Vrcholní představitelé tichomořského státu Tuvalu odmítli nabídku čínských firem na více než devítimiliardovou investici, která měla pomoci uměle rozšířit jeho území tak, aby mohl ostrov lépe čelit zvyšující se hladině oceánu. Za tímto zdánlivě lákavým návrhem podle nich ve skutečnosti stojí především snaha Pekingu o rozšíření a upevnění vlivu v regionu. Informovala o tom agentura Reuters.
Tuvalu sice patří se svou rozlohou 26 kilometrů čtverečních k nejmenším státům světa, jeho strategický význam je však vzhledem k poloze souostroví nezpochybnitelný. Zatímco během druhé světové války se na území této bývalé britské kolonie nacházela operační základna spojeneckých vojsk bojujících proti Japonsku, dnes si na něj podobně jako na ostatní ostrovy v Jižním Pacifiku dělají zálusk Číňané.
Alespoň tedy podle názoru tamního ministra zahraničí Simona Kofeho, který společně se svými kolegy od čínských firem odmítl na první pohled velmi lukrativní nabídku ve výši 400 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 9,2 miliardy korun). Ta měla být určena na rozvoj zdejší infrastruktury.
Tuvalu bude podle Kofeho slov jako jedna z mála zemí v regionu i nadále věrná svému dlouholetému spojenci Tchaj-wanu, s nímž udržuje diplomatické vztahy a jehož vliv se Peking snaží podobnými kroky omezit.
„Slýcháme hodně informací o tom, jak bychom se zadlužili. Čína si kupuje naše ostrovy a plánuje, že tu postaví své vojenské základny. Takové věci nás znepokojují,“ řekl Kofe agentuře Reuters.
Jablkem sváru je Tchaj-wan
Jak připomíná zpravodajský web BBC, Peking je známý tím, že své diplomatické styky navazuje pouze s těmi státy, které oficiálně sdílí takzvanou politiku jedné Číny. Uznávání Tchaj-wanu coby suverénní země rázně odmítá.
S něčím takovým ovšem nesouhlasí lidé z ostrova Tuvalu. A jejich stanovisko zůstává neměnné navzdory skutečnosti, že počet států, které tak činí, se během posledních měsíců opět o něco ztenčil. Nyní Tchaj-wan, který Tuvalu finančně podporuje, oficiálně uznává už jen 15 zemí na světě. Hned tři z nich – Marshallovy ostrovy, Palau a Nauru – ale leží relativně nedaleko, díky čemuž se podle Kofeho nabízí jedinečná příležitost k tomu veškeré čínské choutky včas zarazit: „Věříme, že když zůstaneme pohromadě a budeme spolupracovat, budeme silní. Společně s našimi partnery budeme schopni odrazit vliv pevninské Číny.“
Diplomatická roztržka s Nauru
Že v daném regionu nejsou aktivity Pekingu vítány, dokazuje případ z loňského září. V rámci summitu tichomořských států došlo k diplomatické roztržce mezi představiteli Číny a ostrova Nauru.
Prezidentovi této jedenáctitisícové země se tehdy nelíbilo arogantní chování člena čínské delegace a obvinil Peking, podobně jako nyní tuvalský ministr zahraničí, z kupování vlastního vlivu v oblasti bez ohledu na zájmy místních obyvatel. Čína však vzápětí jakékoliv pochybení vlastních zástupců kategoricky odmítla.
Čtěte také:
Čínští boháči skupují nemovitosti na Západě. Platí bitcoinem
Velké čínské oči aneb Stručná historie slavného čínského investování v Čechách
Čínský žongl s českým majetkem. Citic přebírá aktiva CEFC skoro za polovinu hodnoty
