JAK NA PENZI I do budoucna bude stát vyplácet určitý důchod, a jeho základem budou peníze čerpané z průběžného systému. Ovšem odborníci očekávají, že státní penze se propadnou o čtvrtinu až polovinu. Bez vlastních zdrojů se tedy neobejdete. Jak se vlastně počítá starobní důchod dnes?
JAK NA PENZI I do budoucna bude stát vyplácet určitý důchod, a jeho základem budou peníze čerpané z průběžného systému. Ovšem odborníci očekávají, že státní penze se propadnou o čtvrtinu až polovinu. Bez vlastních zdrojů se tedy neobejdete.
Jak se vlastně počítá starobní důchod dnes? Tak především z příjmů za posledních dvacet let před vstupem do důchodu. Potřebná doba placení sociálního a důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod činí nejméně 25 let. Při dosažení 65 let věku pak 15 let.
Jeho výše se skládá ze základní a procentní výměry. Základ je pro všechny stejný a pro rok 2007 činí 1570 korun měsíčně. Procentní výměra se stanovuje individuálně sazbou z výpočtového základu (zjednodušeně hrubé mzdy) podle doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění náleží 1,5 procenta výpočtového základu.
Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten zjednodušeně řečeno tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v takzvaném rozhodném období, tedy v období dvaceti let před vstupem do důchodu. Kamenem úrazu je, že osobní vyměřovací základ se nebere celý. Do první redukční hranice, tedy do 9600 korun, se započítává částka celá, nad tuto částku až do druhé vyměřovací hranice, tedy do 23 200 korun, se započítává třicet procent a nad 23 300 korun jen deset procent.
Na základě Informativního osobního listu důchodového pojištění od centrály České správy sociálního zabezpečení lze zjistit, kolik každý do tohoto systému investoval, a jaký asi může očekávat důchod.
HLAVNĚ ZAČÍT VČAS
Ať to dopadne s penzijní reformou jakkoli, zpřesňující se demografické prognózy jasně potvrzují, že zajistit se na penzi vlastními penězi se stává naprosto nezbytným. Způsobů, jak se zajistit na důchod formou spoření či pojištění, je mnoho a je dobré je kombinovat. Maximálně tak využijete existující daňové výhody a státní podpory. Je třeba mít vždy na paměti, že čím déle člověk peníze ukládá, tím více nejen naspoří, ale je i zhodnotí. Proto je třeba začít včas, první by mělo být životní pojištění, vzápětí penzijní připojištění a pak ostatní investice.
Životní pojištění někdo mylně považuje za specifickou formu spoření. Nikoliv, jde o pojištění, což znamená, že peníze se vyplácejí v případě pojistné události, tedy dožití se konce trvání pojistného vztahu (nebo předčasné smrti).
U pojišťoven lze se státní podporou také čistě „spořit“ na důchod, a to prostřednictvím důchodového pojištění, které ale nekryje pojistná rizika. Klasické životní pojištění má tu výhodu, že hned od svého vzniku chrání před dopady některých tragických životních událostí. To je jeden z důvodů, proč by měl člověk při zajišťování se na penzi začít životním pojištěním. Tím získá ochranu nejbližších v případě své smrti a také zajištění na penzi v případě, že jeho možnosti ukládat peníze poklesnou v důsledku trvalé invalidity. V takovém případě totiž platí za klienta pojistku dál sama pojišťovna, a ten dostane při dožití konce pojištění stejnou částku, jako kdyby pojištění platil.
U některých pojišťoven je třeba se na invaliditu připojistit, u některých je automaticky zahrnuta v základní variantě životního pojištění. Pojistná ochrana proti invaliditě většinou začíná až po určité době od vzniku pojištění, a to tehdy, je-li příčinou invalidity nemoc a nikoliv úraz. Tato lhůta obvykle představuje dva roky.
Druhým důvodem, proč začít u životního pojištění, je fakt, že s věkem roste cena rizikové složky pojištění. Proto se vyplatí uzavřít pojistku co nejdříve, aby člověk za ochranu neplatil zbytečně mnoho. Třetím důvodem je existence daňových úlev. Podnikatel-fyzická osoba může odečíst ze základu daně až dvanáct tisíc korun ročně, které si ukládá na životní pojistku. Pokud tento odečet využívá v plné výši, samozřejmě se vyplatí jej využívat co nejdelší dobu.
DAŇOVÉ ÚLEVY NIKOLIV VŠUDE Daňové výhody je možné využít ale jen u takových typů pojištění, v jejichž průběhu se tvoří finanční rezerva určená k výplatě na konci smluvního vztahu. Jde především o důchodové pojištění nebo pojištění pro případ smrti či dožití, eventuálně pojištění pro případ dožití.
Pojištění pro případ smrti či dožití může fungovat jako kapitálové životní pojištění, nebo investiční pojištění. U obou je rozděleno placené pojistné na dvě částky - na tu, která je cenou za krytí rizika, a na tu, ze které se vytváří finanční rezerva. Pokud finanční rezervy investuje pojišťovna podle svého uvážení a klientovi připisuje podíl na zisku, jde o kapitálové životní pojištění. U něho má klient garantováno minimální roční zhodnocení, i kdyby se pojišťovně reálně nedařilo. Druhou variantou je investování rezerv do fondů podle přání klienta nebo podle jeho investiční strategie. Tady nefunguje minimální garantované zhodnocení, možnosti zisků jsou ale vyšší.
Kapitálové i investiční pojištění může mít podobu takzvaného flexibilního pojištění. U toho může klient určovat, jak velkou část lze dávat na krytí rizika a jak velkou na tvorbu rezervy, přičemž tento poměr se dá v průběhu pojištění měnit. U obou pojištění lze uplatnit odpočet zaplaceného pojistného od základu daně ve výši 12 tisíc korun ročně, pokud je výplata dávek naplánována nejdříve v 60. roce života pojištěného a délka pojištění je nejméně pět let.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ
Nástrojem zajištění na stáří, který byl k tomuto účelu přímo vytvořen, je penzijní připojištění. To nekryje žádná rizika (v omezeném smyslu riziko invalidity, kdy lze dříve než ve stanovené době začít pobírat invalidní penzi), celá spořená částka jde ovšem na tvorbu úspor, z nichž je později klientovi vyplaceno buďto jednorázové odbytné, anebo je mu vyplácena pravidelně penze.
Výhodou penzijního připojištění je státní příspěvek, který v podstatě okamžitě přináší jednorázové zhodnocení ukládaných peněz. Řídí se výší úložky, nejvyšší dotace činí 150 korun na měsíční úložku 500 korun. Úspory nad 500 korun lze až do 12 tisíc korun ročně odečíst od základu daně. Celkově tedy stát podporuje měsíční úložky až do 1500 korun (do 500 korun dotací a dalších 1000 korun možností odpočtu od základu daně).
K tomu samozřejmě fondy vklady svých klientů zhodnocují výnosy z investic. Ty v zájmu ochrany střadatelů mají konzervativní charakter, i tak ale zpravidla suverénně předčí výnosy z bankovních vkladů. Klient tak získává dvojí, složené zhodnocení. První od státu a druhé od penzijního fondu. Ten samozřejmě zhodnocuje nejen úložku, ale i připsaný státní příspěvek.
Přestože principem penzijního připojištění je střádání peněz na důchod, i zde může dojít k výplatě různých dávek. Základem je starobní penze. Podmínkou nároku na její vyplácení je dosažení věku stanoveného penzijním plánem fondu, stejné je to u výsluhové penze. U invalidní penze je podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Pozůstalostní penze náleží pozůstalým při úmrtí účastníka, anebo prostě osobě, kterou klient určil ve smlouvě.
Podmínkou nároku na starobní penzi je vždy pojištěná doba nejméně 60 kalendářních měsíců, vyplácet ji lze až po šedesátém roku života. Pro výsluhovou penzi činí nejkratší pojistná doba 180 kalendářních měsíců (15 let) a pro invalidní penzi 60 kalendářních měsíců (5 let). Namísto pravidelně vyplácené penze lze zvolit jednorázové vyrovnání, tedy jednorázovou výplatu naspořené částky plus zhodnocení.
STAVEBNÍ SPOŘENÍ CO NEJDŘÍV
Na penzi se lze samozřejmě zajišťovat i jinými formami, investováním do podílových a jiných fondů, do akcií na burze či nákupem nemovitostí. Nepříliš rozumné je s ohledem na výši úroků spoření na bankovních vkladech. Stále se ale s ohledem na výši státního příspěvku i úročení vyplatí využít stavební spoření. Je totiž mylné se domnívat, že doba jeho trvání je pět či šest let. Nikoliv, to je doba nutná pro získání státního příspěvku. Smlouvu se stavební spořitelnou každý uzavírá na dobu neurčitou, a finanční výhody tedy lze využívat zatím časově neomezeně.
Státní příspěvek ke stavebnímu spoření činí při měsíční úložce zhruba 1500 korun celkem 3000 korun ročně, což spolu s úročením ukládaných peněz kolem dvou tří procent činí z tohoto produktu velmi výhodný nástroj i dlouhodobého spoření. Protože lze čekat, že stát v zájmu vyšší finanční podpory penzijnímu a životnímu pojištění sníží podporu stavebnímu spoření, je rozumné uzavřít smlouvu co nejdřív. I pokud by vláda rozhodla přestat s finanční dotací stavebního spoření, na již uzavřené smlouvy by ji bylo možné čerpat dál. Jen je zapotřebí „zapomenout“ na to, že peníze lze po uplynutí pěti šesti let vybrat, a použít na jakékoliv účely, ale spořit dál.
