Konsorcium TelSource potvrzuje zájem o koupi SPT Telecom.
Bessel Kok (57) Narozen v Hilversumu (Nizozemsko). Ekonomické vzdělání získal na univerzitě v Amsterdamu. V letech 1965 až 1973 byl finančním poradcem bruselské COBEPA (Compagnie Belge de Participation), třetího největšího finančního holdingu v Belgi i. Od roku 1973 do roku 1991 působil na různých postech v bruselské SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), naposledy jako výkonný ředitel. V období od ledna 1992 do ledna 1995 byl z pověření belgické vlády výkonným ředitelem Belgacomu, belgického národního telekomunikačního operátora. Od ledna 1995 do konce července 1997 působil jako poradce pro privatizaci a restrukturalizaci filmových studií Babelsberg (dříve UFA-DEFA) ve východní části Berlína. Od srpna 1996 je zástupcem generálního ředitele a místopředsedou představenstva SPT Telecom. Současně je i výkonným ředitelem strategického konsorcia TelSource. Je ženatý, má tři děti.
EURO: Jste potěšeni snahou ministerstva financí urychlit privatizaci zbylých 51 procent akcií SPT Telecom? KOK: Samozřejmě. Prohlášení ministerstva bylo zcela jasné a vždy je příjemné od někoho slyšet něco jasného a nezpochybnitelného.
EURO: Jednal již TelSource ve věci privatizace se zástupci vlády? KOK: Já osobně nikoliv. Snažíme se maximálně separovat roli TelSource jako subjektu působícího v SPT Telecom od role jednotlivých členů konsorcia - nizozemské KPN a švýcarské SwissCom - vzhledem k tomu, že jsou potenciálními kupci. Nen í to žádná čínská válka, pouze si nepřejeme, aby došlo k zmatečnému dojmu a křížení kompetencí. Mezi ministerstvem financí a zástupci KPN a SwissCom k určitému jednání dochází, ačkoliv výraz jednání je možná trochu silný. Chtěl b ych s konečnou platností prohlásit, že co se týče privatizace Telecomu, jsme zcela jistě vážnými uchazeči.
EURO: Má však TelSource ještě nějaké jiné než „morální právo na další balík akcií? KOK: Řekl bych, že je logické, aby TelSource jako strategický partner byl k účasti na privatizaci vyzván jako první. Také by asi jako první měl být o věci informován. To se ale již stalo a my korektní jednání ministerstva oceňujeme. Na ši pozici lze přirovnat ke vztahu snoubenců. Když jste zasnoubeni a chcete se ženit, dá se předpokládat, že vaše stávající partnerka bude první kandidátkou na sňatek. Samozřejmě ale žádná smlouva, která by něco takového říkala, neexistuje.
EURO: Vy si tedy myslíte, že by měl být použit obdobný model jako při privatizaci České spořitelny, kdy má mít rakouská Erste Bank Sparkassen po určitou dobu státem zaručenu exkluzivitu? KOK: Neřekl bych, že by mělo jít o exkluzivitu, spíše o určitou preferenční pozici. Vy hovoříte o morálním právu, já bych to označil spíše jako obchodní logiku - máme podstatnou výhodu v tom, že společnost velmi dobře známe, co se týče vnitřních vztahů. Někteří z nás, zahraničních zástupců, jsme v SPT Telecom déle než členové vedení za českou stranu. Nezměnili jsme sestavu, naše reprezentace je po dobu čtyř let prakticky stejná. Byla by škoda to rozbít. Přitom, co se na ší nabídky týče, chceme samozřejmě být konkurenční.
EURO: Akcionářská smlouva vyprší v červenci příštího roku, a pokud by se konsorciu TelSource nepodařilo získat další balík akcií, stane se minoritním akcionářem. Jste na takovou alternativu připraveni? KOK: To není otázka připravenosti, ale fakt života, skutečnost. Kdybychom zůstali minoritními akcionáři, tak bychom museli svá práva jako minoritní akcionáři ochraňovat. Obvykle však ještě předtím, než je nějaký podnik privatizován, dochází k vz ájemným jednáním a ty přinesou nějaké výsledky. Většinou se v takových případech stává, že minoritní akcionář se následně stane většinovým. A my chceme o této variantě diskutovat.
EURO: Existují tři varianty: můžete oněch 51 procent akcií získat, může je koupit jiný investor, ale spřízněný s TelSource, anebo to může být někdo vašemu konsorciu nepříliš přátelsky nakloněný. Jednalo by se tedy o nepřátelské převzetí. Jak byste se zachovali? KOK: Nesouhlasil bych s vaší kategorizací. Buď jste konkurent, nebo člen aliance, nic jiného. Ve světě telekomunikací je přátel pomálu. Jak bychom se zachovali při nepřátelském převzetí? To nevím, skutečně mě nic nenapadá. Strategický partner mu sí očekávat cokoliv, počítat se vším. Není to samozřejmě scénář, který bychom viděli rádi. Pokud však vláda řekne, že tento postup je ten nejlepší, my budeme připraveni se s tím vyrovnat.
EURO: Takže se smíříte i se situací, kdy do centrály Telecomu přijdou zástupci jiné firmy, řeknou pánové, odchod, teď tu budeme vládnout my? KOK: Zachováváme chladné hlavy, žádné vyhrožování ani žádné obavy od nás neuslyšíte. Scénář, který jste nastínil, by nikdy nemohl nastat, pokud by předtím došlo k vzájemnému jednání, nějaké třístranné diskusi. Belgický předseda vlády říká, že ne máme řešit problémy, dokud nenastanou. Budeme se tedy jimi zabývat, až přijdou. Takovýmto způsobem to ale v telekomunikacích nefunguje.
EURO: Posloužíme aktuálním příkladem z jiné branže - pivovarem Radegast. 33,4 procenta akcií, tedy téměř navlas tolik, jako máte vy v Telecomu, tam vlastnil britský Bass a majoritu japonská Nomura. Dlouhodobá válka akcionářů nyní skončila prodejem akcií držených společností Bass majoritnímu vlastníku, samozřejmě za podstatně vyšší cenu než na burze. KOK: Uvedený model se nedá vyloučit, ale není to pravděpodobné. Očekávám, že privatizace proběhne ve větším klidu. Je to určitě i záměr vlády. Již proto, že jde o její nejvýznamnější privatizační případ a nemá jistě zájem to řešit form ou konfrontace. Jsem optimista.
EURO: Jste prvními investory, kteří zveřejnili svůj zájem o koupi, ale zcela jistě nebudete posledními. Jste odhodláni se v případě potřeby o akcie utkat v klasickém tendru? KOK: Je na vládě, aby se rozhodla, jaká privatizační metoda bude nejlepší.
EURO: A jaká metoda by byla nejlepší podle vašeho názoru? KOK: My ale neprivatizujeme, vláda privatizuje. Předpokládám, že kabinet jmenuje nějakou investiční banku jako svého poradce. Potom asi vyhodnotí několik možných variant, případně si vymění názory s potenciálním investorem. Co bych preferoval, v ám nepovím, protože tím bychom již začali jednat a já nechci žádná jednání podstupovat v tisku. Je spousta možností a my jsme připraveni diskutovat o kterékoliv z nich. Snažíme se být co nejkonstruktivnější. Samozřejmě bude hrát roli i cena.
EURO: Nynější burzovní hodnota 51procentního balíku akcií Telecomu je zhruba devadesát miliard korun. Zdá se vám odpovídající? KOK: Díváme se konstruktivně na jakoukoliv nabídku.
EURO: A kdyby pro získání majority bylo třeba zaplatit právě oněch devadesát miliard korun, zaplatíte je? KOK: Když by to bylo správné ohodnocení, tak jsme na to připraveni.
EURO: Nyní držíte 33,5 procenta akcií a k majoritě by vám postačilo podstatně méně než 51 procent. Spekuluje se o tom, že budete chtít koupit jen takový podíl, který nezbytně potřebujete. KOK: Nevím, odkud spekulace pocházejí, protože v uvažování zatím nejsme na úrovni takového detailu. Vláda vyhlásila jakýsi záměr a my jsme na výzvu reagovali. Teprve v této fázi se dnes debata nachází.
EURO: Ministerstvo dopravy a spojů chtělo ještě před privatizací vypracovat audit, který by dosavadní působení strategického partnera vyhodnotil a posoudil, zda dodržel všechny závazky. Počítáte s tím? KOK: Je to právo vlády jako akcionáře. Pokud věří, že jí to přinese ujištění o kvalitě našeho partnerství, tak nám to určitě žádný problém činit nebude.
EURO: Považujete za splněné všechny závazky, které jste na sebe v roce 1995 vzali? KOK: Globálně vzato jsme seznam podmínek splnili přiměřeně dané situaci. Mnoho lidí již zapomnělo, jaký byl stav telekomunikací v roce 1995 a jaký je dnes. Jsme přitom stále ještě uprostřed roku 1999, a ještě tedy máme několik měsíců č as věci dodělat.
EURO: Neplníte však jeden z hlavních strategických cílů akcionářské smlouvy - dovést SPT Telecom do některé z globálních telekomunikačních aliancí. KOK: Je třeba brát v úvahu, že od roku 1995 se svět aliancí výrazně změnil. Nesouhlasím s tím, že jsme neumožnili, aby se SPT Telecom stal členem globálního uskupení. Souhlasím, že ta aliance nyní vypadá trochu jinak než v roce 1995. ( V době privatizace ještě existovala aliance UniSource, v níž kromě nizozemského a švýcarského Telecomu byla i švédská Telia, španělská Telefonica a americká AT&T. Tato aliance se však rozpadla - pozn. red.) Dnes jsme ve spojení se Švý cary, s Nizozemci a americkými partnery. Americká společnost Qwest, s níž nyní spolupracujeme a s níž jsme vytvořili společný podnik KPNQwest, je velice důležitým světovým hráčem. Oblast telekomunikací se však mění tak strašně rychle a tak rychle se internacionalizuje, že je velmi těžké předpovídat, jak budou KPN, TelSource či SPT Telecom z hlediska začleňování do mezinárodních uskupení vypadat za čtyři roky. Kdybych to měl vědět, musel bych mít křišťálovou kouli.
EURO: To, že SPT Telecom je ve spojení s KPN a SwissComem, není ale žádná globální aliance. KOK: Globální aliance to je. SwissCom se významně angažuje na mobilním trhu v Německu, KPN kontroluje hlavní část irského Telecomu, nyní vyhrál privatizaci v Bulharsku. Americký Qwest se zase velice rychle sune kupředu v oblasti vysoko rychlostního datového přenosu. My formujeme daleko globálnější alianci, než si novináři možná uvědomují.
EURO: Takže považujete úkol za úspěšně završený? KOK: Ne tak, jak byl nastíněn v roce 1995, za tehdejší konstelace, ale z hlediska současné situace ano. Dřívější strategie internacionalizace - aliance UniSource - byla zaměřena jinak. Nyní byla nahrazena něčím jiným, jinými investorskými v ztahy.
EURO: Privatizace prvních 27 procent akcií Telecomu proběhla již v roce 1995, ale státní orgány se jí musejí zabývat ještě dnes. V Parlamentu působí vyšetřovací komise, která má zjistit, zda tehdy nebyl porušen zákon. Jak zabránit tomu, aby se situace neopakovala, aby opět někdo nezačal hovořit o netransparentnosti? KOK: Jak to mám vědět? Musíte se zeptat lidí, kteří tu privatizaci zahajovali. Ačkoliv jsem u toho nebyl od samého počátku, nejsem si vědom něčeho špatného, a proto mohu těžko hovořit o potřebě prevence. My si myslíme, že privatizace b yla transparentní. Samozřejmě je třeba brát v potaz, že jsme v pozici vítěze. Avšak ani vítěz, ani další uchazeči se nedostali do zákulisí, kde se rozhodovalo, nevědí, jak hodnocení probíhalo. Byli jsme seznámeni až s výsledkem. Nám se pri vatizace zdá být profesionálně odvedená a nikdy jsem neslyšel, že by ze strany zahraničních investorů byla nějak kritizována. Vyhráli jsme na základě bodového systému. Navíc si myslím, že jsme zaplatili i dobrou cenu.
EURO: Vítáte práci poslanecké komise? KOK: Je to demokratická instituce a v demokracii jsme na takové věci zvyklí. Takto parlamentní vyšetřování funguje všude na světě.
EURO: Snad nechcete říci, že je normální, když je každá významnější privatizace završena parlamentním vyšetřováním? KOK: Samozřejmě to není ideální situace, ale zapomínáte, kolik bylo v minulém roce tiskem vyvoláno různých pochybností. I pro TelSource to byla velice obtížná doba. Celé měsíce se o tom mluvilo. My se na to snažíme zapomenout, ale práv ě toto neustálé zpochybňování vedlo ke vzniku vyšetřovací komise.
EURO: Když v loňském roce do funkce ministra dopravy a spojů nastoupil Antonín Peltrám, začala mezi vámi a jeho úřadem poměrně ostrá slovní přestřelka. V poslední době se zdá, že zbraně utichly. Nebo snad zdání klame? KOK: Řekl bych, že nyní se v tom vztahu objevil jakýsi mír a klid. K dohodě sice nedošlo, ale z obou stran již asi vše podstatné bylo řečeno. Zejména po poslední valné hromadě (18. června - pozn. red.) se situace uklidnila a my jsme tomu rádi.
EURO: Jak se vám spolupracuje s novým předsedou představenstva Karlem Zemanem a s generálním ředitelem Přemyslem Klímou? KOK: Nejsou tam žádné vzájemné problémy. To však neznamená, že bychom neměli dobré vztahy i s předešlým vedením. Neměli byste se na to dívat tak černobíle. Já bych řekl, že v té velice obtížné strategické pozici, ve které se nyní nacházíme, máme, co se vzájemných vztahů týče, daleko méně obtíží, než se lidé domnívají. Není přitom snadné být současně vlastníkem s pouhými 34 procenty akcií, tedy minoritním akcionářem, a zároveň mít manažerskou převahu. Vyžaduje to velice dobré mezi lidské vztahy. Myslím, že se nám to podařilo. To je také důvod, proč se domníváme, že jsme v České republice neodvedli špatnou práci.
EURO: Měla by se vláda v případě Telecomu snažit pouze o maximalizaci výnosu, či přihlížet i k jiným kritériím? KOK: Samozřejmě že snaha o maximalizaci výnosu by byla tou nejjednodušší cestou. Finanční stránka bude hrát roli i proto, že privatizace povede ke konci majoritní kontroly státu. Dovedl bych si ale představit, že by mohly hrát roli i j iné faktory.
EURO: Jaké například? KOK: Například kvalita strategického partnera.
