Korupce hrozí na obchodních rejstřících a při konkursech, říká ministr spravedlnosti
Pavel Rychetský (60) vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1961 až 1966). Rok působil jako soudní čekatel, od roku 1967 do roku 1970 byl odborným asistentem Právnické fakulty UK, v téže době byl členem KSČ. Za normalizace pracoval šestnáct let jako hospodářský právník ve stavebním bytovém družstvu Pokrok. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. V listopadu 1989 spoluzaložil Občanské fórum (OF) a do voleb 1990 byl generálním prokurátorem České republiky. V letech 1990 až 1992 působil jako místopředseda federální vlády delegovaný za OF. Politicky se později přiklonil k Občanskému hnutí, stal se členem Svobodných demokratů a v září 1995 vstoupil do ČSSD. V této době byl zároveň spolumajitelem advokátní kanceláře. V listopadu 1996 byl zvolen senátorem za obvod Strakonice. O dva roky později se stal místopředsedou Zemanova kabinetu, od loňska je místopředsedou vlády Vladimíra Špidly a zastává funkci ministra spravedlnosti. Pavel Rychetský je ženatý, má dva syny a tři dcery.
EURO: Uvalení vazby na soudce ústeckého krajského soudu Jiřího Berku otevřelo hráz spekulacím, že jde jen o špičku ledovce, že prý korupci podléhají až dvě třetiny soudců. Souhlasíte? RYCHETSKÝ: Netuším, proč by to měly být zrovna dvě třetiny. Případ soudce Berky je zatím naprosto ojedinělý. Osobně jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina soudců pracuje odpovědně a vůbec si nemyslím, že se dá jeden případ, který navíc ještě není uzavřený, jakýmkoli způsobem zobecňovat.
EURO: Nejde tedy o příznak nemocné justice? RYCHETSKÝ: Pokud se týče stavu našeho soudnictví, spokojen celkově nejsem. Myslím si, že jsme přesně zmapovali příčiny tohoto stavu, je jich samozřejmě řada. Jsem si vědom toho, že nějaké radikální zlepšení bude vyžadovat mnoho systémových, legislativních i organizačních kroků a potrvá jistý čas. Představa, že se dá mávnutím kouzelného proutku změnit české soudnictví za několik měsíců, je představa neinformovaná.
EURO: Lze si případ Berka vyložit jako výstrahu soudcům? RYCHETSKÝ: Nechci vůbec předjímat výsledky trestního stíhání, to mi nepřísluší. Když se snažím hledat v obecné rovině úzká místa ve výkonu justice z hlediska možné korupce - a zdůrazňuji, že jde o potenciální možnost vzhledem k nedostatku právní úpravy - vidím je jenom ve dvou oblastech. První je vedení obchodního rejstříku, druhou konkursní soudnictví. V obou těchto oblastech jsem rozhodnut předložit zásadní změny právní úpravy tak, aby eventuální živná půda pro eventuální korupci byla odstraněna.
EURO: Jaké změny? RYCHETSKÝ: Chci, aby vedení obchodních rejstříků bylo zcela odebráno soudům a aby tuto agendu vyřizovalo rejstříkové oddělení ministerstva spravedlnosti s pobočkami ve všech krajích. Soudy by měly fungovat jen jako odvolací instance. Připravujeme také nový zákon o konkursu. Vím, že měl být hotov už před rokem, a skluz ministerstva spravedlnosti mě mrzí. Ale jsem přesvědčen, že teď už je dokončení a předložení konkursního zákona otázkou dvou měsíců. Zásadní změnu bych spatřoval v tom, že správce konkursní podstaty už do funkce nebude ustanovovat konkursní soudce.
EURO: Budou mít tuto pravomoc sami věřitelé? RYCHETSKÝ: Moje představa je, že konkursního správce by jmenoval předseda příslušného krajského soudu po dohodě buď s výborem věřitelů, nebo s komorou konkursních správců.
EURO: Proč nechcete, aby obchodní rejstříky vedli soukromí registrátoři? RYCHETSKÝ: Především proto, že soukromí registrátoři by to nebyli schopni dělat jen za symbolické poplatky, jako to dělá stát. A už vůbec by nemohli zdarma zpřístupnit aktuální verzi celého obchodního rejstříku veřejnosti na internetu a provozovat ji. Stát to dělá jako službu občanům. Jakmile bychom tuto agendu přenechali soukromým registrátorům, náklady pro podnikatelské subjekty by mnohonásobně stouply.
EURO: Kde ale máte jistotu, že ministerští úředníci budou při správě registru rychlejší než kritizovaní soudci? RYCHETSKÝ: Tempo bude určitě mnohem rychlejší. Nezáleží totiž na tom, kdo to dělá. Jde spíše o to, že stát vydá cestou právního předpisu vzorové tiskopisy všech variant zápisu do obchodního rejstříku. Dnes má každý krajský soud jinou představu, co požaduje. Nyní bude jednotný vzor pro celou republiku.
EURO: Když je řeč o státních úřednících, jak se vám líbí přestup vyšetřovatele kauzy IPB Václava Lásky do firmy kontroverzního advokáta Jiřího Teryngela? RYCHETSKÝ: Samozřejmě se mně vůbec nelíbí situace, kdy jsou státní úředníci tak špatně placeni, že často odcházejí do privátního sektoru. Pan Láska není bohužel ani zdaleka jediný případ, kdy vysoko postavený úředník přechází přímo do pracovního poměru k firmě, kterou předtím jako státní úředník kontroloval. Mám na mysli oblast kapitálového dozoru, kde k takovýmto případům došlo. Myslím si, že by mělo existovat nějaké interregnum z hlediska zákona o střetu zájmů. Takový člověk by měl mít několik let pauzu. Toho je ovšem možné dosáhnout pouze tehdy, když se současně do zákona zakotví relativně vysoké odstupné. A na to nemáme peníze.
EURO: Jak by se vám zamlouval návrat Miloše Zemana do vrcholné politiky? RYCHETSKÝ: Myslím si, že Miloš Zeman se opravdu výrazným způsobem zasloužil nejen o českou sociální demokracii, ale i o Českou republiku. Že mu dnes zejména naše publicistika vytýká opoziční smlouvu, to je projev hlouposti té publicistiky. Po volbách v roce 1998 nemohl sestavit vládu nikdo jiný než sociální demokracie.
EURO: Dobře, a co návrat Miloše Zemana? RYCHETSKÝ: Opravdu si myslím, že Miloš Zeman prohlášení o odchodu do ústraní po skončení mandátu své vlády říkal upřímně. Byl vyčerpán premiérskou funkcí. Ale již tehdy jsem si myslel, že je to úvaha poněkud zbrklá, protože je to přece jenom člověk plný sil. Tušil jsem, že po jisté době pobytu na chalupě na Vysočině bude mít chuť se do politiky vrátit. Ale způsob, jakým vystupoval kolem volby prezidenta, nebyl myslím nejvhodnější. Výrazným způsobem si tehdy zhoršil možnou situaci pro nějaký nový návrat do čelných míst sociální demokracie.
EURO: Jak hodnotíte Václava Klause po dvou měsících jeho působení v roli prezidenta? Překvapil vás něčím? RYCHETSKÝ: Někdy koncem minulého roku jsem řekl, že nepochybuji o tom, že Václav Klaus bude dobrým prezidentem. Současně jsem prohlásil, že to bude prohra vládní koalice a sociální demokracie. A že jeho zvolení prezidentem může do příštích voleb zvýšit volební preference ODS o deset až patnáct procent. Musím říci, že obě tyto moje předpovědi se splnily. Myslím, že Václav Klaus si velmi odpočinul, že se mohl odpoutat od jedné politické strany a že může dělat čistě svou vlastní, osobní politiku. Současně musím konstatovat, že preference ODS narostly mnohem dříve než v onom mnou předpokládaném horizontu příštích voleb.
EURO: Václav Klaus již oznámil, že v tuto chvíli neudělí žádnou amnestii. Co jste mu doporučoval vy? RYCHETSKÝ: Jednali jsme o různých variantách, ale jde o výlučné rozhodnutí prezidenta republiky. Považuji za naprosto nemožné, abych já reportoval jeho úvahy.
EURO: Čekalo se, že debakl ČSSD při prezidentské volbě bude vyúčtován na březnovém sjezdu. Ve straně to ale vře dál. Proč? RYCHETSKÝ: Myslím, že výsledek sjezdu udělal jasno. Že byl premiér Špidla znovu zvolen do funkce předsedy ČSSD, je nepochybně stabilizující faktor, který působí pozitivně. Ale v žádném případě bych to nepřeceňoval. Problém vnitřní situace je přímo spojen s problémem relativně velmi málo emotivním: vládní koalice, kterou ČSSD utvořila. A chápu, že řada členů sociální demokracie velmi těžko nese ten nerovný sňatek uzavřený například s Unií svobody, která se alespoň rétoricky hlásí k té nejpravější pravici v této zemi. Je to trochu nelogické koaliční spojení. Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že výsledek voleb byl takový, že vládu mohla sestavit jen sociální demokracie. Vytvořit koalici na základě myšlenky evropské integrace byl jediný možný krok.
EURO: Existovaly však i jiné koncepce. RYCHETSKÝ: Žijeme v nenormální situaci. Na rozdíl od ostatních postkomunistických zemí máme stabilizovanou politickou scénu, nemáme ty desítky politických stran, které vznikají pár měsíců před volbami, dostanou se do parlamentu nebo do vládních funkcí a nikdo neví, co jsou zač. Na druhé straně jsme jediná postkomunistická země, která má nereformovanou, původním názvem pojmenovanou, silnou komunistickou stranu, která zabírá čtvrtinu Poslanecké sněmovny. Tím radikálně zužuje jakýkoli prostor pro vytváření vládních koalicí. Pokud existuje takto nenormální situace, není a nebude možné vytvářet normální většinové vlády. Tomu se před léty ODS a ČSSD snažily čelit změnou volebního systému, nebo alespoň posílením jeho většinových prvků, ale neuspěly.
EURO: Jiný pokus o změnu není na obzoru? RYCHETSKÝ: Jestliže tento problém v České republice existuje, nemá smysl ho zapírat. Na druhé straně nevidím šanci na změnu ústavy. Když vezmeme v úvahu oba faktory - silnou KSČM ve sněmovně a fenomén proporcionální volby - je zřejmé, že silných stabilních jednobarevných vlád se v České republice nedočkáme.
EURO: Stanislav Gross nabídl možnost duhové koalice všech demokratických stran. Je to reálné? RYCHETSKÝ: Varianta široké koalice připadá v úvahu jenom v okamžicích extrémních. Takovým případem je válečný stav. Musím říci, že konflikt v Iráku už vyvoláním takové situace zřejmě nehrozí. Ale příčinou může být i napjatá situace veřejných rozpočtů a veřejných financí, pokud by přerostla doslova ve fiskální krizi. Pak si dovedu představit, že by bylo nutné dohnat demokratické politické strany k odpovědnosti tím, že se všechny stanou součástí vládní koalice. Dnešní postoj ODS i KSČM typu: nejsme ve vládě, tudíž nejsme za nic odpovědní a budeme jenom kritizovat a destruovat, je postoj dlouhodobě neudržitelný.
EURO: Vážně si myslíte, že vznik duhové koalice je pravděpodobnější než vyhlášení předčasných voleb? RYCHETSKÝ: Je to pravděpodobnější varianta než předčasné volby. Když se totiž podíváte do ústavy, zjistíte, že v Česku se vlastně k předčasným volbám nelze dopracovat. Aby se na jaře 1998 mohly konat předčasné volby, musel být přijat samostatný ústavní zákon o skončení funkčního období Poslanecké sněmovny.
EURO: Pokus ODS a ČSSD změnit český volební systém zhatil Ústavní soud. Avšak v červenci má prezident Klaus jmenovat osm nových ústavních soudců. Navržení lidovce Miloslava Výborného dává za pravdu spekulacím, že se Ústavní soud otevírá politikům. Je to správné? RYCHETSKÝ: Myslím si, že půjde o jedno z nejzávažnějších rozhodnutí prezidenta republiky za celou jeho funkční kariéru. Navíc toto rozhodování nepotká každého prezidenta. V červenci vyprší osm mandátů, na podzim devátý, za rok na jaře desátý – z patnáctičlenného týmu tak do roka bude obměněna většina. Jsem názoru, že neplatí absolutně žádné omezení, že ten, kdo se podílel na tvorbě nebo na aplikaci zákona v oblasti zákonodárné nebo výkonné moci, by měl zavřenou cestu k funkci ústavního soudce. Naopak. Ve světě je běžné, že lidé, kteří prošli politickou zkušeností, se stávají soudci ústavního soudu. Avšak nemyslím si, že by měli mít dominantní postavení, tedy početní převahu. Kdybych měl vliv na složení Ústavního soudu, tak bych třetinu míst ponechal pro sféru politickou, třetinu pro sféru akademickou a třetinu pro sféru právní praxe.
EURO: Dosud politici v Ústavním soudu neseděli. Jak jeho dosavadní práci hodnotíte? RYCHETSKÝ: Ústavní soud České republiky celkově sehrál nepochybně pozitivní roli a většina jeho nálezů - ať už z oblasti interpretace restitučních zákonů nebo z oblasti nápravy vadné trestní politiky ve vztahu k takzvaným bývalým odpíračům vojenské služby - je nepochybně prospěšná. Na druhé straně nemohu nezmínit skutečnost, že Ústavní soud se v několika případech stal autorem nálezů, které vyvolávají polemiku v odborných kruzích a které si - soudím - zaslouží analýzu a kritiku.
EURO: Které máte na mysli? RYCHETSKÝ: Například zrušil institut porušení zákona v neprospěch obviněného. Kdyby tak učinil o dva roky dříve, nevylučuji, že by ho veřejnost velmi tvrdě odsoudila. Nikdy by totiž nebylo možné potrestat vraha tříleté holčičky ze Žižkova nebo pachatele rasové vraždy Tibora Danihela z Písku. Také nález k zákonu o soudech a soudcích je z větší části úvahou, která Ústavnímu soudu vůbec nepřísluší. Ústavní soud v žádné zemi nemůže ukládat nebo naznačovat, jak si má politická struktura v té zemi uspořádat svoje budoucí poměry, to je výlučnou doménou toho, kdo přijímá ústavu. Ústavní soud má ústavu chránit, nic víc.
EURO: Nebojíte se, že se do sestavy nových soudců promítnou možné dohody Václava Klause s komunisty? RYCHETSKÝ: Máme v ústavě dost silnou pojistku, že prezident nemůže ústavním soudcem nikoho jmenovat bez souhlasu Senátu. Takže předpokládám jistou kooperaci mezi Hradem a Senátem.
EURO: Kdysi jste ostře kritizoval takzvanou lidovou tvořivost poslanců, která odborně připravený návrh zákona dokáže změnit k nepoznání. Nebudete prosazovat omezení? RYCHETSKÝ: I v České republice platí staré anglické přísloví, že velbloud je kůň, který prošel parlamentem. Náš parlament je stále ještě příliš postrevoluční a nepřijal do svého jednacího řádu dostatečně sebeomezující opatření, jaká jsou běžná ve všech evropských sněmech včetně sousedního Slovenska. Normální je, že poslanci nemohou připojovat pozměňovací návrhy, které by se týkaly něčeho jiného než předloženého zákona. V Česku se bohužel může k zákonu o ochraně přírody přiložit novela zákona o daních. Jinde také platí, že pozměňovací návrhy nemůže předkládat jedinec, ale jen skupina například deseti poslanců. V jiných zemích rovněž funguje omezení, že na poslední chvíli předložený pozměňovací návrh se musí znovu vrátit do trojího čtení. Změna však musí vzejít z poslaneckých řad. Vládě to nepřísluší.
