Myšlenka dosud utajovaného projektu Sonia (zkratka slov soukromoprávní bod pro identifikaci a autentizaci) je jednoduchá.
Občané budou moci využít svou elektronickou identitu, jíž se přihlašují do internetového bankovnictví, ke komunikaci se státem.
Namísto desítek tisíc Čechů, kteří dnes komunikují přes Portál občana s úřady, by tím najednou získaly přístup ke službám e-governmentu miliony lidí. „Z hlediska dopadu se jedná o velmi rozsáhlý projekt, který u nás nemá obdobu, co se týče přínosů pro občany,“ řekl týdeníku Euro Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace, která je hlavním tvůrcem projektu Sonia.
Inspirací pro projekt, jímž nyní tuzemská bankovní komunita žije, je švédská firma BanklD, která funguje už od roku 2003. Vlastní ji tamní bankovní domy v čele s Danske Bank či Nordea a v současnosti její služby pravidelně využívá 7,5 milionu lidí. Elektronická identifikace má ve Švédsku stejnou váhu jako pas, řidičský průkaz či jiné fyzické dokumenty.
Podobnou firmu plánují založit české banky, které by následně z vlastních prostředků zainvestovaly do infrastruktury umožňující elektronickou identifikaci občanů a komunikaci se státem. Podle Štěpánka má projekt mezi bankami, státními úřady či Českou národní bankou nebývalou podporu. „Sledujeme stejný cíl a současně sizněho každý znás může něco odnést,“ říká.
Banky si z projektu odnesou nový potenciálně obrovský byznys. Projekt Sonia totiž počítá, že se do něho budou moci zapojit i soukromí poskytovatelé služeb, například firmy poskytující plyn, elektřinu či internetové obchody. Banky pro ně budou za poplatek ověřovat identitu potenciálních zákazníků, což firmám ušetří výrazně náklady.
Dříve než společnou firmu banky vytvoří, musejí poslanci schválit tři novely zákonů, které už bankovní asociace připravila a nyní je státní instituce připomínkují. Týkají se rozšíření kompetence bank, praní špinavých peněz či elektronické identifikace.
