Historie se opakuje. Při minulé recesi v letech 2012 a 2013 patřili čeští
spotřebitelé k vůbec nejpesimističtějším v Evropě. V negativním sentimentu
tehdy předstihli i Řeky, kteří se topili v problémech o řád vyšších. Dnes
propadají panice znovu.
Podle průzkumu poradenské firmy PwC mezi finančními řediteli středních a
velkých firem se 79 procent bojí, že jejich firmu zválcuje globální ekonomická
recese, v Německu má obavy 69 procent a i v momentálně silně zasažených
Spojených státech má tyto obavy 70 procent finančních ředitelů. Dále 41 procent
Čechů má obavu, že klesne spotřebitelská poptávka, zatímco v Německu jen 34
procent (v USA 39 procent). Masivně tak tuzemské firmy odkládají své investice
(71 procent ředitelů) na rozdíl od Němců (50 procent) či třeba Dánů (41
procent), kteří zůstávají v krizi poměrně klidní.
Možná je to v povaze Čechů, že mají sklon vidět věci černě. A možná jejich pesimismu napomáhá – stejně jako v recesi před osmi lety – vláda svými kroky. Kabinet Petra Nečase tehdy dávkoval úsporná opatření opravdu po malých částech, tu zvýšením daně z přidané hodnoty o procento, tam zase procentem navíc u daně z převodu nemovitosti.
Místo razantního rychlého šokového škrtu se situace roztáhla na dvouletou recesi, ze které pořádně nastartoval tuzemskou ekonomiku až kurzový závazek.
Postupuje vláda v koronavirových opatřeních zmateně?
Dnešní situace je podobná. Voliči se sice rádi nechají ukolébat zvyšováním důchodů či slevami na jízdné, vláda však postupuje zmateně a neví, jestli maturity budou, nebo nebudou, jestli se děti vrátí do školy do prázdnin, nebo vůbec, a jestli stát zárukami zajistí, aby se potřebná likvidita dostala do tuzemských firem jako v okolních státech, nebo nikoli.
Přitom by často stačilo inspirovat se v sousedním Německu, kde se například vládní garance praktikují čtvrt století. Jenže chaos plodí zmatek, důvěra českých podnikatelů ve schopnosti vlády klesá a obavy o budoucnost narůstají.
