Současný plán americké a evropské vesmírné agentury (NASA a ESA) na přepravu hornin z Marsu na Zemi se má výrazně upravit. Podle první zmiňované organizace je aktuálně navrhovaná mise Mars Sample Return (MSR) v mnoha ohledech nevyhovující. Vědci by totiž pravděpodobně materiál nezískali dříve než v roce 2040 a celý projekt by navíc mohl stát až 11 miliard dolarů (zhruba 261 miliard korun), na což ani v USA, ani v Evropě v současnosti nemají peníze.
Doprava vzorků hornin z rudé na modrou planetu je přitom považována za jednu z nejdůležitějších priorit současného vesmírného výzkumu. Horniny pocházející z Marsu totiž podle vědců výrazně změní naše uvažování o možnostech života mimo naši Zemi. Podobně významná ostatně byla také situace, kdy sem astronauti mise Apollo přivezli vzorky hornin z Měsíce. I ty podle odborníků výrazně změnily naše chápání rané historie sluneční soustavy.
Náklady mají klesnout až o polovinu
NASA se nyní chystá zpracovat studii, která má přijít s levnější a rychlejší alternativou dovozu marťanských hornin. Své nápady by měli představit jak pracovníci kosmické agentury, tak i odborníci ze soukromých vesmírných společností. „Základní myšlenkou je to, že 11 miliard dolarů je až příliš mnoho peněz a nevrátit se se vzorky do roku 2040 je až příliš dlouhá doba,“ řekl podle BBC ředitel NASA Bill Nelson.
První fázi mise Mars Sample Return, jež je společným podnikem obou zmíněných agentur, zahájilo odstartování vesmírného roveru Perseverance v roce 2020. Právě toto vozítko na Marsu aktuálně shromažďuje širokou škálu vzorků hornin, které mají být v budoucnu zaslány na Zemi. Klíčovou součástí celého plánu je ale speciální mise, jejímž cílem je dostat na povrch rudé planety malou kosmickou raketu.
Zmíněná raketa, jež měla podle původních plánů na Marsu přistát koncem tohoto desetiletí, by naložila vzorky hornin získané roverem Perseverance a odvezla je na jeho oběžnou dráhu. Tam by si je následně převzala větší kosmická loď ESA, která už by je přepravila přímo na Zemi. Podle původních předpokladů mělo zhruba 300 gramů marťanských vzorků přistát v západoamerickém státě Utah zhruba v roce 2033.
Loňská revize celého plánu ovšem ukázala, že jako takový byl až příliš ambiciózní. Vědci totiž došli k závěru, že jeho harmonogram téměř jistě nebude dodržen a že také dojde k podstatnému navýšení nákladů na zhruba osm až jedenáct miliard dolarů. NASA chce proto nyní přijít s lepším řešením, jež by mohlo cenu snížit na přibližně pět až sedm miliard (asi 119 až 166 miliard korun).
„Chceme prozkoumat možnosti, díky nimž bychom mohli vzorky hornin dostat na Zem dříve a za nižší cenu. Je to skutečně velmi ambiciózní cíl, budeme muset přijít s mnoha inovativní řešeními,“ uvedla ředitelka vědeckých programů NASA Nicola Foxová.
Potvrzení mimozemského života?
Nový plán se pravděpodobně zaměří především na dosažení úspor ve vesmírné raketě, která by mohla být menší a jednodušší. Stále se ovšem počítá s tím, že kosmickou loď pro přepravu materiálu z oběžné dráhy Marsu na Zemi zajistí ESA, jež bude s NASA spolupracovat i na aktuálně plánovaných úpravách celého záměru.
„Naší prioritou zůstává zajištění nejlepší cesty vpřed k dosažení převratných vědeckých cílů MSR a položení základů pro budoucí pilotované mise na Marsu,“ vysvětlil Orson Sutherland, který je vedoucím vědecké skupiny ESA pro průzkum rudé planety.
Šéf NASA každopádně zdůraznil, že i přes současné snahy o snížení nákladů je pro obě vesmírné agentury sběr vzorků z Marsu stále jednou z priorit. Důležitost důkladného výzkumu ostatně potvrzují také dosavadní zjištění roveru Perseverance. Ten se pohybuje po širokém kráteru nazvaném Jezero, v němž se před necelými čtyřmi miliardami let pravděpodobně nacházelo velké jezero, což ukazuje na možnou existenci mikrobiálních organismů.
„Právě teď na palubě Perseverance vezeme tři unikátní vzorky hornin. Až se dostanou na Zemi, mohou být naprosto fantastické pro výzkum prastarých forem života. Tyto horniny jsou přesně ty typy vzorků, jež jsme přišli na Mars najít, a opravdu moc bychom je chtěli dostat zpět do našich laboratoří na Zemi,“ uzavřela Briony Horganová, která je členkou výzkumného týmu okolo roveru Perseverance.
