Konečně může začít výstavba superlaseru i v Segedíně, volají v Maďarsku laici i vědci v souvislosti s megainvesticí Evropské unie, jejíž „sestry“ budou v Praze a Bukurešti.
Právě tato spojitost způsobuje jistou frustraci, protože zatímco Češi už mají za sebou položení základního kamene, v Maďarsku teprve oznámili, že se „něco děje“. EU přitom už 1. října 2009 rozhodla, že realizaci projektu ELI (Extreme Light Infrastructure) v celkové hodnotě 500 milionů eur svěří Maďarsku, Česku a Rumunsku.
Zdržení, váhání a nerozhodnost na maďarské straně je podivná. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že vláda nevěděla, co si počít s projektem, který se zrodil během činnosti předchozího kabinetu. Garance za maďarskou část financování vzal na sebe ještě tým Gordona Bajnaie. Pak bylo dlouho ticho. Laser se stál tématem až během komunálních voleb na podzim v roce 2010 a teprve v lednu následujícího roku Orbánova vláda oznámila, že záměr podporuje.
Původní plány počítaly s předložením tendru letos v lednu, pak se odložily na březen, přičemž Evropská komise měla maďarské plány schválit na podzim. Termíny hoří, rozhodování v unii může trvat dlouho, vše by přitom mělo být hotové do roku 2015. Nejnovější maďarské rozhodnutí však počítá se dvěma etapami budování centra, s definitivním ukončením až v roce 2020.
Skluz začal vyšetřovat vládní výbor, ale neodhalil žádné nedostatky. ELI bude pracovat desettisíckrát rychleji než současné nejrychlejší lasery a takto vzniklé impulzy umožní zkoumat i nejrychlejší jevy. Mezi ně určitě nepatří rozhodovací proces v Maďarsku.
Čtěte také:
Superlaser ELI připojí k síti ČEZ
