Dva měsíce poté, co musela Národní galerie zavřít kvůli sporům s bezpečnostní agenturou Abas, nese ministr kultury Daniel Herman na jednání vlády zprávu o tom, jak si se situací poradil. Jeho řešení za 46 milionů se společnostmi G4S a Indus je ale jen ročním provizoriem, které ukazuje na potíže v celém oboru bezpečnostních služeb. V Česku je jich téměř šest a půl tisíce a platí pro ně jen vágní pravidla.
Národní galerii hlídala společnost Securitas dvanáct let, poslední smlouva jí platila až do letošního ledna. Na konci loňského září ale dala galerie přednost levnějšímu konkurentovi, firmě Abas. Galerie mimochodem její služby prověřuje, kontrola by měla skončit v pátek. Podle informací Eura nebude výsledná zpráva příliš potěšující.
A tady začíná první potíž, kterou působí tlak na co nejlevnější služby agentur. Securitas se tendru také zúčastnila, ale ceně nemohla konkurovat. Šéf firmy Michal Kuník říká, že jeho společnost se už kvůli tomu některým tendrům začíná vyhýbat. „Výběrová řízení, kde se bojuje o zakázku skrze osoby se zdravotním postižením nebo dohody o pracovní činnosti, neodpovídají naší filozofii a přístupu k byznysu. Pokud nebudou zadavatelé schopni jasně definovat, jaké fyzické, zdravotní a kvalitativní požadavky od dodavatele bezpečnostních služeb požadují tak, aby cena nebyla jediným kritériem, bude k podobným věcem docházet,“ shrnuje.
Přečtěte si více o sporu ohledně ostrahy Národní galerie:
Spor s ostrahou uzavřel dveře Národní galerie
Situace v oboru se podle odborníků nezlepší do té doby, než bezpečnostní služby dostanou od státu jasnější pravidla, podle kterých by měly fungovat. Sněmovna má nyní ve druhém čtení zákon, který může ve finále služby bezpečnostních agentur prodražit, nemělo by už ale docházet k problémům, jako k těm v Národní galerii. Koneckonců i nástupci Abasu v NG jsou o deset procent dražší.
Vládní novela předpokládá, že pro provozování soukromých bezpečnostních agentur budou nutné licence. Podle předlohy je bude vydávat ministerstvo vnitra po prověření žadatele a se souhlasem tajných služeb. Mají být platné nejvýše deset let a žadatelé za ně budou platit.
Prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník přesto upozorňuje na možné mezery. Příkladem je, když má subjekt bezpečnostní službu pro vlastní potřebu a není držitelem zbrojního oprávnění skupiny G. „Jinak řečeno, subjekt, který bude mít 300 strážných a povolí jim nosit jejich vlastní zbraně, nepodléhá žádné registraci, ani evidenci, tudíž stát se o něm ani nedozví, a tedy nemůže provádět žádnou kontrolu a díky tomu zde mohou vesele působit rozsáhlé struktury šedé a černé ekonomiky v této oblasti,“ uvedl Jiří Kameník. V návrhu také chybí klasifikace přestupků a doba, za kterou se sčítají přestupky agentur. Důležité je to kvůli udílení pokut, případně odejmutí licence.
Přečtěte si také:
