Předběžné výsledky vánočního obchodního boomu ukazují nadprůměrný nárůst nákupů po internetu. Mnozí e-obchodníci jistě volají: „Konečně!“ Podívejme se na realitu.
Zdá se, že nemožnost osahat si objednávané zboží nepředstavuje nijak zásadní překážku. Jinak by portál firmy Baťa, prodávající boty - tedy tradiční věci vyžadující ozkoušení -, nemohl dostat cenu za nejefektivnější byznysový portál (IEA). Možnost porovnávat ceny a získat informace o výrobcích jsou většinou na dostatečné úrovni. Navíc cenou se internetové obchody příliš neliší. Placení zůstává problémem, převládají dobírky - některé obchody si na ně prostě zvykly. Například má žena se pokusila platit přes bankovní účet - a zboží stejně přišlo dobírkou (Mimochodem, věci sice dorazily, vrácené peníze dosud nikoli). Takové maličkosti výrazně ovlivňují důvěryhodnost virtuálních obchodů. Osobně nechápu, proč ostatní finanční ústavy nenásledují příkladu eBanky, jež vytvořila síť, kde se dá platit bez platební karty přímo z účtu kliknutím na bankovní logo.
Určitě se obchodníkům nevyplácí lhát. Je-li zboží vedeno v kolonce „okamžitě k dodání“ a vy dostanete automatizované potvrzení objednávky, pak příliš důvěryhodně nepůsobí hůře dostupný kontakt na meškajícího dodavatele. Když mi žádný výrobek nedošel a pokus dovolat se na pevnou linku byl neúspěšný, zafungoval alespoň mobil. Tehdy mi dotyčný sdělil, že je v dopravní zácpě a do skladu ještě nedorazil. Podobné „instituce“ působí dojmem, že žijí z ruky do úst, jak praví lidové rčení, a zboží u výrobce nebo distributora poptávají teprve po vaší objednávce. Připomíná to nedávnou vlnu cestovních kanceláří s rodinným modelem. Možná by bylo třeba trochu posílit bezpečnost a přístupnost k nakupování, jinak se nám budou v tisku množit šokující články: „Tříletý koupil auto na internetu!“
Největším kamenem úrazu je dodávka zboží. Po jednoduchém a časově šetrném objednání zjistíte, že koupit si několik výrobků,znamená být odsouzen k nepřetržité „domácí službě“. Čas dodávky totiž bývá ohraničen celým dnem. Nevím, proč obchody, jež věří ve svou zářnou budoucnost, neorganizují distribuci objednávek tak, aby vyšly zákazníkovi více vstříc. Přeci jen je objem zakázek už dost velký. Pes bude zakopán zřejmě u dodávkových služeb. Je třeba skoncovat s dopravou, která „taktuje“ zákazníka a nerespektuje jeho čas.
V případě virtuálních obchodů je to cesta k rychlé zkáze. Dnešní e-obchody začínají být podobné jako vejce vejci; chtělo by to nějaký diferenciátor. Že to jde, ukázal výše zmíněný Baťa. A mám-li to shrnout, po letošních Vánocích cítím v e-byznysu zlepšení. Zatím ovšem výrazně ve prospěch obchodníků a méně jejich zákazníků.
