Špidla opět hlasoval proti Zemanovi, tentokrát o Gripenech
Krok za krokem kráčí britsko-švédské konsorcium firem Saab BAE Systems za svým cílem prodat české armádě stíhačky Gripen. Minulý týden vláda vyhlásila nabídku tohoto konsorcia jako vítěznou v tendru na supersoniky (všichni ostatní účastníci výběrového řízení z něj již dříve vystoupili). Pokud Parlament posvětí vládní rozhodnutí tím, že schválí zákon o úvěru na tento obchod, Saab BAE Systems s Gripeny v Česku definitivně uspěje. Zbývá mu tedy již jen přesvědčit poslance.
Co za kolik.
Za padesát miliard korun vláda získá 24 letadel JAS 39 Gripen, výcvik pro piloty, náhradní díly na 35 let a servis. Konsorcium dále nabízí zprostředkování patnáctiletého úvěru, za který by Česká republika zaplatila na úrocích dalších patnáct miliard korun. Daň z přidané hodnoty a clo si vyžádají devět miliard, výzbroj sedm miliard a předpokládaná modernizace stíhaček v roce 2020 pět miliard. K tomu je třeba připočítat ještě přestavbu vojenských letišť (Čáslav a Náměsť nad Oslavou) za devět miliard a náklady sedmnáct miliard na jejich provoz po dobu životnosti (výrobce udává 35 let). Částka za vyzbrojení armády dvěma tucty stíhaček Gripen tak přesáhne sto miliard korun.
Do výnosů je však kromě stíhaček třeba započítat i příslib investic ve výši 75 miliard a pomoc s prodejem 36 letounů L-159, které armádě budou přebývat.
Výrazná většina.
Po dlouhé a bouřlivé diskusi hlasovalo v pondělí ve Strakově akademii dvanáct členů vlády pro Gripeny, dva byli proti a tři se zdrželi hlasování. Premiér tak mohl na tiskové konferenci říci, že šlo o rozhodnutí „výraznou většinou hlasů“.
Vzhledem k tomu, že se blíží jednání vlády o dalších hospodářsky významných kontraktech (privatizace ČEZ, Unipetrolu, Transgasu a Českého Telecomu, restrukturalizace ocelářství a stavba ostravské dálnice), může být užitečné zrekapitulovat, kteří ministři při tomto zásadním rozhodnutí vyjádřili odlišný názor než jejich předseda. Proti vystoupili vicepremiér Vladimír Špidla a ministr Eduard Zeman, hlasování se zdrželi ministři Jiří Rusnok, Stanislav Gross a Miloš Kužvart.
Jak informoval týdeník EURO již v minulém čísle, Vladimír Špidla se premiérovi Miloši Zemanovi postavil jako jediný z celé vlády i předminulý týden, při projednávání výsledků bruselské dohody o Temelínu.
Zahraniční podezření.
Konsorcium Saab BAE Systems čelí v zahraničí, kde rovněž nabízelo či nabízí své stroje, několika podezřením. Jihoafrická republika si koncem devadesátých let vybrala stíhačky Gripen a cvičné letouny Hawk (výrobcem je zbrojovka BAE Systems) a obchod provázejí podezření z korupce. Tamní parlamentní vyšetřovací komise konstatovala, že neodhalila nekalé nebo nelegální praktiky jihoafrické vlády jako celku a že podvodů a nezvyklého a nesprávného jednání se dopustili jednotliví úředníci. Komise však upozornila, že jihoafrická vláda jednala neobvykle, neboť pozměňovala hodnotící kritéria tendru. Jihoafrická opozice nyní požaduje zrušení nákupu Gripenů a Hawků.
Další, i když ne tolik křiklavé, případy najdeme i ve střední Evropě. Český úředník ministerstva financí Jaroslav Strouhal si jako člen výběrové komise na stíhačky nechal od firmy BAE Systems zajistit ubytování v luxusním hotelu v Paříži. Strouhal po zveřejnění kauzy musel z komise odejít. V Polsku byl donucen odstoupit náměstek ministra obrany Romuald Szeremietiew, jehož asistent požadoval úplatek v souvislosti s kontraktem na dodávku houfnic. Kontrakt získala společnost Marconi, která je součástí koncernu BAE Systems. Asistent byl zatčen při útěku do Švédska. Podezření vyvolalo i rozhodnutí maďarské vlády, která nejprve oznámila, že nakoupí starší stíhačky F-16 (a s podmínkami obchodu vyjádřil souhlas i parlament), po necelém půl roce však své rozhodnutí změnila a oznámila, že Maďarsko si pronajme Gripeny.
Když v České republice odstupovali z výběrového řízení na stíhačky konkurenti konsorcia Saab BAE Systems, objevila se podezření, že jde o protest proti netransparentnímu výběrovému řízení.
Nevyzpytatelný Parlament.
Jednání o úvěru na stíhačky bude v Poslanecké sněmovně jistě dramatické. Dosavadní hlasy naznačují, že pro bude většina poslanců z klubů ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, proti kluby ODS a US. Je však pravděpodobné, že mnoho zákonodárců nepřijme před tímto hlasováním stranický recept, ale bude hlasovat na základě svého přesvědčení a zájmů. Odhadovat výsledek proto nelze.
Před parlamentním projednáváním by vláda měla zveřejnit také konkrétní informace o alternativách k výběru Gripenů. Například kolik by stálo Českou republiku pronajmout si starší stíhačky F-16 od USA, nebo uzavřít smlouvu se sousedními aliančními státy o tom, že by bránily i vzdušný prostor¨nad Českou republikou.
