního náboru nových vojáků," dodal mluvčí. Uvedl, že rozpočtová opatření Metnar připravil s vedením české armády tak, aby neomezila "její akceschopnost a bojeschopnost".
Rozpočet ministerstva obrany každoročně stoupá, protože se Česko snaží splnit svůj spojenecký slib v rámci NATO. Podle něj by mělo vydávat na svou obranu do roku 2024 dvě procenta svého HDP, v současnosti je to asi 1,3 procenta. Vedení armády poukazuje na dlouhodobou podfinancovanost vojska, které používá i desítky let starou techniku a vybavení. Potřebuje tak investice v řádu desítek až stovek miliard korun. Snaží se také doplnit své početní stavy, každoročně přijímá kolem 2000 nových vojáků.