Jak totiž uvádí zpravodajská agentura Reuters, jen v minulém roce dovezla Severní Korea ze sousedního Ruska tucet čistokrevných koní v celkové hodnotě přesahující částku 75 tisíc dolarů, tedy v přepočtu zhruba 1,72 milionu korun. Jedná se však jen o pomyslnou špičku ledovce, neboť podobné nákupy provádí komunistická KLDR s Moskvou dlouhodobě.
Za uplynulé desetiletí nechal podle jihokorejské agentury NK News vůdce Kim Čong-un, potažmo jeho otec a předchůdce Kim Čong-il z Ruské federace dovézt přinejmenším 138 koní, za něž jejich země zaplatila v součtu přes 584 tisíc dolarů (téměř 13,5 milionu korun). Loňská dodávka je pak největší svého druhu za posledních pět let, kdy Severní Korea od Ruska nakoupila hned 61 těchto domestikovaných zvířat.
„Severokorejcům se zalíbili Orlovští klusáci,“ řekl agentuře
NK News Arťom Lukin z Dálněvýchodní federální univerzity ve Vladivostoku,
podle něhož otci současného vůdce KLDR daroval toto plemeno v roce 2003
sám ruský prezident Vladimir Putin. „Myslím si, že jedním z důvodů, proč si
zvolili právě Orlovské klusáky, je jejich skvostný, královský vzhled stejně tak
jako jejich klidná povaha,“ prozradil dále.
Jako princ na bílém koni
V říjnu loňského roku se současný vůdce KLDR nechal
vyfotit, jak na bílém oři zdolává „posvátnou“ horu Pektu, nejvyšší vrchol
celého Korejského poloostrova měřící 2 744 metrů. Podle analytiků se mělo
jednat o propagandistické gesto, jimž chtěl dát ostatním státům najevo
odhodlání své země vzepřít se neutichajícímu tlaku mezinárodního společenství kvůli
jejímu jadernému programu, v důsledku kterého čelí rozsáhlým sankcím. Zda
pro tento účel byly vybrány i nejnovější zakoupené kusy, se nicméně neví.
„Nejsem si jistý, že
koně, které Rusko vyvezlo do Severní Koreji v říjnu roku 2019, byli ti
samí, na nichž Kim Čong-un a jeho doprovod zdolali horu Pektu tentýž měsíc a
poté znovu v prosinci,“ dodal Lukin.
Situace na Korejském poloostrově stále nedořešena
Řada expertů na KLDR přepokládala, že vůdcovo zdolání
posvátného vrcholu má být předzvěstí nějakého zásadního prohlášení, jež se bude
týkat dalšího vývoje jednání mezi Severní Koreou a Spojenými státy americkými. Ta
se totiž v druhé polovině loňského roku zasekla v mrtvém bodě, neboť
ani jedna ze stran nechtěla ve svých požadavcích ustoupit.
Zhruba tři týdny před Vánoci pak Kim Čong-un americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vzkázal, že o tématu ukončení jaderného programu se již KLDR s USA bavit nehodlá, aby následně nechal na raketové základně Sohe uskutečnit „velice významný“, avšak blíže nespecifikovaný test. Během posledního dne roku 2019 pak v rámci jednání vládnoucí komunistické strany zdůraznil, že jeho země už nemá důvod prodlužovat dočasné pozastavení svých jaderných zkoušek a zbraní dlouhého doletu.
I více než rok a půl po historicky prvním summitu mezi Kimem a Trumpem konaném v Singapuru tak zůstává situace na Korejském poloostrově neměnná.
Čtěte také:
Kim Čong-un soucítí s Čínou. Na boj s koronavirem posílá „finanční pomoc“
Severní Korea v roce 2020: Kim chce rychlejší rakety i více jaderných hlavic
Balistické zkoušky KLDR prý dohodu s USA neporušují. Kim mě nechce zklamat, tvrdí Trump
