Nano nejen na nose

6. 12. 2005

L'Oréal a jemu podobní sázejí na výrobky s mikročásticemi

V přecpané laboratoři na předměstí Paříže si Gustavo Luengo prohlíží buňku lidské pleti pod tak silným mikroskopem, že může vidět jednotlivé atomy a šťouchat do nich dálkově ovládanou jehlou. „V současnosti se dostaneme do buněčné struktury a vidíme, jak vypadá,“ uvádí Luengo, fyzikální chemik španělského původu, který získal vzdělání na Kalifornské univerzitě, a dodává, „Jsme schopni působit v nanosvětě.“
Jsou to postřehy vědce ze špičkové biotechnologické firmy? Ne tak docela. Luengovým zaměstnavatelem je kosmetický obr L'Oréal. Tato pařížská skupina hodně sází na nanotechnologii: vytváří ultramalé částice, které mohou působit na pleť a vlasy tak, jak to nedokážou přírodně se vyskytující molekuly. Podle údajů sebraných bostonskou společností UTEK-EKMS je L'Oréal fakticky na šesté příčce v žebříčku držitelů patentů z oboru nanotechnologií v USA. Díky 192 patentům se umístil před výzkumnými obry, jako jsou General Electric, Motorola a Eastman Kodak. Vysokotlaké strojní zařízení v továrnách L'Oréalu chrlí kapky materiálu rychlostí zvuku, aby se rozprášily na kousky nepatrné velikosti. Nanočástice se už používají v řadě výrobků L'Oréalu, například v opalovacích přípravcích, kondicionérech na vlasy a pleťových krémech. A připravují se další.
Na nanotechnologii sází celý kosmetický průmysl. V jeho čele s největším počtem nanopatentů stojí společnost L'Oréal, která ze svých ročních tržeb na úrovni sedmnácti miliard dolarů věnuje zhruba 600 milionů na výzkum. Ani její konkurenti, jako Procter & Gamble, americká Estée Lauder, či francouzský Christian Dior a japonská firma Shiseido, však na využití nanočástic ve svých výrobcích nezapomínají.

Hebké a jemné.

Proč jsou výrobci kosmetiky tak posedlí nanotechnologií? Kousky hmoty často disponují novými a užitečnými vlastnostmi, když jsou rozloženy na částice, jež v průměru měří pouze několik nanometrů. (Průměr lidského vlasu je přibližně 80 tisíc nanometrů.) To určitě platí o minerálních pigmentech, jako je oxid zinečnatý, který se běžně používá v ochranném krému proti slunci. V přirozeném stavu jsou bílé a mastné, jakmile se však pigment rozloží na kousky nepatrné velikosti, stane se téměř průhledným a snadno se vstřebá do pokožky. Ze stejného důvodu emulzifikátory, používané ke spojování oleje a vody ve vlasových kondicionérech a odličovadlech, vytvářejí méně mastnou směs, když jsou rozloženy na nanočástice.
Výzkumníci L'Oréalu se v nanotechnologii vrtají od 80. let. Prvními nanovýrobky, představenými společností asi před patnácti lety, byly nanosomy - drobné struktury podobné tobolkám, jež přenášejí aktivní ingredience, například vitamíny, do vnější vrstvy pokožky a potom je uvolňují. Nanosomy a podobné látky, obecně známé jako nanosystémy, se používají v pleťových krémech RevitaLift značky L'Oréal. Jiní výrobci kosmetiky mají srovnatelné výrobky.
Vývoj v oblasti nanotechnologie nabral na rychlosti koncem 90. let, když se objevily výkonné nástroje výzkumu jako mikroskop v ceně 300 tisíc dolarů schopný zobrazovat atomickou strukturu. Takový přístroj Luengo požívá v laboratoři. Vznikly tak pigmenty a emulzifikátory tvořené daleko menšími částicemi než dřívější nanosomy. Předtím mohli výzkumníci jen předpokládat, jak nanočástice reagují s pleťovými a vlasovými buňkami, konstatuje fyzik Francis Quinn z výzkumného oddělení L'Oréalu. Ovšem s nejnovějšími mikroskopy, jak tvrdí Quinn, „můžeme poznávat, co se děje uvnitř buněk“.
Za pomoci nanotechnologie zatím vzniká jen malá část produktové řady L'Oréalu. Společnost odmítá sdělit údaje o prodeji jednotlivých výrobků a poukazuje na to, že je příliš brzy předvídat, v jakém rozsahu se technologie bude podílet na budoucím vývoji. Mluvčí společnosti však přiznává, že prodej nanovýrobků je čilý i přes horentní ceny. A výrobky jsou skutečně drahé. Lahvička očního krému Lancôme Rénergie Morpholift značky L'Oréal o obsahu 50 mililitrů se prodává za 83 dolarů a jedno balení čtyř sad na ošetření vlasů Kérastase Aqua-Oleum stojí 61 dolarů.
Je zcela zřejmé, že nanokosmetika je další hranicí na poli zkrášlujících přípravků. Firma L'Oréal slibuje, že v roce 2006 představí kosmetiku obsahující nanočástice, jež mají vytvářet živější barvy a duhové nebo kovové efekty. Firemní výzkumníci zkoumají také nanokrystaly, které by se mohly používat například k vytváření očního stínu s trojrozměrným efektem podobným hologramu.
Zní to skvěle, ale je to bezpečné? Nic nenasvědčuje tomu, že kosmetika vyrobená za pomoci nanotechnologie představuje zdravotní riziko. Některé vědce však znepokojuje to, že částice by mohly pronikat pokožkou do krevního oběhu a usazovat se třeba v mozku, plicích nebo jiných orgánech. Při prvních výzkumech uhlíkatých nanočástic používaných v jiných odvětvích se zjistilo, že mají tendenci hromadit se v tkáních. „Chybějí znalosti a ty je třeba získat,“ poznamenává Mark Welland, ředitel Nanovědeckého centra na Cambridgeské univerzitě, který je poradcem Královské společnosti, britského ekvivalentu Národních akademií ve Spojených státech. Královská společnost vydala 23. listopadu zprávu, v níž se píše, že výzkum zdravotních a bezpečnostních aspektů nanotechnologie je „naléhavě potřebný“.

Důkladné testy.

Kancelář pro kosmetiku a barviva amerického Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) se sídlem ve Washingtonu začala zkoumat některé nanočástice včetně nanosystémů známých jako liposomy, aby lépe poznala jejich působení. Uvažuje o doplňkových studiích nanopigmentů z oxidu titaničitého používaných v přípravcích na opalování. Avšak ani FDA, ani evropské regulační úřady nevyzvaly vlády, aby prováděly přísnější kontrolu nanočástic používaných v kosmetických výrobcích, které na rozdíl od léčiv nemusejí získat schválení regulačních úřadů, než se dostanou na trh.
Společnost L'Oréal uvádí, že své nanovýrobky podrobuje rozsáhlým testům a že nezjistila žádná potenciální rizika. Tvrdí, že jí používané nanočástice mohou proniknout nejhlouběji pouze do nejokrajovějších vrstev pokožky a nikdy se nedostanou ke zranitelnějším tkáním, nebo do krevního oběhu. To potvrzuje Francis Quinn: „Nikdo v žádné laboratoři nikdy nedokázal, že pronikají do živé části pokožky.“
Bezpečnost je jedna věc. Další otázkou pro zákazníky je to, zda drahé nanovýrobky mohou skutečně působit tak, že pleť bude vypadat mladší nebo vlasy se budou zdát hustší. Výrobci kosmetiky soudí, že ano. A totéž platí o stoupencích nanovýrobků mezi spotřebiteli. Důkazy bohužel chybějí. Přesto dokud existuje šance, že nanověda může odhalit tajemství mládí a krásy, společnosti jako L'Oréal by neměly mít problémy s vábením zákazníků. Nanověda, zblízka a důvěrně Jak L'Oréal využívá nanotechnologii

KONDICIONÉRY NA VLASY
Nanoemulzifikátory tvořené nepatrnými částicemi umožňují, aby se olej a voda v kondicionérech jemněji smíchaly, a vlasy tak byly po ošetření na povrchu méně mastné
OPALOVACÍ PŘÍPRAVKY Nanopigmenty, minerální pigmenty rozložené na nanokapénky, chrání proti slunečnímu záření, aniž pleť vypadá pobledle a mastně
PLEŤOVÉ KRÉMY
Nanosomy, látky, které pronikají do vnější vrstvy pleti, přenášejí aktivní ingredience, například vitamíny
MAKE-UP
Nová generace výrobků vyvíjených na základě nanotechnologie by mohla přinést inovace v podobě trojrozměrného efektu podobného hologramům
Pramen: BusinessWeek