Napůl z Prahy

Budoucí člen představenstva spořitelny nerad mění názor

Domácí bankovní scénu opouští výrazná postava – člen představenstva České spořitelny (ČS) Gernot Mittendorfer. Na jeho místo byl v květnu nominován Heinz Knotzer (44). Ačkoliv jeho jmenování musí ještě schválit ČNB a dozorčí rada ČS, Knotzer se na novou funkci intenzivně připravuje. Nastoupit by měl 1. srpna 2004, kdy se Mittendorfer stane šéfem Salzburger Sparkasse. „Heinz odpovídá za segment malých a středních firem a v této oblasti velmi napomohl ke zvýšení důvěryhodnosti spořitelny. Hrál také klíčovou roli při rozvoji aktivit banky směrem k Unii,“ říká k výběru svého nástupce Mittendorfer. „Je houževnatý, přímý, velmi nápaditý a inteligentní. Jeho otevřenost a přímost nemusí být každému příjemná, ale lidé, kteří ho znají déle, to ocení. Stejně otevřeně lze totiž jednat i s ním. Pokud si již na věc vytvořil názor, nerad jej mění a jako obratný diskutér jej často i prosadí,“ charakterizuje Knotzera ředitel úseku korporátních zákazníků ČS Jozef Síkela. „Jeho nominaci do představenstva jsem předvídal. Z mého pohledu se jedná o logický krok, který je určitým potvrzením úspěchů celé divize komerčního bankovnictví, u kterých Knotzer stál,“ dodává.

Kudy kam?

Vídeňan Knotzer souběžně studoval podnikovou ekonomii a právo, které na rozdíl od ekonomie dokončil. „Připadalo mi praktičtější – řešili jsme konkrétní případy. Studium marketingu na univerzitě je velmi abstraktní,“ vysvětluje. Na právnické fakultě pokračoval doktorandským studiem, v roce 1988 pak nastoupil do právního oddělení v největší rakouské bance specializované na financování průmyslu Österreichische Investitionskredit.
O dva roky později přešel do Girozentrale und Bank der österreichischen Sparkassen (dnes součást Erste Bank – pozn. red.), jež zastřešovala obchody menších rakouských spořitelen s velkými firmami. Pracoval v oddělení investičního bankovnictví a kapitálových trhů. Ty v té době v Rakousku prožívaly boom, jenž ukončilo sjednocení Německa. “Německo potřebovalo kapitál a výše úroků u krátkodobých půjček dosáhla desítek procent,” vysvětluje Knotzer.

Žena rozhodla.

Devadesátá léta však přinesla další příležitosti. Zpočátku stálo v popředí zájmu Rakušanů Maďarsko. „Maďaři začali dříve s privatizací – to platí zejména pro banky a síťová odvětví,” říká Knotzer. Girozentrale se například zúčastnila úspěšné privatizace významného závodu na výrobu žárovek Tungsram. Podobný model chtěla banka přenést i do Česka a spoluzaložila poradenskou firmu Europa Consult, v jejíž brněnské pobočce Knotzer pracoval. “V Brně jsem poznal svoji ženu. Odmítla odejít do Vídně, tak jsem se musel podívat po práci v Česku,” vysvětluje Knotzer, který se po několika měsících stal náměstkem šéfa pro korporátní klientelu české dcery rakouské banky Creditanstalt (CA). “Největší rozdíly byly v oceňování aktiv. Nové české firmy byly silně podkapitalizované, zatímco existují podniky měly aktiva nadhodnocená,” vrací se Knotzer k situaci v 90. letech. S CA zažil i fúzi s Bank Austria v roce 1998. I když v české dceři nově vzniklé Bank Austria – Creditanstalt (BA-CA) zastával stejnou funkci, rozhodl se pro odchod ke konkurenční Erste Bank (EB). „Erste měla jasný koncept. Při vstupu na burzu v roce 1997 její šéf Andreas Treichl jasně definoval střední Evropu jako domácí trh banky a navrhl způsob, jak jej obsadit – bude-li to možné, koupit banku s velkým tržním podílem. BA-CA chtěla jen rozvíjet existující dceřinou banku. Dnes vidíme, jak to dopadlo. Česká HVB (vznikla z BA-CA - pozn. red.) má jen čtyřprocentní podíl na trhu,” říká Knotzer. „Knotzerovo rozhodnutí jsem vnímal jako logický kariérní posun. Erste Bank ČR byla sice v té době v Česku menší než BA-CA, ale on odcházel do představenstva,“ vzpomíná Síkela, jenž v BA-CA působil. „Heinz udělal chytrý tah – podstoupil jisté riziko, které mu akvizicí spořitelny ze strany Erste vyšlo,“ potvrzuje Alois Bartelhuber, jenž s Knotzerem v BA-CA také spolupracoval.

Na internet.

Heinz Knotzer byl v roce 2000 zodpovědný za integraci české Erste Bank do ČS. Tady dostal na starost komerční centra banky, která spořitelna začala zavádět již před příchodem Rakušanů. „Koncept odpovídal naší představě, tak jsme jej dál rozvíjeli,” říká Knotzer. Za komerční bankovnictví a financování veřejného sektoru, municipalit i nemovitostí bude zodpovědný i v nové pozici. Další rozvoj podnikání České spořitelny vidí v podpoře firem při získávání prostředků z unie a implementaci moderních technologií. „V roce 2005 zavedeme internetové bankovnictví i pro firmy, bude na principu Servisu 24. Podniky budou moci žádat o úvěr elektronicky, do banky budou muset jen kvůli podpisu. Zavedení systému bude stát 50 až sto milionů korun,“ vysvětluje Knotzer, který se dnes cítí být přinejmenším z poloviny Pražanem. „V Praze znám již dnes víc hospod než v rodné Vídni,“ uzavírá s úsměvem.