Komisaři Frattini a Špidla prosadili zelené karty pro doktory, vědce a inženýry
Starému kontinentu chybějí vzdělané a kvalifikované pracovní síly. Eurokomisaři Franco Frattini a Vladimír Špidla proto navrhli zavést v Evropské unii obdobu amerických zelených karet pro lékaře a ostatní zdravotnický personál, vědce a inženýry ze třetích zemí, kteří by se v unii rádi usadili. Komise jejich materiál nazvaný Strategický plán legální migrace na sklonku loňského roku schválila. Bruselskou „vládu“ ale ještě čeká tvrdý souboj s jednotlivými členskými státy, které si od ní nechtějí nechat diktovat, „koho, kolik a odkud“ pustí na svůj pracovní trh.
Zdrženlivá Praha.
Americký systém zrychleného získávání kvalifikovaných zahraničních pracovních sil je relativně úspěšný: čtyřiapadesát procent legálních imigrantů, kteří na území USA přicházejí, má vysokoškolské vzdělání. V Evropě je toto číslo o hodně nižší, jde jen o šestnáct procent.
Rychlejší a snadnější způsob legální imigrace do zemí Evropské unie se ale přesto bude – alespoň zpočátku - týkat jen přísně vymezeného okruhu profesí. Komisař Frattini totiž prohlásil, že zástupci členských států mu dali jasně najevo, že se zavedením systému i pro méně vzdělané pracovní síly rozhodně nebudou souhlasit.
„Kompetence členských států stanovovat počty legálních přistěhovalců zůstanou zachovány,“ řekl Frattini.
To se bude líbit i české vládě. Její úředníci totiž ve stanovisku (které má týdeník EURO k dispozici) ke schválenému materiálu uvedli, že „ČR se staví k zavedení zrychlené procedury… zdrženlivě. Pokud by však převážil názor o jejím zavedení, ČR bude podporovat přijetí co nejobecnější jednotné úpravy a zachování prostoru pro rozhodování členského státu“.
Proti celoplošnému vydávání zelených karet se postavila i vlivná rakouská ministryně vnitra Liese Prokopová, která bude po příštích šest měsíců řídit unijní Radu ministrů vnitra a spravedlnosti. „Nezdá se mi to být správná cesta. Vnitřní systémy jednotlivých zemí jsou zatím až příliš odlišné,“ řekla.
Kritici programu zelených karet navíc upozorňují na to, že podobný systém už některé země Evropské unie zavedly a nikde nebyl příliš úspěšný. Například Německo zahájilo v roce 2000 rozsáhlou kampaň na získání deseti tisíc počítačových specialistů. Po dvou letech se ale podařilo naplnit jen necelou jednu třetinu míst. Zájemce prý odradilo to, že si nemohli do Německa přivézt své rodiny a že po skončení maximálně dvouletého kontraktu museli okamžitě opustit zemi.
Podobně jako v Německu to dopadá i nyní v Česku. Vláda vyhlásila v polovině roku 2003 program „Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“ s cílem přilákat více než tisíc vzdělaných pracovníků z východní Evropy a Balkánu. Za splnění stanovených podmínek – vzdělání, praxe, znalost češtiny, nízký věk – dostali šanci získat povolení k trvalému pobytu už za dva a půl roku místo obvyklých deseti let. Práci v Česku si ale museli nalézt předem a sami.
Údaje zveřejněné minulý týden ministerstvem práce a sociálních věcí říkají, že zatím získalo tímto způsobem práci a trvalý pobyt na 340 lidí. Proč tak málo? „Zájemci mají problém najít v Česku práci,“ řekl mluvčí ministerstva Kateřina Beránková.
Situace pro mimounijní zájemce o práci v Česku se ale bude zlepšovat. Česká populace totiž stárne a za několik málo let začne postupně vymírat. Vládní prognózy již nyní uvádějí, že země bude v roce 2030 potřebovat pro chod ekonomiky přes 420 tisíc pracovníků ze zahraničí.
Špidlova zbraň.
Okamžiku „vymírání“ se ostatně blíží celá Evropa. Statisitky Eurostatu uvádějí, že počty mrtvých převýší počty nově narozených již v roce 2010. Růst populace bude ale až do roku 2025 dočasně pokračovat díky novým přistěhovalcům. Lidí v produktivním věku ovšem začne na celoevropské úrovni ubývat už za pět let. V některých zemích, a to Německu, Maďarsku, Itálii a Lotyšsku, už tento proces odstartoval.
Špidla s Frattinim proto ve svém plánu myslí i na méně vzdělané pracovní síly. Chtějí například zavést systém několikaletých speciálních víz s možností více vstupů pro sezonní pracovníky. To má umožnit, aby se takoví lidé mohli po sezoně v klidu vrátit do vlasti a mít jistotu, že po zimě budou moci opět pracovat v zahraničí. „Hlavním cílem bude zabránit tomu, aby se tito lidé snažili hledat práci mimo formální struktury,“ komentoval návrh Frattini.
„Nelegální imigrace působí na sociální standardy jako zbraň hromadného ničení, způsobuje rozsáhlý sociální dupming,“ prohlásil Špidla. „Má-li být přistěhovalectví pro Evropu přínosné, musíme fenomén legální migrace zvládnout logicky promyšleným, předvídatelným a účinným způsobem. Imigrace musí prospívat evropskému hospodářství, zemím původu přistěhovalců i samotným migrujícím pracovníkům,“ dodal český komisař.
