Nárok na starobní důchod vzniká na základě délky doby pojištění. Nejvyšší důchodový věk je 65 let

26. 5. 2023

Doba čtení: 6 minut

Zajímá vás, v kolika letech budete moci odejít do starobního důchodu? V současné době odchází do penze dříve ženy, které vychovaly děti. V budoucnu by se však tento rozdíl měl eliminovat a důchodový věk sjednotit. Pro vznik nároku na odchod do starobního důchodu je přitom potřeba splnit dvě zákonné podmínky.

Co je starobní důchod

Starobní důchod představuje jeden ze čtyř důchodů českého důchodového systému (vedle důchodu invalidního, vdovského a sirotčího), přičemž se dále dělí na předčasný a řádný. Jedná se o základní pojistnou dávku, jejímž cílem je zajištění životních potřeb seniorů. Tato dávka se vyplácí každý měsíc od vzniku nároku až do konce života.

Kdo má nárok na starobní důchod

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, upravuje podmínky pro nárok na odchod do starobního důchodu, kterými jsou splnění potřebné doby důchodového pojištění a dosažení stanoveného důchodového věku. Parametry obou podmínek se však postupně mění, což znamená, že vznik nároku na odchod do starobního důchodu se liší především podle roku, ve kterém se dotyčná osoba narodila.

Nejvyšší důchodový věk v současné době činí 65 let a týká se mužů a bezdětných žen. Vedle nároku na řádný starobní důchod je možné žádat také o předčasný důchod. Ten však opět podléhá určitým zákonným pravidlům a obvykle není pro dotyčnou osobu příliš výhodný, zejména co se týká výše vyplácených dávek.

Podmínky nároku na starobní důchod

První podmínkou pro získání nároku na starobní důchod je účast na důchodovém pojištění, která je pro valnou většinu ekonomicky aktivních občanů České republiky povinná. Důchodové pojištění je součástí sociálního pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel (část je strhávána z výplaty pracovníka a část platí zaměstnavatel), a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si jej hradí samy. Existují však případy, kdy za některé občany platí sociální pojištění stát. Patří sem například:

uchazeči o zaměstnání evidovaní na Úřadu práce ČR,
studenti do 26 let věku,
podnikající důchodci,
osoby pracující na DPP a DPČ, pakliže jejich příjmy nepřesahují zákonem stanovené limity.

Druhou podmínku pro splnění nároku pak představuje dosažení stanoveného důchodového věku, který se odvíjí od roku narození pojištěnce. Zákon na základě data narození rozlišuje tři skupiny osob. Do první z nich patří občané narození před rokem 1936. Všichni tito lidé mají jasně stanovený důchodový věk. U mužů se jedná o 60 let a v případě žen se důchodový věk odvíjí od počtu vychovaných dětí, a to následovně:

bezdětná žena – 57 let,
jedno vychované dítě – 56 let,
dvě vychované děti – 55 let,
tři nebo čtyři vychované děti – 54 let,
pět a více vychovaných dětí – 53 let.

Do druhé skupiny pak patří ročníky 1936 až 1971. Důchodový věk je v tomto případě určen na základě speciální tabulky odchodu do penze a zahrnuje kromě celých let také měsíce. Hodnoty v tabulce se přitom liší opět podle toho, v jakém roce se dotyčná osoba narodila a zda se jedná o muže, nebo ženu, přičemž v případě druhé jmenované skupiny je zde také zohledněn počet vychovaných dětí.

Jelikož je snahou vlády sjednotit důchodový věk žen i mužů na 65 let, mají osoby narozené po roce 1971 tento limit zastropovaný, a to bez ohledu na počet vychovaných dětí. Díky tomuto stropu tak budou mít všichni pojištěnci (až na zákonem stanovené výjimky) narození v roce 1971 a později možnost odejít do důchodu nejdříve až v 65 letech.

Co se týká důchodového pojištění a nároku na odchod do starobního důchodu, tak potřebná doba tohoto pojištění se neustále prodlužuje právě v závislosti na stanoveném důchodovém věku. Například při dosažení důchodového věku pojištěnce v roce 2017 byla nezbytná délka pojištění 33 let, v roce 2018 už to bylo 34 let a od roku 2019 je to 35 let.

Předčasný starobní důchod

Každý občan ČR má možnost odejít do penze ještě před dovršením důchodového věku. Zákonné podmínky pro odchod do předčasného důchodu pak stanovují dobu, kdy je možné tohoto nároku využít, a to následujícím způsobem:

pokud žadateli vzniká nárok na starobní důchod dříve než v 63 letech, může mu být předčasný důchod přiznán maximálně tři roky před vznikem tohoto nároku,
žadatel, jehož důchodový věk je stanoven na 63 let a více, má nárok na předčasnou penzi až pět let před termínem řádného starobního důchodu, ale nejdříve po dosažení 60 let věku.

O předčasný důchod může pojištěnec žádat osobně na místní správě sociálního zabezpečení (v současné době neexistuje možnost online podání). Tímto úřadem je buď Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), Městská správa sociálního zabezpečení (MSSZ), nebo v případě hlavního města České republiky Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ).

Přečtěte si také:

Jak bude vypadat valorizace důchodů v roce 2023? V červnu by měl průměrný důchod vzrůst o 760 korun

Je však potřeba vzít v potaz, že z rozhodnutí o odchodu do předčasné penze plynou člověku určité nevýhody. Hlavní z nich je krácení důchodových dávek, jejichž ponížená sazba zůstává stejná po celou dobu trvání důchodu. Kromě toho se dřívější odchod do penze dotkne také rodiny pojištěnce. V případě jeho smrti se totiž částka vdovského a sirotčího důchodu odvíjí od výše důchodu, kterou zemřelý pobíral.

Kalkulačka nároku na starobní důchod

Pokud chcete vědět, kdy vás čeká odchod do penze, pak můžete využít online kalkulačku pro výpočet nároku na starobní důchod. Tento nástroj dokáže během několika sekund vypočítat, jaký je váš důchodový věk. Jediné, co musíte udělat, je zadat do kalkulátoru vstupní údaje, kterými jsou vaše pohlaví, datum narození a počet dětí. Pak už stačí jen kliknout na tlačítko spočítat.

Výše dávek starobního důchodu

Dávka starobní důchodu se skládá ze dvou částí, a to z takzvané základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny důchody a v lednu roku 2023 byla stanovena na částku 4 040 korun. Procentní výměra se naopak u každého důchodu liší v závislosti na tom, jak dlouho trvalo důchodového pojištění dotyčné osoby a jaká byla výše jejích výdělků dosažených v rozhodném období. Tato část starobního důchodu je pak stanovena procentní sazbou z takzvaného výpočtového základu podle délky trvání důchodového pojištění.

Pro určení procentní výměry je potřeba znát výpočtový základ. Ten se stanoví pomocí redukce osobního vyměřovacího základu, kterým je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období. Roční vyměřovací základ přitom představuje úhrn výdělků za kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Redukce osobního vyměřovacího základu pak probíhá pomocí takzvaných redukčních hranic, a to následujícím způsobem:

první redukční hranice: do 17 743 korun – započítává se v plné výši,
druhá redukční hranice: od 17 743 do 161 296 korun – započítává se 26 procent,
část nad 161 296 korun se již nezapočítává.

Součtem částek redukovaných podle první a druhé redukční hranice se stanoví zmíněný výpočtový základ. Za každý kalendářní rok rozhodného období pojištěnci náleží 1,5 procenta tohoto výpočtového základu. Pokud dotyčnému vznikl nárok na starobní důchod, ale on dále pokračuje ve výdělečné činnosti, náleží mu ještě 1,5 procenta za každých 90 kalendářních dnů této činnosti.

Kdy mám nárok na starobní důchod?

Nárok na starobní důchod vzniká osobě, která splnila potřebnou dobu důchodového pojištění a dosáhla důchodového věku. Ten se liší u jednotlivých osob v závislosti na roku jejich narození, pohlaví a u žen počtu dětí. V roce 2023 mohou odejít do důchodu muži a bezdětné ženy ve věku 64 let, dále pak ženy s jedním potomkem, kterým je 63 let, ženy se dvěma dětmi ve věku 62 let, ženy se třemi a čtyřmi dětmi ve věku 61 let a ženy s pěti a více potomky ve věku 60 let.

Kdo může odejít do předčasného důchodu?

Do předčasné penze je možné odejít v případě, že žadateli vzniká nárok na starobní důchod dříve než v 63 letech, a to maximálně tři roky před vznikem tohoto nároku. Je-li žadateli 63 let a více, má nárok na předčasnou penzi až pět let před termínem řádného starobního důchodu, ale nejdříve po dosažení 60 let věku.

Kolik činí dávky starobního důchodu?

Výše dávek starobního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. V roce 2023 byla základní výměra stanovena na částku 4 040 korun, která je pro všechny důchodce stejná. Procentní výměra u každé osoby liší a je určena podle výpočtového základu, který se zjistí pomocí redukce osobního vyměřovacího základu. Za každý kalendářní rok rozhodného období pak pojištěnci náleží 1,5 procenta výpočtového základu.