Národní divadlo se zúčastní dražby restaurační budovy divadla, kterou vlastní společnost Themos. Informoval o tom mluvčí divadla Tomáš Staněk. Dražba se bude konat 12. května s vyvolávací cenou 87 milionů korun. O dražbě dlouhodobě nevyužívané budovy rozhodl insolvenční správce.
Odhadní cena budovy, která vznikla spolu s Novou scénou v 80. letech, je podle dražební vyhlášky 124 milionů korun. Divadlo ale nesouhlasí s některými údaji, které uvádí dražební vyhláška.
„Zavádějící informace se týkají právních vztahů k prvnímu podzemnímu podlaží objektu pod areálem ND,“ řekl mluvčí. Jaroslav Hradil, zástupce společnosti, která dražbu pořádá, řekl, že smlouvy zveřejněné na webu může každý posoudit. Smlouvy byly uzavřeny před 20 lety a ND podle něj jejich údajnou neplatnost mohlo řešit dříve.
Dražební vyhláška podle Staňka obsahuje chybně smlouvy o věcných břemenech uzavřené mezi ministerstvem kultury a společností Themos.
K uvedenému domu stejně jako k podzemnímu objektu má právo hospodaření Národní divadlo, nikoli ČR - ministerstvo kultury.
„Ty jsou však neplatné. Katastrální úřad návrhy na vklad těchto věcných břemen zamítl především proto, že byly uzavřeny neoprávněným subjektem, když k uvedenému domu stejně jako k podzemnímu objektu má právo hospodaření Národní divadlo, nikoli ČR - ministerstvo kultury,“ vysvětluje mluvčí.
Věcné břemeno podle něj nebylo do katastru vloženo také pro neurčitost smluv tkvící v nesprávném označení pozemků.
„Podle názoru insolvenčního správce jsou smlouvy o věcných břemenech uzavřené mezi ministerstvem kultury a společností Themos platné. Společnost Themos je oprávněna z věcných břemen užívat první podzemní podlaží a Národní divadlo je povinno toto užívání strpět,“ uvedl insolvenční správce Adam Sigmund. Ze strany Národního divadla je tento stav podle něj respektován od roku 1995. „Vzhledem k době 21 let trvání tohoto stavu by navíc došlo k vydržení těchto věcných břemen,“ doplnil.
Existuje věcné břemeno?
To, že dražební vyhláška věcné břemeno zmiňuje, ale podle zástupce divadla může ovlivnit dražbu. Podstatné totiž je, že budova nemá žádnou přístupovou komunikaci. Na základě věcného břemene by ND mělo přístup umožnit svým podzemím. „My ale tvrdíme, že povinni nejsme, protože žádné věcné břemeno neexistuje,“ řekl Staněk.
Případný kupec, pokud by chtěl v budově vybudovat hotel či restauraci, nemá podle něj možnost, jak ji zásobovat. Jedinou možností je nosit věci pěšky přes piazzetu, neboť vjet se na ni nedá, protože je střechou garáží, ne běžným náměstím. „Budovy vznikly v nějakém kontextu, stavělo je Národní divadlo, mají společné technologické zázemí s ND, mají společné tunely,“ řekl.
Společnost Prokonzulta, pořadatel dražby, ale uvádí, že budova prošla v letech 1997 až 2000 rekonstrukcí, která spočívala ve výměně a modernizaci technického a technologického zařízení budovy. Dnes je tedy nezávisle napojena na média a energie a je energeticky samostatná a soběstačná, soudí firma.
O dražbě budovy rozhodl insolvenční správce Themosu na pokyn firmy Glory Daze, v Česku neznámého zajištěného věřitele z Britských Panenských ostrovů. Společnost Glory Daze má k budově zástavní právo. Pohledávka pochází ještě z úvěru, který firmě Themos v roce 1994 dala Agrobanka. Prodej organizuje dražební společnost Prokonzulta.
"Vousatá" kauza
Kauza kolem budovy Themos trvá už od roku 1990. Voršilky v té době dostaly od státu provozní budovu Nové scény v restituci. Později se přišlo na to, že vrácena byla nedopatřením.
Řádové sestry však nemovitost mezitím prodaly Themosu a ten vyzval Národní divadlo k vystěhování. Parlament tehdy trval na vyvlastnění a Národní divadlo vedlo soudní spory s majitelem. Budova se pak stala předmětem konkurzní podstaty.
Většinovým vlastníkem zkrachovalého Themosu jsou od roku 2009 nepřímo dvě kyperské společnosti s neznámými vlastníky. Do insolvence se Themos, jehož nejcennějším aktivem je právě provozní budova Národního divadla, dostal v roce 2013. Pozemek pod budovou ale stále patří voršilkám, což může být pro případné zájemce o koupi překážkou.