Ostrava bude mít svou průmyslovou zónu, majitel poddolovaného pozemku luxusní cenu za metr
Vláda vyjela před třemi týdny na zasedání do Ostravy. Do kraje, o kterém se v posledním roce psalo především v souvislosti se zavíráním dolů OKD, toho – pravda – z Prahy příliš nepřivezla. Vlastně jediným dárečkem bylo 750 milionů, které uvolní na chystanou průmyslovou zónu Nad Barborou na Karvinsku. A ani tyhle peníze nejsou tak úplně výrazem solidarity s regionem zápasícím s útlumem průmyslu. Ostravě je totiž slíbila už úřednická vláda instalovaná prezidentem Zemanem, ve které byl ministrem průmyslu moravskoslezský patriot (dnes vládní zmocněnec) Jiří Cienciala.
Z voleb vzešlý kabinet se k plnění slibu předchůdců dlouho moc neměl. Tak teď to napravil. Je až kouzelné, že na vládní úlitbě zároveň vydělá „nepřítel státu“ Zdeněk Bakala, který aktuálně poslední krizi zaměstnanosti v regionu minimálně podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) sám způsobil.
Politika je někdy nevyzpytatelná.
Snad aspoň tentokrát nebude výsledkem průmyslová plocha za víc než miliardu, o kterou nebudou vzývaní nosiči pracovních míst stát. Minimálně jedno hodně drahé memento zasahování do střízlivého rozhodování o veřejných miliardách už tu máme: o 360hektarovou zónu Holešov na Zlínsku už deset let investoři nemají zájem. V průmyslové zóně Nové pole, která leží na nevytěženém uhlí, se zase investoři marně dožadují po OKD záruky, že tu už dobývat nebude.
Hurá, peníze se našly
Brzy poté, co Zemanova úřednická vláda přijala na konci října 2013 usnesení o tom, že podpoří 750 miliony vznik nové průmyslové zóny Nad Barborou, začaly probublávat z agentury CzechInvest (ta podporu průmyslových zón administruje) informace o tom, že stavět zónu na poddolovaném území nemusí být tak úplně dobrý nápad.
Údajně existoval i posudek báňského úřadu, že země v okolí bývalého dolu Barbora je potenciálně nestabilní. CzechInvest si proto nechal udělat další tři posudky. Jeden dopadl ve prospěch zóny, další v neprospěch a třetí byl neutrální.
Ministerstvo průmyslu dnes ale rozptyluje pochybnosti. Nic podobného jako v Holešově, kde byla průmyslová zóna postavena na obrovské zásobárně pitné vody, v zájmu jejíž ochrany dokážou ekologové odstřelit i to málo potenciálních investorů, které by se tam chtělo usídlit, na Karvinsku prý nehrozí.
A pod Barborou už žádné uhlí není, takže nebude problém s těžaři. Navíc v dole se už více než deset let netěží, takže terén měl čas si „sednout“. „Posudků byla v minulosti vypracována celá řada, jelikož projekt byl připravován poměrně dlouhou dobu. Nemáme posudek, který by projekt označil jako nerealizovatelný,“ tvrdí mluvčí ministerstva František Kotrba. I Moravskoslezský kraj si nechal vypracovat posudek. „Závěrem znaleckého posudku je konstatování, že je možno zcela vyloučit ovlivnění potencionálního staveniště následnými poklesy terénu,“ tvrdí mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
Postoj ministerstva je jasný: kraj zónu potřebuje, je tam vysoká nezaměstnanost a navíc se jedná o využití preferovaného brownfieldu. Nebývalo to tak vždy. Po nástupu Sobotkovy vlády tlak na registraci zóny a jejího zařazení do Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (PPPNI) polevil. Možná to bylo i tím, že majitelem naprosté většiny pozemků, které by bylo třeba vykoupit, je společnost Asental (dříve RPG RE Land). A tu vlastní Zdeněk Bakala. Ten Bakala, který loni po státu požadoval podporu, aby nezavřel důl Paskov, čímž by se ocitli horníci na dlažbě. „Pokud dnes soukromá společnost OKD, která svým majitelům vydělala za deset let desítky miliard, žádá od státu miliardy na záchranu dolu Paskov, nedá se taková žádost nazvat ničím jiným než vydíráním,“ prohlásil loni v dubnu ministr financí Andrej Babiš. Sobotkovi a Mládkovi následně seškrtal navrhovanou státní dotaci do OKD z 1,2 miliardy na polovinu.
Každopádně loni v říjnu – přesně rok poté, co Rusnokova vláda stamiliony pro zónu schválila – přijel Mládek do Ostravy a prohlásil, že peníze na Barboru kabinet aktuálně nemá, a pokud se po roce 2016 přece jen najdou, bude chtít přesné vyčíslení toho, na co by měly jít. Mládkův postoj k Barboře (do jaké míry má na tom zásluhu Mládkův poradce Jan Amos Havelka, který si nechával pozitiva Barbory vysvětlovat od Kamila Čermáka, bývalého vysokého manažera ČEZ a jednatele Asentalu či předsedy představenstva Bakalovy Ekonomie, by byla čirá spekulace) prošel ovšem během necelého roku vývojem, podobně jako vztah prezidenta k Mládkovi. Zeman měl nejdřív problém s jeho jmenováním ministrem, dnes by měl zase problém s jeho odvoláním.
Ano, ale…
Zpochybňovat to, že Moravskoslezský kraj státní peníze, potažmo novou průmyslovou zónu potřebuje, by nebylo fér. Už nyní vykazuje druhou nejvyšší nezaměstnanost v republice a ta se bude s dalším omezováním produkce, například ve Vítkovicích Steelnebo
v OKD, zvyšovat. Zároveň pozemky v tamních průmyslových zónách opravdu docházejí – poslední větší jsou nyní v Mošnově (164 hektarů). Jenomže je otázkou, zda právě volba lokality Nad Barborou byla skutečně ta nejlepší možná. Kraj i ministerstvo sice operují dobrozdáním řady expertů, ale i tady se vyskytují pikantnosti.
Například tentýž ostravský báňský úřad vypracoval podle zdrojů z CzechInvestu dva dokumenty s jiným závěrem. A Moravskoslezský kraj jako žadatel o registraci zóny do programu PPPNI si nechal zpracovat posudek u soudního znalce Víta Kaštovského, který je zároveň zástupcem ředitele odboru hornictví na ministerstvu průmyslu, jež je správcem tohoto dotačního titulu, z něhož by měly peníze na zónu jít. „Nerozumím, proč mluvíte o střetu zájmů. Činnost soudního znalce není nijak omezena a služební zákon nic takového nezakazuje. Navíc MPO si nechalo vypracovat ještě jiný nezávislý posudek,“ soudí Kaštovský.
Kraj nyní nechává ještě na základě požadavku CzechInvestu zpracovat posouzení úniků metanu, které se v území historicky vyskytovaly. Zároveň by mělo být území přetříděno do tzv. kategorie stavenišť číslo V na poddolovaném území, která nevyžadují natolik specifické založení staveb. Když ale pomineme diskuse o stabilitě území, nová zóna nevychází nijak hvězdně ani ekonomicky. Stát na infrastrukturu (především terénní úpravy, jelikož terén je značně nerovný, protože místy díky poddolování výrazně poklesl a zalil se vodou, kanalizaci, odvodnění, čistírnu odpadních vod, energetické sítě, železniční vlečku atd.) pošle 750 milionů, kraj dá na výkupy a potřebné úpravy dalších 446 milionů korun.
Pro investory bude z vykupovaných více než 90 hektarů využitelných necelých 60, tedy zhruba jen dvě třetiny území. Náklady na metr čtvereční zóny, která by pro opravdu velkého strategického investora typu Hyunday byla vlastně malá, vychází na zhruba 1300 korun, náklady na využitelný metr pak dokonce kolem dvou tisíc korun. To je hodně. Z dat agentury CzechInvest vyplývá, že průměrné náklady na vybudování strategických průmyslových zón Holešov, Ostrava-Mošnov, Žatec-Triangle a Nošovice, včetně výkupu pozemků, se pohybují kolem 550 korun za metr čtvereční.
Developer šikula
Ten, u koho je naprosto jisté, že Barbora bude jeho spásou, je Zdeněk Bakala. Od něho kraj vykoupí pozemky, kterých by se jinak dost těžko zbavoval (a které ho na údržbě patrně v současném stavu stojí víc, než mohou vynášet), za více než 200 milionů korun. Za metr čtvereční zaplatí krajský úřad 212 korun z vlastní kapsy. Vláda si totiž vymínila, že peníze od státu nebudou ani zčásti použity na výkupy parcel, což není právě obvyklé. Možná proto, že cena vznikla dohodou mezi krajem a vlastníkem. Znalecký posudek sice existoval, ale výsledná cena byla jiná.
Znalec označil jako férovou cenu mezi 120 až 150 korunami za metr čtvereční pozemku, přičemž „erár“ byl patrně jediným potenciálním kupcem tak velkého a obtížně využitelného území. Pokud by chtěl majitel prodávat pozemky jako zasíťované pro komerční výstavbu na volném trhu, byly by velmi těžko obchodovatelné. Náklady na jejich stavební přípravu by byly tak vysoké, že by se majitel v porovnání s cenou dosažitelnou na trhu dostal do těžké ztráty (minus 488 korun za metr čtvereční). Jelikož tady ovšem jde o specifický případ, pro který nelze historicky najít paralelu, použil znalec analogii s výkupy pozemků pro průmyslovou zónu Mošnov a Nošovice. Tam se cena pohybovala kolem 150 korun za metr čtvereční.
Sama RPG směnila v roce 2011 pozemky pod budoucí zónou (zhruba dva hektary) s městem Karviná za 119 korun za metr čtvereční.
„Kupní cena byla stanovena jako smluvní na základě mnoha jednání se zástupci společnosti Asental Land. Původní požadavek převyšoval částku 300 korun za metr čtvereční,“ argumentuje mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
Cenu pozemků oproti odhadu znalce zvýšilo podle ní především to, že kraj je bude kupovat v okamžiku, kdy získá Asental územní rozhodnutí pro stavbu zóny. Jinak řečeno, firma si naúčtovala přirážku za to, že zafungovala jako developer. „Smyslem tohoto postupu je pokud možno co nejvíce předejít možným rizikům, a to na samém počátku projekční přípravy. Mezi tato rizika patří (patřila) kvalita samotných pozemků vzhledem k povaze území, možné ‚průtahy‘ ve správních řízeních a podobně. Kraj se tak snaží minimalizovat náklady do okamžiku, kdy už výstavbě zóny nebude nic bránit,“ vysvětluje mluvčí. Bakala tedy na jedné straně pracovní místa v dolech ruší, aby o kus dál (pro)dával naději na jiná. A pak že není vlastenec. l •
Posudků byla v minulosti vypracována celá řada. Žádný projekt neoznačují jako nerealizovatelný. Kupní cena byla stanovena jako smluvní na základě mnoha jednání se zástupci společnosti Asental Land. Původní požadavek převyšoval částku 300 korun za metr.
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
