Více než pětina starostů nechce podle průzkumu Sdružení místních samospráv obhajovat mandát v čele obce. Důvodem je nárůst administrativy, zvyšující se odpovědnost i kriminalizace.
Znovu kandidovat v komunálních volbách nechce 13 procent stávajících starostů, dalších devět procent je ochotno kandidovat jen na řadového zastupitele. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnilo sdružení minulý týden mezi tisícovkou respondentů. V Česku je 6258 obcí.
Hlavním důvodem, proč starostové nechtějí svůj mandát obhajovat, byl nárůst byrokracie a administrativy (36 procent). Druhou nejčastěji uváděnou příčinou byla vysoká odpovědnost až kriminalizace starostů, místostarostů a radních (24 procent).
Třetím nejčastějším důvodem bylo zpřísnění zákona o střetu zájmů (deset procent) kvůli anonymnímu nahlížení do majetkových poměrů volených zastupitelů. „Samosprávy vítají požadavek na transparentnost a právo na informace. Žádáme ale, aby se tyto principy uplatňovaly rozumně a aby při tom byly respektovány také oprávněné zájmy samotných komunálních zastupitelů a třetích stran,“ uvedl předseda sdružení a europoslanec STAN Stanislav Polčák.
Pražský maraton. Boj o vládu nad hlavním městem nemá favorita
Sdružení také poukázalo na analýzu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž bylo v letech 2013 až 2017 proti představitelům samospráv vedeno 438 trestních řízení, přičemž 84 procent případů bylo ukončeno bez zahájení trestního stíhání. Ve zbývajících případech skončila odsouzením necelá polovina, upozornil Polčák.
„Tlak na kriminalizaci volených zástupců je značný a vede k výraznému snížení kvality života, zhoršení rodinných vztahů či společenské dehonestaci,“ dodal Polčák.
Dále čtěte:
