Hongkong v posledních letech a měsících zažívá velice
krušné časy. Po měsících stávek, a s nimi spojených střetů mezi
demonstranty a policí, postihla svět koronavirová krize. Avšak ani během ní si
hongkongští občané nemohli odpočinout, neboť čínská vláda stihla přijmout
kontroverzní bezpečností zákon, který ji v případě potřeby dává možnost
vyslat do autonomního města represivní složky z pevninské Číny. Čínské
kroky vyvolaly silné reakce ve mnoha zemích světa.
Právě kvůli ekonomickým dopadům globální pandemie vyzval při oslavách 40. výročí založení zvláštní ekonomické zóny Šen-Čen k tomu, aby se město Hongkong více integrovalo do pevninských struktur. „Šen-Čen by měl podporovat rozvoj provincie Kuang-Tung, Hongkongu, Maccaa – oblast Větší zátoky – a obohatit tak novou praxi principu „jedna země, dva systémy,“ řekl čínský prezident Si. Podle čínského prezidenta by oblasti ve Větší zátoce měli více spolupracovat, aby povzbudily u mladých pocit „náležitosti k vlasti“.
Bližší navázání Hongkongu k pevninské Číně tak nesměle pokračuje dál. Peking v těchto krocích postupuje i přesto, že státy jako Velká Británie nebo USA kvůli novému bezpečnostnímu zákonu ukončily tzv. zvláštní vztahy s čínskou autonomní oblastí. V praxi se to může projevit například při nevydání pachatelů trestných činů. Dále obě země uvalily embargo na dovoz výrobků použitelných k represi obyvatelstva. Čína to označila za vměšování se do vnitřních záležitostí.
Během projevu se prezident Si věnoval zejména ekonomické situaci a úspěchům ekonomické zóny v Šen-Čenu, který profituje hlavně z přítomnosti velkých korporací jako jsou Tencent nebo Huawei – díky tomu se město dostalo na třetí příčku produkce HDP v Číně. V roce 2018 Šen-Čen přeskočil právě Hongkong, který se kvůli neutichajícím protestům dostal do ekonomické recese. Právě kvůli vzdoru obyvatelstva se centrální vláda snaží posilnit své pravomoci na hongkongském území.
V ekonomické oblasti čínská hlava státu znovu zmínil koncept duální cirkulace, který by měl alespoň částečně zajistit, že ekonomika Číny bude i v dalších letech stabilně růst. Koronavirová pandemie totiž může navždy změnit dodavatelské řetězce, kvůli náhlému jarnímu uzavření hranic si zástupci průmyslu uvědomili, jaké s sebou nese globalizace rizika. I Peking si je vědom možného odklonu od čínských výrobních kapacit, proto chce v budoucnu ekonomiku stavět zejména na domácím trhu a regionálních partnerech.
„Cesta reforem nikdy nekončí. Cesta reforem není nikdy
bezproblémová,“ upozornil čínský prezident. „Nynější reformy jsou novým
historickým bodem, které čelí mnoho bezprecedentním výzvám,“ řekl Si. Dále upozornil, že podmínky pro
reformy jsou tak obtížné, že současné změny v politice státu nejsou o nic
méně významné než ty, které provedli jejich předchůdci před 40 lety. Jako právě
v městě Šen-Čen.
