Myšlenka na spolupráci východoevropských trhů zatím přežívá
Fenoménem loňského roku mělo být na kapitálových trzích vytváření burzovních aliancí. Práce na propojování jednotlivých trhů však postupují pomaleji, než se čekalo. Týká se to i bombasticky vyhlášené harmonizace burz postkomunistického východu Evropy . Důvodem je uvolnění tlaku na zapojení se do panevropské globalizace, především však snaha každé země jít přece jen ve větší míře vlastní cestou. Není divu. Pro některé burzy je napojení na silnější kolegyně existenční záležitostí. Proto o nich jed nají intenzivněji než o standardizaci východu Evropy. (Foto: Pavel Hollmann)
Chtěli společná pravidla.
Na vytvoření regionu, v němž se bude hrát podle stejných not, se dohodli zástupci východoevropských burz loni v únoru. Tehdy se sešli v Praze šéfové z Varšavy, Budapešti, Bratislavy, Lublaně a samozřejmě hostitelského města. Shodli se na tom, že když nepotáhnou za jeden provaz, může jim v globalizující se Evropě ujet vlak. Jejich existenci ohrožoval především záměr burzy ve Vídni. Ta se doh odla s Frankfurtem, největším organizovaným trhem s akciemi v kontinentální Evropě, že na Dunaji vytvoří jedinou burzu pro celou střední a východní Evropu. Stávajícím trhům milostivě nabídla připojení v takové podobě, že by mohly do Vídně přenášet obchodní pokyny.
Právě tuto ideu šéfové obchodů s východoevropskými akciemi v Praze odmítli. Účastníci setkání vyjádřili podiv nad prohlášením rakousko-německého uskupení, že všechny obchody s cennými papíry tohoto regionu se budou koncentrovat do Vídně. Jednotlivé burzy na východě Evropy totiž samy vedou jednání s většími sestrami o možnostech připojení na mezinárodní systémy, ať již přes Vídeň, Paříž, Frankfurt či třeba Londýn. „Na naší burze tvoří dvě třetiny obchodů domácí investoři a ti nevidí důvod, proč by měli s polskými akciemi obchodovat mimo Polsko, prohlásil tehdy poměrně rezolutně prezident burzy ve Varšavě Wieslaw Rozlucki. „Potřebujeme ale společnou sílu, abychom obstáli. Musíme sjednotit pravidla obchodování a vypořádávání našich burz, abychom měli jednodušší vyjednávací pozici. Ostatně přede dveřmi je vstup do Evropské unie, dodal.
Cílem společného postupu tedy nemělo být vytvoření společného trhu, nýbrž společných pravidel, například pro kótaci, vypořádání, burzovní dohled a podobně. Jde zkrátka o to, aby investor zvyklý například na pravidla z Prahy, důvěřoval i burze v Bratislavě.
Půl roku už uplynulo.
Na únorové schůzce se účastníci dohodli, že vytvoří pracovní skupiny pro jednotlivé problémy a znovu se sejdou začátkem podzimu. K tomu ovšem nedošlo, přestože podle generálního tajemníka pražské burzy Pavla Hollmanna myšl enka spolupráce ještě nezemřela.
Na pražské schůzce se burzy shodly na ustavení pěti skupin. První má na starosti vše, co souvisí s kótací, a funguje pod patronací Bratislavy. Praha má gesci nad softwarem a hardwarem jednotlivých burz, Lublaň vede řešení otázek kolem čle nství, Budapešť derivátů a Varšava má na starosti vztahy k investorům a propagaci.
„Pozice jednotlivých burz jsou rozdílné a zdržuje nás nesourodost systémů. Tempo by ale i tak mohlo být vyšší a očekávali jsme aktivnější činnost, přiznává Hollmann. V naději, že projekt nezapadne, se může opřít o jedinou skutečnost. Všichni zástupci zmíněných burz vyjádřili loni na podzim na neoficiálním setkání v Lublani tomuto projektu nadále podporu a nikdo z něj nehodlá vystupovat. „Všichni to chápou jako jednu z možností, jak zvýšit kvalitu své burzy, oficiální setkání k tomuto tématu se však bude konat až v lednu či únoru tohoto roku, dodává Hollmann. Domnívá se, že řešením, jak jednání zintenzivnit, je zúžení zá běru spolupráce a soustředění se na nejdůležitější otázky. Mezi nimi by nemělo chybět společné členství, koordinace burzovní inspekce či výměna informací o cenných papírech nebo trzích.
Boom opadl.
To, co východ Evropy prožívá v malém, se odehrává i na globální úrovni. Aliance mají problémy s legislativními překážkami propojování trhů či s otázkami kontroly. Jsou obrovské a ukazuje se, že vznik panevropského trh u není až tak aktuální a nepůjde tak rychle, jak se původně předpokládalo. Pozornost se soustřeďuje především na vyhlášenou alianci Londýn-Frankfurt, později doplněnou o šest dalších evropských burz (EURO 21/1999). Ta své plány dost tají a ;menší burzy nevědí, jak reagovat. Přesto nechtějí zůstat stranou a vedou separátní jednání o připojení se na panevropský trh, ať již vznikne za rok či za deset let.
Pošilhávání po Londýně.
Pražská burza jednala už mimo jiné s Paříží, která se dostala mezi osmičku směřující na osu Londýn-Frankfurt. „S Vídní jsme měli informativní jednání, nic konkrétního domluveno nebylo, říká Hollmann. Nejdále jsou podle něj jednání s největší evropskou burzou v Londýně. „Tam ovšem nejde o vytvoření trhu, nýbrž o dlouhodobou spolupráci. V tuto chvíli jsme velmi blízko uzavření dohody, říká Hollmann. Záměrem je výměna informací o obou trzích a pomoc Londýna při některých projektech. Jde například o rozvoj pražské inspekce, zdejšího softwaru či dohledu nad obchodováním.
