Aktuální politicko-ekonomické napětí mezi mocnostmi má potenciál zapříčinit dlouhodobou ztrátu světového HDP. Ta by podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohla být až dvouprocentní. Riskantní se v daném ohledu zdá třeba snaha společností a politiků zvýšit odolnost svých dodavatelských řetězců tím, že přesunou výrobu domů či do důvěryhodnějších zemí. Což by však dle MMF vedlo k roztříštění přímých zahraničních investic.
Při této příležitosti fond poukázal třeba na rostoucí nevraživost mezi USA a Čínou, konkrétně například na americký zákon o čipech a vědě, jehož cílem je zvýšit konkurenceschopnost Spojených států vůči druhé nejlidnatější zemi světa. Zmínil ale také Japonsko, které nedávno zavedlo vlastní omezení na vývoz zařízení pro výrobu polovodičů. Jedná se o celkem 23 typů čipů, jež jsou součástí mobilních telefonů, ale i technologií používaných pro vojenské potřeby. Na rozdíl od USA, které se snahou omezit schopnost Číny vyrábět tyto technologické komponenty nijak netají, nicméně japonští představitelé uvedli, že zmíněná opatření nejsou zaměřena proti žádné konkrétní zemi.
Na přesun přímých zahraničních investic z Číny ukázal i nedávný průzkum provedený Americkou obchodní komorou. Asijskou zemi za jednu ze tří hlavních investičních priorit poprvé za 25 let neoznačila ani polovina respondentů. Ekonomové MMF rovněž uvedli, že peníze aktuálně proudí hlavně do států, jež jsou považovány za geopolitické spojence. Vzestup takzvaného friend-shoringu by ale současně mohl poškodit méně rozvinuté trhy, které více spoléhají na toky ze vzdálenějších zemí.
„Takto roztříštěný svět bude pravděpodobně chudší,“ upozorňují skrze CNBC pracovníci MMF. Podle nich mohou nové geopolitické aliance prospět národním bezpečnostním zájmům a způsobit převahu nad konkurencí, nevýhodou však bude větší zranitelnost vůči makroekonomickým šokům.
Organizace rovněž uvedla, že je důležité minimalizovat politickou nejistotu: „V rozpolceném světě se zvýšeným geopolitickým napětím se investoři mohou obávat, že nezařazené ekonomiky budou v budoucnu nuceny vybrat si jeden, nebo druhý blok. Taková nejistota by mohla zesílit ztráty.“
Znovuoživení po covidu
Odklon od čínských investic přichází v době opětovně sílící expanze této země a jejího lepšího výhledu na zotavení z covidu. Ještě v lednu odhadovala Světová banka růst ve výši 4,3 procenta za rok. Aktuálně je však prognóza stanovena na 5,1 procenta, což má pozitivní dopad i na globální ekonomiku. Ta by v roce 2023 měla růst dvouprocentním tempem, tedy o tři desetiny procentního bodu více, než odborníci předvídali začátkem roku.
Lépe si dle prezidenta Světové banky Davida Malpasse vedou i další vyspělé ekonomiky včetně USA a Evropy. Odcházející šéf to uvedl v souvislosti se zahájením týdne jarních zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Zároveň však podle agentury Reuters upozornil na otřesy v bankovním sektoru a vyšší ceny ropy, jež by v druhé polovině roku mohly růst znovu zpomalit.
Za problém považuje Malpass spolu s výkonnou ředitelkou MMF Kristalinou Georgievovou také pomalý střednědobý výhled globální expanze. Ta se má v následujících pěti letech držet kolem tří procent, což by mohly negativně pocítit zejména rozvojové země.
Vyšší růst je totiž důležitý nejen k tvorbě pracovních míst, ale také ke zpomalení ekonomické migrace z chudých oblastí. „Doufám, že při těchto setkáních, na kterých budeme hovořit o bezprostředních naléhavých prioritách cenové a finanční stability, budeme věnovat více pozornosti tomu, jak může svět přejít k vyššímu růstu,“ uvádí agentura s odkazem na Georgievovou.
