Družstevní záložny loni posílily a chtějí konkurovat bankám, zisk jim však klesá
Obrovský nárůst vkladů a příliv klientů, který nikdo nečekal. Tím se mohou chlubit tuzemské družstevní záložny, pokud jde o hodnocení výsledků za loňský rok. Jenže zisk jim propadl. Patnáct kampeliček, jež jsou členy Asociace družstevních záložen, loni vydělaly 74 milionů korun. O deset procent méně než v roce 2007. A situace se může ještě více pokazit. Kvůli zhoršující se ekonomické situaci lze čekat, že se jim letos podstatně zvýší tvorba opravných položek. Už loni se přitom meziročně zvedly opravné položky o dvanáct procent. „Je jasné, že se situace na tomto trhu zhoršuje, což se již částečně projevilo a ještě více bude projevovat v letošním roce,“ konstatoval analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Člen prezidia Asociace družstevních záložen Jaroslav Šulc to ale popírá. „Zhoršení stavu reálné ekonomiky se doposud významněji neprojevilo. Družstevní záložny se naštěstí úvěrově neangažovaly v oblastech, které se aktuálně jeví jako nejrizikovější, například v automobilovém průmyslu,“ tvrdí Šulc. Dodává, že loňský nárůst opravných položek, jež musely družstevní záložny vytvořit k pohledávkám z poskytnutých úvěrů, je významně nižší než meziroční zvýšení úvěrového portfolia.
Vysoké investice Finanční krize ale paradoxně záložnám i pomohla. Pošramotila totiž pověst bank, což přivedlo kampeličkám nové klienty. Meziročně jich prý podle statistik asociace přibylo padesát procent. V současné době jsou tyto instituce slušnou konkurencí bank, pokud jde o některé produkty. Navíc jejich vklady jsou stejně jako ty bankovní pojištěny a podléhají dohledu České národní banky. Ze zákona nesmějí záložny nabývat majetkové cenné papíry, což je i jeden z důvodů, proč je finanční krize nesrazila do kolen. Kampeličkám se podařilo narovnat pokřivenou pověst z devadesátých let, kdy se slovo záložna stalo téměř synonymem pro krach či bankrot. Jenže bez investic to prý nešlo. A právě ty významně ovlivnily zisk za loňský rok, tvrdí Šulc. „Šlo o poměrně vysoké, naštěstí většinou jednorázovými náklady a investice družstevních záložen zejména do informačních technologií a lidí. Tyto náklady bylo nutné zaplatit, aby záložny díky tomu mohly zvýšit standard poskytovaných služeb, ať už jde o přístup na clearing, internetbanking, či do rozšiřování produktového portfolia,“ vysvětlil Šulc. Výdělky prý ale stahuje dolů rovněž prodlení při umisťování peněz z vkladů do výnosově výhodnějších úvěrových produktů. „Za poklesem ziskovosti stojí také zvýšená konkurence na trhu depozit a snížený zájem o úvěry na obchodování s cennými papíry,“ vysvětlil Ján Franek za družstevní záložnu Fio, která má v současné době více než 14 tisíc klientů. Na konci roku 2007 jich měla osm tisíc.
Místo krize expanze Krize kampeličkám zatím nijak výrazně neublížila, ale na jejich hospodaření se podepsala. A podle analytiků bude její vliv znát i letos. Družstevní záložny generují svůj zisk především z úrokových výnosů, a ty mohou kvůli ekonomické situaci dále propadat. Kampeličky ale nasadily vysoké tempo a chtějí bankám silně konkurovat. V letošním roce by totiž mělo nastat několik významných změn. „Očekává se zahájení činnosti pro veřejnost dvou družstevních záložen, u nichž vloni došlo k zásadní změně členské základny,“ upozornil Šulc. Kromě vstupu nových hráčů na trh by se některým mohla podařit přeměna na banku. Navíc mnohé kampeličky plánují rozšiřovat produktové portfolio, otvírat nové pobočky a expandovat do dalších zemí.
Tabulka Družstevní záložny MOHOU Přijímat vklady, poskytovat úvěry, vydávat záruky, poskytovat platební styk, ukládat peníze v jiných bankách a investovat do registrovaných cenných papírů, které nepředstavují majetkovou účast. NESMĚJÍ Vykonávat činnosti obchodníka s cennými papíry nebo aktivity investičního bankovnictví, vytvářet spekulativní portfolia cenných papírů anebo jiných nástrojů finančního trhu včetně derivátů.
BOX
Nepatrný trh
V kampeličkách mají lidé uloženo přes deset miliard korun, zatímco v podílových fondech Češi drželi ke konci loňského roku 244 miliard, v penzijních fondech 186 miliard a v bankách přes bilion korun.
