Prodej akcií ČEZ
Půl procenta vlastních akcií nakoupila během tří týdnů od zmocnění brokerských domů Wood & Company a Patria společnost ČEZ. Pokud by stejným tempem nakupovala také v budoucnu, znamenalo by to, že celý balík deseti procent akcií by jí trvalo vykoupit přibližně jeden rok. Z časové nesouslednosti - tedy z pomalého tempa odkupu akcií a na druhé straně snaze státu prodávat na burze relativně rychle -, vzniká na trhu mnoho otazníků a fám.
Nejnovější fáma, se kterou vyrukovaly ve čtvrtek 17. května Hospodářské noviny, praví, že do transakce vstoupí prostředníci, kteří akcie od brokera prodávajícího státní podíl (České spořitelny) za tržní cenu odkoupí a následně je budou prodávat přes trh v tempu, které vyhovuje firmě ČEZ. Na informaci novin již svými prohlášeními reagoval regulátor kapitálového trhu - Česká národní banka, prodávající - ministerstvo financí, i organizátor kapitálového trhu - Burza cenných papírů Praha.
Všichni jakoukoliv netransparentnost prodeje popírají: „Akcie firmy ČEZ mají na trhu dostatečnou likviditu, představující objem obchodů mezi jedním až jedním a půl procentem základního kapitálu týdně. Na trhu lze tedy realizovat v jakýkoliv okamžik velmi vysoké objemy obchodů, avšak vždy pouze za tržní ceny. Spekulace o realizování zaručených zisků při obchodech za tržní ceny jsou proto nejen scestné, ale hlavně je to nebezpečné matení veřejnosti,“ reagovala burza. „Nebudeme prodávat pod cenou,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. A dodal: „Pokud by stát nedosáhl očekávané ceny, prodej zastaví a nalezne pro příjmy Státního fondu dopravy a infrastruktury náhradní řešení.“
Informace o prostřednících jako způsobu řešení časové nesouslednosti mezi prodejem státního balíku a nákupními možnostmi ČEZ se ale přes tato vyhlášení zdají logická i lidem blízkým brokerům pověřeným transakcí. Spekulace o tom, že stát podporuje právě prodej pomocí prostředníka, navíc vydatně podporují zahraniční investiční banky. Ty spolu se svými klienty měly zájem, aby stát svůj balík prodal formou tak zvaného book buildingu, tedy v aukci, ve které by rozhodovala nabídnutá cena. Pak by měly šanci nakoupit větší podíl v ČEZ výrazně rychleji, než by se jim to mohlo povést na burze, aniž by dramaticky ovlivnily kurz. Konkrétně jsou nejčastěji v zákulisí zmiňovány zájmy investiční banky Goldman Sachs, která by ráda byla prostředníkem, a koncernu RWE.
Většině fám šlo přitom jednoduše předejít, kdyby prodávající - tedy ministerstvo financí - o transakci dopředu informoval. Stačilo málo: říci, kdo jsou brokeři státu a deklarovat, že prodej nemusí proběhnout během dvou měsíců, které v prezentacích navrhovali brokeři. Stát bohužel obě informace pustil na trh až se zpožděním. Zprávu o tom, že brokerem státu je Česká spořitelna, zveřejnil až v pondělí 14. května, tedy čtrnáct dní poté, co o tom informoval týdeník EURO. K výše uvedenému prohlášení o tom, že jsou stále ve hře i jiné způsoby financování dopravní infrastruktury, se odhodlal až v uplynulém týdnu. Neprofesionalita státu bohužel zcela zbytečně zatemňuje transakci, jež se měla stát výkladní skříní transparentnosti současné vlády.
