Ministrovi financí jde o rozpočet, a tím pádem i o vládu
Vlastimil Tlustý byl vždycky tak trochu šedou eminencí ODS, jakýmsi loajálním korektorem předsedy Mirka Topolánka. Cestami za Milošem Zemanem a jejich třaskavým účinkem se z něj však stává jeden z hlavních hráčů o moc v zemi. A to bez ohledu na to, jestli novopečenému ministrovi financí jde „jen“ o jednorázový konsenzus nad státním rozpočtem, jak sám tvrdí, nebo jestli si připravuje půdu pro jmenování premiérem po Topolánkovi. Tak či onak, jeho hvězda stoupá.
Rozpočet jako prestiž.
Nemám premiérské ambice, nechtěl jsem být ani ministrem financí, bagatelizuje Tlustý své konzultace s bývalým šéfem sociálních demokratů. Nic jiného říkat ani nemůže, eventuální premiérské pověření přichází z Hradu a postavit se do fronty žadatelů za šéfa ČSSD Jiřího Paroubka by působilo směšně. I přesto se však Tlustý v těchto dnech možná skutečně jen soustřeďuje na to, aby mu za každou cenu prošel sněmovnou návrh státního rozpočtu na příští rok, a to v rámci existence Topolánkovy vlády. Nejde totiž jen o prestiž. Jako ministr těžko může připustit hrozbu rozpočtového provizoria, které by znamenalo prakticky zastavení velkých investic v zemi a hlavně problémy s čerpáním peněz z fondů Evropské unie. Tlustý se také neobrací jen na Zemana, ale žádá o moderování rozpočtové diskuse prezidenta Klause a došlo už i na tříhodinovou návštěvu bývalého předsedy lidovců a rozpočtového výboru sněmovny Miroslava Kalouska u „dalajlámy z Vysočiny“. Pokud pokus vtáhnout do hry kromě občanských demokratů i sociální demokraty věrné Miloši Zemanovi, lidovce věrné Miroslavu Kalouskovi, zelené a také prezidenta Václava Klause vyjde, mohl by být návrh rozpočtu schválen. Zůstane-li ODS jednotná, dá jejích 81 poslanců nadpoloviční většinu s částí ČSSD, KDU-ČSL a zelených dohromady poměrně snadno. Že se mu tím vším už teď povedlo rozhádat Zemana s Paroubkem, a tím i srazit Paroubkovu autoritu mezi sociálními demokraty - v řadách ODS se pro Tlustého jízdu na Vysočinu ujalo pojmenování „vpád lišky do kurníku“ - může být jen vedlejším efektem. Stejně jako možné vyostření sporů mezi lidovci.
Koalice odpovědných.
Tlustého iniciativu by šlo nazvat i jako „návrat starých časů“, protože svádí dohromady hlavní postavy z časů opoziční smlouvy včetně tehdejšího šéfa sněmovní komise pro vyšetřování kauzy IPB Kalouska. I ten totiž navštívil na zhruba tři hodiny Zemana na Vysočině s tím, že prý jednali o rozpočtu. Dojem jakési sebeobrany polistopadové garnitury vzbuzuje i fakt, že k politickým konzultacím je lidmi z této skupiny v poslední době zván i exprezident Václav Havel, zatímco Jiří Paroubek, razící koncept vládnutí s KSČM, zůstává izolován na druhém břehu. S ním tam stojí místopředseda Bohuslav Sobotka, zatímco zemanovec Zdeněk Škromach schůzku svého guru s Tlustým opatrně uvítal. Zdroj týdeníku EURO blízký ODS tvrdí, že shánět hlasy pro rozpočet na Vysočině se Tlustý jal jen kvůli tomu, že Topolánek toho sám není schopen. ČSSD s ním nekomunikuje a Paroubek jiného partnera v ODS k jednání nemá.
Tlustý se Zemanem sice nikdy neměli zvlášť dobrý vztah, přesto podle zdroje blízkého ODS probíhá jejich komunikace hladce. „Schůzka byla domluvena jediným telefonátem Tlustého,“ líčí zdroj. Zeman ministrovi financí doporučil do týmu poradců exministra financí Jiřího Rusnoka a ekonoma Jaroslava Ungermana, ten však nabídku odmítl. Poradcem bude ale i bývalý sociálnědemokratický politik Josef Hojdar. Bezproblémovou domluvu Zemana a Tlustého prý umožňuje vzájemná důvěra vybudovaná v časech oposmlouvy a společný zájem na co nejméně deficitním rozpočtu. Jasné však zatím není, co bývalý předseda sociální demokracie a někdejší neúspěšný kandidát na prezidenta bude za zprostředkovací služby požadovat.
Vlasty zdar!
Notování Zemana a Tlustého ohledně rozpočtových škrtů v sociální oblasti nebo při hledání miliard „ztracených“ po privatizaci Transgasu Paroubka nebývale rozčílilo a znejistělo. Nechal si v nejužším vedení ČSSD odhlasovat stoprocentní podporu a vzkázal Zemanovi na Vysočinu, že má jako každý jiný řadový člen strany buď respektovat linii jejího zvoleného vedení, nebo se na sjezdu ucházet o funkci. Zeman vzápětí odepřel Paroubkovi další podporu. Roztržka jasně ukázala, že efektem Tlustého návštěvy u Zemana nebylo jen popíchnutí Mirka Topolánka, jak se snažil celou záležitost retušovat Sobotka.
Už předtím také Paroubek pohrozil Rusnokovi vyhazovem z ČSSD. Není přitom vyloučeno, že právě ten by se v případě, že by jednou Tlustý sestavoval po Topolánkovi vládu, mohl stát jeho ministrem. Jednak Rusnok jako bývalý poslanec ČSSD v roce 2002 otevřeně přiznal, že při volbě prezidenta republiky dal hlas Václavu Klausovi, jednak Tlustý už tehdy veřejně řekl, že by si Rusnoka uměl představit na postu ministra financí ve vládě ODS. Ideologické bariéry mezi nimi neexistují.
Vláda tlusté peněženky.
Existuje však i dost důvodů, proč schůzky Tlustého se Zemanem (v Novém Veselí a ve Znojmě) považovat za snahu předdomluvit si koalici napříč stranami, až bude prezident Klaus hledat kandidáta na premiéra po Topolánkovi. K hlasování o důvěře jeho kabinetu má dojít už za týden a v kuloárech se usuzuje, že současný předseda vlády má šanci získat jen 95 ze dvou set hlasů ve sněmovně. Naopak Paroubek údajně už nyní disponuje stopětkovou většinou složenou z ČSSD, KSČM a jednotlivých lidovců. Jenže právě zapojení komunistů činí jeho vyhlídky na úspěch u Klause nereálné. Zato Tlustého „koalice odpovědných“ by se bez komunistů obešla, a dokonce by mohla mít i větší podporu než Paroubek. Záleží hlavně na tom, jak silné je mezi poslanci ČSSD takzvané Zemanovo křídlo. Využije toho Klaus? Těžko říct, ve hře jsou i jeho prezidentské ambice. Kabinet by ale nemusel být jen přechodný, do voleb.
Kromě zemanovců (a části nezemanovců) Tlustý sází i na lidovce a zelené. Důkazem je i jeho personální politika na ministerstvu financí. V době, kdy všichni ministři ODS dělají čistky v resortech, jako by tam měli setrvat sto let, Tlustý sice odvolal náměstky Tomáše Prouzu a Karla Goldemunda a odešel i lidovec Jan Málek, nikoho ze svých lidí však zatím do vedoucích pozic na úřadě neumístil. Udělal z nich jen poradce. Jako by vyčkával. Jen Prouzu už nahradil Tomáš Zídek ze Strany zelených a Málka lidovec Karel Mach (Viz stranu 36 - Vymítání ďábla).
A co vedení ODS?
Je otázkou, jak by se vládní nástup Tlustého odrazil v ODS, jejíž volební kongres by proběhl patrně ještě před eventuálním ustavením nového kabinetu. Topolánek stíhaný politickými i rodinnými karamboly je - zdá se - za zenitem, ale rozložení sil ve straně připomíná pat. Tlustého příznivci nejsou silnější než skupiny Topolánka nebo Pavla Béma. Například u prvního místopředsedy, konzervativce Petra Nečase se dá tipovat loajalita k Topolánkovi, na jiné straně stojí třeba i Ivan Langer nebo Martin Říman. Řadě poslanců nebo i ministrů nemusí vyhovovat Tlustého workoholické tempo. V ODS by tudíž mohlo nastat dočasné dvojvládí premiér Tlustý - předseda Topolánek. Jenže fungovalo by? Komunikace mezi oběma vázne už teď, Tlustý prý s Topolánkem třeba předem nekonzultoval prodej části akcií ČEZ a oznámil to v televizní debatě. Naopak plánovaný šéf NBÚ Dušan Navrátil zase není Tlustého káva. Záležet ale bude i na výsledku blížících se komunálních voleb. Ty mohou posílit pozici hejtmanů.
