Provozovatelé čerpacích stanic mají strach z hypermarketů
Provozovatelé čerpacích stanic mají obavy z další budoucnosti. Na trh s pohonnými hmotami totiž razantně vstoupili vážní konkurenti - majitelé hypermarketů. Ti v blízkosti svých nákupních center budují jednu benzinovou pumpu za druhou a zákazníky lákají na nižší ceny.
„Pro klasické čerpací stanice představují ohrožení, jde však o vývoj, který těžko nějakým způsobem ovlivníme,“ připouští generální ředitel státní společnosti Benzina David Thoma. Jan Vacek z firmy Shell Česká republika, kde šéfuje odboru provozu čerpacích stanic, k tomu dodává: „Je to další hráč na trhu, s nímž se musí vážně počítat.“ Nebezpečí v nově vznikající konkurenci spatřuje také generální ředitel firmy Aral Karel Slepicka.
Plnou a basu piv.
Společnost Ahold, která v tuzemsku provozuje hypermarkety Albert a Hypernova, postavila čerpací stanice u svých obchodních center. Týká se to například Mladé Boleslavi, Nymburku, Frýdku-Místku, Havlíčkova Brodu a Přerova. Jak tvrdí firma na svých internetových stránkách, na pumpách nabízí trvale nejnižší ceny pohonných hmot v České republice. Budovat je přitom hodlá i v následujících letech. „Do roku 2004 chceme postavit v tuzemsku dalších deset a na Slovensku sedm stanic,“ uvádí tisková mluvčí Aholdu Kateřina Černá. Stranou nezůstávají ani další majitelé hypermarketů, jako je například Carrefour, Makro a Tesco. Provozovatelé klasických čerpacích stanic upozorňují, že hypermarkety mají oproti nim při prodeji benzinu a nafty jednu velkou výhodu. „Nás prodej pohonných hmot živí, máme jej jako hlavní obchodní činnost. Pokud chceme trochu vydělávat, musíme do celkové ceny započítávat alespoň minimální marži,“ objasňuje rozdíl jeden ze zástupců provozovatelů, který si s ohledem na citlivost tématu nepřál být jmenován. Zároveň dodává, že majitelé hypermarketů mají pumpy v areálech svých nákupních center spíše jako marketinkové lákadlo. Mohou tak nasadit nížší ceny a počítat s tím, že to, co tratí u benzinu, vydělají na zákazních při prodeji jiného zboží. Svoje tvrzení zdůvodňuje tím, že málokdo si zajede k obchodnímu centru jen pro pohonné hmoty: „Většinou si řeknou, když už jsem tady, nakoupím i jídlo na týden dopředu.“
Zvětšující se hrozba.
Ač neradi, předpovídají provozovatelé klasických čerpacích stanic majitelům hypermarketů v prodeji pohonných hmot velkou budoucnost. Jen v loňském roce totiž obsadili pět procent českého trhu. „Pokud budou pokračovat ve výstavbě a své obchodní politice jako dosud, počítám s tím, že příští rok ovládnou již desetinu. Sice neznám přesně jejich obchodní strategii, ale předpokládám, že do budoucna postaví čerpací stanici u každého ze svých hypermarketů a supermarketů,“ domnívá se generální ředitel Benziny David Thoma. „Budou stavět minimálně všude tam, kde mají u nákupního centra parkoviště,“ doplňuje Jan Vacek. Prodejci pohonných hmot předpokládají, že tržní podíl jejich konkuretna poroste i nadále a nezastaví se na deseti procentech. Další vývoj na tuzemském trhu předpovídají na základě zkušeností ze zemí Evropské unie, především Francie. „Právě odtud přišel trend stavět čerpací stanice u nákupních center,“ poznamenává Vacek. U tamních hypermarketů motoristé nakoupí kolem pětapadesáti procent pohonných hmot z jejich celkového objemu, který se ve Francii prodá. Stejná situace je ve Velké Británii a dalších státech unie.
Imperativ růstu.
Provozovatelé čerpacích sítí považují současnou situaci na trhu za zlomovou. „Dochází k přerozdělování pozic, letošní marže z prodeje pohonných hmot jsou v porovnání s předcházejícími dvěma lety výrazně nižší. Ti, kteří mají méně než sto čerpacích stanic, budou mít s dalším přežitím velké problémy,“ předpovídá Vacek. A důvodem není jen razantní nástup hypermarketů v oblasti prodeje pohonných hmot. Dalším klíčovým faktorem je způsob, jakým stát buduje dopravní infrasturkturu. „Města, jako jsou například Plzeň a Ostrava, staví silniční obchavaty, počítá se s novými rychlostními komunikacemi a dálnicemi. To je přesně směr, kterým se budou ubírat další aktivity provozovatelů,“ soudí Thoma. V praxi to znamená výstavbu čerpacích stanic u nově vniklých komunikací. „Na druhé straně však budou zavírány ty provozy, které se dostanou z dosahu hlavních tahů,“ připustil David Thoma. O tom, že velcí hráči na trhu pořipravují mohutnou vlnu výstavby nových čerpacích stanic, svědčí jejich vyjádření. „Samozřejmě si několik nových pump hodláme pořídit. Pokud bychom tak neučinili, nestačíme držet krok s konkurencí,“ tvrdí Thoma. Obdobně reagoval i šéf Aralu Karel Slepicka. Na dotaz, kolik nových provozoven si firma hodlá postavit, ovšem nechtěl odpovědět. „Nerad bych prozrazoval konkurenci naši budoucí strategii, ale plány jsou velkolepé,“ prohlásil. A to přestože výstavbu nové čerpací stanice nelze označit za levnou záležitost. V průměru vyjde na třicet milionů korun.
