Centrální bance se moc nevěří
Zákon nákupům na splátky pomůže Spotřební úvěry by měly zlevnit. Myslí si to takřka padesát procent respondentů Manažerského barometru. Nový zákon o spotřebitelském úvěru, který firmám nařizuje přepočítávat poplatky do ročního úroku, podle názoru manažerů především způsobí, že se cenové nabídky splátkových firem značně zpřehlední, přitvrdí se konkurence a zboží by mělo být levnější. Jeden z ředitelů tvrdí: „Firmy nabízející tento produkt často kalkulovaly s faktem, že ne všichni si dokážou náklady nákupu na splátky dobře spočítat. Dnes si každý bude moci porovnat jak jednotlivé firmy, tak různé druhy financování – můžeme si vybrat splátky, spotřební úvěr či kreditní kartu.“ Další respondent uvádí: “Málokdo si dříve převáděl měsíční úrok na roční, takže si neuvědomoval, co vlastně podepisuje. Možná že nepůjde přímo o zlevnění, ale spíše o srovnání podmínek dosud nejnižších sazeb.“ Manažeři se většinou shodují – vyšší transparentnost vede ke snižování cen. Jsou však i tací, kteří pochybují, že splátkové firmy se „dobrovolně“ vzdají svých lukrativních příjmů. „Jsem přesvědčen, že budou hledat cesty, jak zákon obejít a případné snížení úroků kompenzovat různými dodatečnými poplatky,“ přibližuje svůj názor jeden z ředitelů. I další respondent uvažuje podobně: „Firmy budou skutečné náklady na úrok zatloukat, jak jen to půjde. Navíc bude ještě dlouho trvat, než se spotřebitelé naučí tento údaj vyžadovat. Minimálně letos tedy zůstane vše při starém. Bohužel.“ Padl i názor, že nákupy na splátky s vysokými úroky jsou „časovanou bombou“ celé společnosti. „Neustále to zhoršuje finanční situaci nízkopříjmových skupin, protože splátky používají hlavně ti, kteří nedosáhnou na spotřebitelský úvěr v bance. Dochází pak k neustálému zadlužování, které nezřídka končí osobním bankrotem,“ tvrdí jeden ředitel. Stručně vyjádřil svůj pohled další manažer: „Splátky se zlevní a ztransparentní. Trh spotřebitelských financí je plný žraloků, a pokud bude méně bahna u dna, vydělá na tom zákazník.“
Otázka: Myslíte si, že díky novému zákonu o spotřebitelských úvěrech nákupy na splátky zlevní?
Ano 39,7
Ne 51,2
Nevím 9,1
ČNB to nezvládá
Takřka polovina respondentů Manažerského barometru si myslí, že se České národní bance nedaří ovlivňovat kurs národní měny. Podle názoru některých ředitelů přicházejí rozhodnutí bankéřů pozdě a až na výjimky jsou často předpověditelná, čímž se ztrácí moment překvapení. Na druhou stranu někteří manažeři tvrdí, že ČNB nemá mnoho účinných nástrojů, aby se mohla postavit kupříkladu aktivitám vlády. „Její síla je velmi omezená. Zkuste se s malým větráčkem postavit proti vichřici. Je ale pravda, že na to, jak malé má možnosti, se snaží,“ soudí jeden z respondentů. „Centrální banka je v beznadějné situaci. Pár dealerů v Londýně dokáže eliminovat veškeré pokusy o umělé nastavení kursu a ještě na tom vydělat. Je to pouze další ilustrace nereálnosti snů o samostatné české ekonomice řízené geniálními českými politiky,“ dodává další.
„V posledních krocích ČNB zcela selhala, neboť všem je zřejmé, že proti trhu se ani nejsilnější centrální banka neprosadí,“ zní jeden z názorů. „V mezích daných možností dělá, co může. Na planetě, kde jsou desítky nadnárodních společností s tržní kapitalizací v řádu desítek miliard dolarů, jsou celé devizové rezervy ČNB zanedbatelnou částkou. Představa, že si dokážeme sami efektivně zajistit stabilitu české ekonomiky a měny, je stejně humorná, jako kdyby si Dolní Lhota zavedla vlastní měnu a snažila se o totéž,“ přichází manažer se svým vysvětlením. Vzápětí pokračuje: „Myslím si, že pokud by velcí investoři začali tlačit kurs koruny cíleně, tak se velmi rychle dostane vůči euru na 25 nebo taky 45 korun podle toho, kterým směrem by byl tlak vyvíjen. Centrální banka ani nikdo jiný by tomu nezabránil.“ Debatu uzavírá jednoznačná myšlenka: „Už abychom byli členy EU a používali euro. Když nic jiného, tak ušetříme několik miliard, když nebudeme financovat činnost institucí, jejichž možnosti něco ovlivnit se stejně blíží nule.“
Otázka: Myslíte si, že Česká národní banka zvládá svou úlohu při ovlivňování kursu koruny?
Ano 35,6
Ne 49,2
Nevím 15,2
Pramen – Týdeník EURO, odpovědi 118 manažerů
ČLÁNKY DO MAILU