Anabáze s odchodem z Evropské unie dohnala jednu z nejstarších demokracií světa na pokraj hysterie. Premiérka Mayová neustále balancuje nad propastí, ovšem ten, kdo by ji snad mohl (a rozhodně chtěl) v Downing Street 10 nahradit, šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn, otevřeně sympatizuje s komunismem Castrova a Chávezova typu a volá po svržení kapitalismu. A není sám.
Vlna nespokojenosti s kapitalismem se už před pár lety přehnala přes jižní Evropu. V Americe pak povahu kapitalismu zásadně mění Donald Trump, který -jako Češi v divokých 90. letech - preferuje před pravidly různé kamarádšofty.
Nicméně tu a tam se objevují pokusy celý západní kapitalismus postavit do historické perspektivy. Jeden z nich pochází od politika a akademika Jesseho Normana, který vyvolal ohlas svou knihou o skotském ekonomovi Adamu Smithovi. „Jestliže veřejnost vážně pochybuje o kapitalismu, trzích, o samotné povaze naší společnosti, Smithovi se v těchto otázkách nikdo nevyrovná. Zapomněli jsme některé z jeho nejlepších myšlenek,“ říká Norman.
Zoufalé karikatury
„Ahoj, Jiří,“ zdraví s překvapivě zdařile vysloveným „ř“ šestapadesátiletý Norman, když nás asistentka Freddie uvede do jeho kanceláře ve Westminsterském paláci.
Postupně se dozvídáme, že několikrát navštívil Československo v 80. letech, kdy pracoval pro neziskovku, která do tehdejšího východního bloku vozila lékařskou literaturu. Do Prahy se pak dostal znovu po pádu železné opony při práci pro investiční část britské banky Barclays, kterou si najala Komerční banka.
Přečtěte si esej:
Keynesiánská cesta do pekel
Tehdejší šéf Komerční banky Richard Salzmann si nakonec Normana v Praze podržel celkem osm měsíců až do léta 1992. „Bydlel jsem na náměstí Míru, což je nádherná část Prahy. Každý den jsme vyráželi do našich kanceláří na Praze 4. Měli jsme za úkol vybrat nejlepší investice do privatizačních fondů, které tehdy banka připravovala. Objížděli jsme křížem krážem celou republiku od Plzně přes Ostravu až do Zlína a vybírali zdravé firmy,“ vypráví ve své malinké kanceláři ve Westminsteru poslanec a druhý muž britského ministerstva dopravy Jesse Norman, o němž se před pár lety spekulovalo jako o možném nástupci Davida Camerona v čele Konzervativní strany.
Norman v kariéře neprošel jen finančním distriktem londýnského City, má za sebou rovněž akademickou dráhu na londýnské University College. Upozornil na sebe studií o zakladateli moderního konzervatismu Edmundu Burkovi a dnes se snaží rehabilitovat Adama Smitha.
Myšlenky ikonického zakladatele ekonomie si podle Normana politici i ekonomové přizpůsobovali a „ohýbali“, jak se jim hodilo. „Před třiceti lety, kdy měly ve firmách a mnoha západních státech navrch odbory a ekonomiky moc nerostly, existovalo množství impulsů k liberalizaci trhů, v Americe Reagan, zde v Británii Thatcherová, přičemž všichni liberalizaci a deregulaci trhu ospravedlňovali jménem Adama Smitha,“ říká Norman.
Ekonom Roland: Číňané šli na liberalizaci trhu chytřeji než Češi
Politická levice naproti tomu vidí Smitha úplně jinak. Je pro ni „tržním fundamentalistou“, zakladatelem kapitalismu a hlavním viníkem vzniku materialistické ideologie, která válcuje svět a korumpuje morální lidské hodnoty, je obhájcem bohatství, nerovnosti a lidského sobectví. „Který Smith je ten pravý? Ve skutečnosti jsou oba názory zoufalé karikatury. Smith nebyl zastáncem laissez-faire, fráze o, neviditelné ruce trhu‘se vyskytuje v knize Bohatství národů jen jednou. Smith nebyl proti státním zásahům do ekonomiky. Naopak prosazoval konkrétní formy zdanění a regulace bank,“ vyjmenovává Norman.
Přestože se však kapitalismus rozvinul až po Smithově smrti v průběhu 19. století, patří paradoxně mezi nejlepší kritiky jeho špatných stránek. „Existují jisté momenty, kdy kapitalismus funguje špatně a Smith je velmi dobře diagnostikuje a vysvětluje. Myšlenka, že bychom měli kvůli tomu kapitalismus svrhnout, je však receptem na katastrofu,“ dodává.
Data za kus pizzy
V současné době se špatné stránky kapitalismu projevují nejmarkantněji při fungování sociálních platforem jako Facebook či Airbnb. Technologické společnosti disponují obrovskou silou insidera, který vlastní a využívá mnohem víc informací než jeho uživatelé. „Existuje několik důvodů k obavám. Týkají se dat, manipulace či šikany,“ říká Norman. Insideři vědí velmi přesně, co uživatelé dělají, a mohou jim proto nabízet zboží za ceny, které jsou neúměrně vysoké; mají totiž o zákaznících přehled, zatímco zákazníci o prodejci nevědí prakticky nic. Veškerá síla výpočetní techniky je na straně vlastníků technologie.
Čtěte komentář o vývoji ekonomiky: Sýčkování na prosluněné stráni
Situaci je podle Normana možné řešit několika způsoby. Buď vylepšením zákonů na ochranu spotřebitele, kdy posílíme práva zákazníka. V některých případech je pak možné sáhnout k odvážnějším řešením - například rozdělení firmy, která je příliš velká a disponuje nadměrnou silou. „Nejde to ale pokaždé; těžko si představit, že nám prospěje, když rozdělíme Google, ale není od věci uvažovat o tom, že by trhu prospělo, kdybychom na několik společností rozdělili například Amazon,“ tvrdí Norman. Menší Amazon by neměl tolik síly likvidovat konkurenci dočasným snížením cen některého zboží.
Lidé však vnitřní sílu technologických firem poznávají jen pomalu a podle Normana paradoxně pořád klidně vyjdou na barikády, aby bránili svobody a privilegia jedince, ale nestarají se moc o to, že se na internetu dají koupit osobní data za cenu kusu pizzy.
Negativně se projevuje kapitalismus i ve firemních zasedačkách, kde přetrvává tzv. problém zastupovaného a zástupce (principal-agent problem). Lidé si najímají manažery, aby jim spravovali majetek, ale končí to tak, že manažeři si nakonec vzájemně zvyšují odměny. Smith také přesně popsal problém, kdy firmy (zejména banky) rády využívají státní podpory. Například podle tzv. Vickersovy zprávy o britském finančním systému z roku 2012 putovalo po krizi ze státní kasy do bank v různých podobách 15 až 50 miliard liber ročně.
Smith nám podle Normana samozřejmě neodpovídá na současné problémy přímo, nabízí jen způsob, jak jim porozumět. Týká se to i brexitu, kde platí jednoduchá úvaha: výše hodnoty, kterou generuje trh, závisí na jeho velikosti; čím větší trh, tím větší potřeba specializace, tím víc přidané hodnoty. „Z tohoto důvodu nechcete klást bariéry mezi sebe a velký trh. Takže jestli má brexit vést k novým bariérám mezi Velkou Británií a trhy Evropské unie a nepovede k otevření nových trhů, pak s ním z ekonomického pohledu asi nebudete souhlasit,“ říká Norman.
Čtěte: Jak dlouho vydělávají miliardáři vaši roční mzdu? Zakladateli Amazonu Bezosovi stačí pár vteřin
Smith podobně uvažoval v roce 1778, kdy byl požádán o názor na osud amerických kolonií Velké Británie. Navrhoval tehdy, aby byla vytvořena mezi Británií a koloniemi jednotná unie (podobná jako fungovala od roku 1707 mezi Skotskem a Anglií), místo toho, aby byly jako dosud řízeny z Londýna. Smith varoval, že pokud se unii nepovede zřídit, přesune se centrum moci samovolně do Spojených států. To se také následně stalo a Amerika vyhlásila nezávislost.
Společnost založená na obchodu
Nejaktuálnějším dědictvím Adama Smitha však podle Normana zůstává myšlenka, že jedině společnost založená na volném obchodování a vzájemné svobodné výměně může zvyšovat lidské bohatství. Smith ovšem výměnu a obchod nechápal jen čistě ekonomicky jako směnu zboží mezi lidmi, ale ve své opomíjené knize Teorie mravních citů rozvíjel myšlenku, že výměna je základem celé lidské interakce.
„Ať už předpokládáme, že je člověk jakkoli sobecký, zcela zřejmě má ve své povaze principy, na jejichž základě se hluboce zajímá o osud ostatních a jejich štěstí je pro něho nezbytné, i když z něho nemá nic kromě radosti, že ho může pozorovat,“ říká Norman. Kapitalismus by se podle něj v dnešní době měl ubírat právě touto cestou, aby byl méně vykořisťovatelský, ale jeho základem zůstával svobodně fungující trh.
Dále čtěte:
Esej: Nesázejte proti euru
Poučení z Velké recese? Jaksi nikde
