ČÍNSKÝ TRH Stroje a sklo - to jsou oblasti, v nichž se českým vývozcům na čínském trhu tradičně daří. Odborníci ale doporučují zaměřit se i na elektroniku, IT nebo dodávky pro vodní elektrárny. Čeští politici si letos v Číně podávají dveře.
ČÍNSKÝ TRH Stroje a sklo - to jsou oblasti, v nichž se českým vývozcům na čínském trhu tradičně daří. Odborníci ale doporučují zaměřit se i na elektroniku, IT nebo dodávky pro vodní elektrárny.
Čeští politici si letos v Číně podávají dveře. V zemi začala pracovat už druhá kancelář vládní agentury na podporu obchodu CzechTrade a zájem českých firem o účast na místních veletrzích stále roste. Důvod je zřejmý - získat kontakty a vstoupit na místní trh.
Čína totiž jen nezaplavuje světové trhy velkým množstvím levného zboží. Stejně rychle rostou požadavky tohoto obrovského a nenasytného trhu na dovážené zboží i technologie a zahraniční investice. Někteří odborníci na zahraniční obchod tak čínský trh přirovnávají k houbě - dokáže na jedné straně nasát neuvěřitelné množství surovin i zboží, zároveň ale i vyprodukovat výrobky, které zaplavují světové trhy.
STÁLICEMI JSOU STROJE, SÍLÍ ZÁJEM O ELEKTRONIKU Zatímco levné exporty jsou trnem v oku tradičním národním výrobcům v oblastech textilu, skla nebo třeba i hudebních nástrojů, konjuktura čínské ekonomiky znamená ohromnou šanci pro investory a dodavatele zařízení pro prudce se rozvíjející průmysl. Právě agentura CzechTrade přitom neustále sleduje, kde by se mohly české firmy nejlépe uplatnit.
Jde zvláště o produkty z oblasti elektrotechnického, elektronického a softwarového průmyslu. Zájem je i o pokročilé výrobky, zařízení a technologie pro potřeby chemického, automobilového a leteckého průmyslu. „V budoucnu se objeví poptávka po lécích a v závislosti na vývoji mezinárodně uplatňovaných omezení případně i po zbraních,“ předvídá ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Shanghai Aleš Červinka.
Stálá poptávka je po obráběcích strojích, dále se dobře prodávají i obuvnické a textilní stroje, zdravotnická zařízení či stroje pro zpracování kovů. Právě stroje hrají v českém exportu do Číny jednoznačně prim. „Vyvážíme tam vstřikovací čerpadla, letos máme zakázky za 70 milionů,“ tvrdí například jako jeden z řady úspěšných exportérů obchodní ředitel jihlavského Motorpalu Karel Zika.
V oblasti potravinářského průmyslu by čeští exportéři mohli do Číny vyvážet pivo, pšenici a mléčné výrobky jako je sušené mléko, v menší míře sýry. Velký zájem je také o syrovátku. Perspektivní oblastí je ochrana životního prostředí či vodní hospodářství. Pokud jde o spotřební zboží, nejtypičtější položkou pro český export do Číny je zřejmě sklo (stolní nápojové sklo střední a vyšší třídy), dárkové zboží, vybavení hotelů a rezidencí, polotovary pro výrobu bižuterie a vázy.
NOVÝ CÍL: ZÁPADNÍ REGIONY Kromě jazykové bariéry a odlišných obchodních zvyklostí bývá v Číně problém velkých vzdáleností a potřeba osobních kontaktů. I proto začala nedávno fungovat v západní části země druhá kancelář CzechTrade v Chengdu v provincii Sečuán.
Umístění na vzdálenějším, hůře dostupném a ekonomicky méně rozvinutém západě Číny je podle ředitele agentury Ivana Jukla strategickým rozhodnutím. Rozvoj těchto západních oblastí je totiž stále silněji podporován centrální vládou v Pekingu.
Nový zákon o zdaňování firemních zisků mimo jiné omezil dřívější daňové pobídky a úlevy zahraničním investorům, které byly dosud směrovány především do zvláštních ekonomických zón po celé zemi. A je to právě oblast západní Číny, kde investiční pobídky zůstaly zachovány a kde dnes investoři spatřují nejvíce potenciálu a příležitostí ještě minimálně pro další dvě nejbližší desetiletí.
„Východ Číny je už dnes přeplněný a prosadit se zde v silné mezinárodní konkurenci je velmi obtížné. Západní Čína je na počátku prudkého ekonomického rozvoje a je nutné být na startovní čáře včas,“ vysvětluje Jukl.
