DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ Špatné účtování skladových zásob, nevymáhání pohledávek, předčasný prodej auta na leasing či zbytečná přijímaní nevhodně formulovaných faktur. To jsou časté chyby, které podnikatelům zvyšují daňový základ. Na poslední revize letošního účetnictví je nejvyšší čas.
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ Špatné účtování skladových zásob, nevymáhání pohledávek, předčasný prodej auta na leasing či zbytečná přijímaní nevhodně formulovaných faktur. To jsou časté chyby, které podnikatelům zvyšují daňový základ. Na poslední revize letošního účetnictví je nejvyšší čas. Právě teď je poslední možné období na uskutečnění operací, které mají vliv na daňový základ. Především drobní živnostníci se každoročně dopouštějí stejné chyby: S daňovým přiznáním přijdou až v únoru. To už se obvykle nedá udělat skoro nic - účetnictví (nejen jejich, ale i obchodních partnerů) je již uzavřené. Nezapomínejme, že do státního rozpočtu se musí odvést jen nezbytně nutné částky. Často rozšířeným mýtem je tvrzení, že určitá firma je příliš malá, než aby dokázala na spolupráci s daňovým poradcem něco vydělat. To je ovšem omyl. Daňoví poradci se snaží překonat počáteční nedůvěru například tím, že uzavřou s klientem dohodu, kdy mu sice účtují skutečný čas strávený nad jeho zakázkou, nicméně cena obvykle nepřekračuje ani polovinu částky, kterou pak firma díky tomu ušetří na daních. ÚČETNÍ ZISK NENÍ TOTÉŽ CO DAŇOVÝ Velké množství především malých společností či živnostníků běžně zapomíná, že účetní zisk se ani zdaleka neshoduje s daňovým ziskem. Jsou pak velmi překvapeni, když zjistí, že daňový zisk je mnohem vyšší. A čím vyšší daňový zisk, tím vyšší musí zaplatit daně. Mnoho běžných účetních nákladů totiž není daňově uznatelných. Mezi typické nedaňové náklady patří například pohoštění, reprezentace nebo cestovné nad stanovený limit, úroky. Daňově neuznatelná jsou také manka a škody, pokuty a většina penále. Na výši daňového základu má beze sporu vliv i volba účetních metod. Například drobný hmotný majetek se může odepisovat jednorázově, ale i rozložit do několika účetních období. Obdobné je to i u tvorby opravných položek na opravu hmotného majetku nebo rozhodnutí o způsobu tvorby opravných položek k pohledávkám. Při své praxi vidím, že některé chyby se nehledě na velikost firmy či dobu působení společnosti na trhu opakují stále dokola. Patří mezi ně například špatné nebo žádné účtování skladu. Další častou a zbytečnou chybou je špatná nebo žádná evidence majetku. V neposlední řadě je typickou chybou u menších firem a živnostníků nevymáhání pohledávek. Pokud se totiž podnikatel o dluhy nestará, nemůže k nim vytvářet ani opravné položky. MŮŽETE UŠETŘIT MILIONY
Častou chybou jsou špatně formulované přijaté faktury. Je naprosto běžné, že opravy budov či prostorů firmy časem čekají každého podnikatele. Ovšem stavební firmy velmi často i obyčejné opravy fakturují jako rekonstrukce. Rekonstrukce se v účetnictví zařadí do kolonky technické zhodnocení budovy. Jaké je pak překvapení, když podnikatel zjistí, že rekonstrukce není jednorázový daňový náklad a musí se odepisovat třicet let. Daňový poradce přitom může pomoci včas zabezpečit potřebné podklady a důkazní prostředky, ze kterých bude finančnímu úřadu zřejmé, že šlo pouze o opravu, která je daňově uznatelným nákladem.
Stejná situace je i u předčasného ukončení leasingové smlouvy například užitkových a nákladních automobilů. Do loňského roku si totiž podnikatelé v případě nákupu takových nových aut na leasing mohli do nákladů zahrnout 10 procent investičního odpočtu. Podnikatel musí ale sledovat, zda po dobu tří let auto vlastní a používá ho. Pokud je leasingová smlouva ohledně auta, na které byly v minulosti uplatněny odpočty, převedena (takzvaně cedována) na jiného poplatníka, dojde tím fakticky k ukončení ekonomického používání auta a je nutné o dříve uplatněnou 10procentní odpočitatelnou položku základ daně opět zvýšit.
K nejčastějším chybám, které daňový poradce objeví s železnou pravidelností, patří špatné účtování skladových zásob. V takovém případě navíc podnikatel špatným účtováním na daních prodělá až milionové částky. Snad v každé firmě jsou totiž běžné chyby lidského faktoru. Například ve výrobní hale se zamění počet levých a pravých tenisek. Na konci roku se kusy sečtou a je zřejmé, že jedněch fakticky přebývá a druhých se nedostává. Chybou je zaúčtování na jedné straně jako přebytek, na druhé jako manko. Tedy na jedné straně se jedná o výnos podléhající dani, zatímco na druhé straně není manko daňovým nákladem. Co s tím? Firmám stačí jen po dohodě s auditorem vytvořit interní postup a interní směrnici. Ta upraví vyhodnocení záměn a správného zaúčtování výsledků inventury. Směrnice o správném účtování zásob a směrnice o přirozených úbytcích tak výrobci tenisek ušetří miliony.
SNIŽTE SI DAŇOVÝ ZÁKLAD JAK SI HO SNÍŽIT NA POSLEDNÍ CHVÍLI?
Dary na dobročinné účely: Jedná se o dary ve výši nejméně 1000 korun, nejvýše však do výše pěti procent (pro právnické osoby) či deseti procent základu daně (pro fyzické osoby). Musí být určeny dobročinným organizacím, obcím, krajům a jiným právnickým osobám na financování vědy, kultury, sportu, výzkumu a humanitární, charitativní účely.
Penzijní připojištění: Základ daně fyzické osoby lze snížit o platby penzijního připojištění se státním příspěvkem (do maximální výše 12 tisíc korun ročně).
Zaměstnavatel však může do daňově uznatelných nákladů zahrnout pouze tři procenta z hrubých ročních mezd.
Životní pojištění: Od základu daně lze odečíst soukromé životní pojištění, zaplacené poplatníkem-fyzickou osobou do maximální roční výše 12 tisíc korun.
Pokud pojištění hradí zaměstnavatel, činí maximální výše daňově uznatelného nákladu osm tisíc korun ročně.
Nákup věcí a služeb: Daňový základ lze samozřejmě snížit také o další výdaje související s podnikáním.
Poznámka: Jedná se o redakční souhrn způsobů, které firmy často v praxi používají. Daňoví poradci upozorňují, že podezřele vysoké výdaje v posledních týdnech roku bývají předmětem zvýšené pozornosti finančních úřadů.
