Technologické, a hlavně internetové firmy v Česku zesilují tlak na politiky. Chtějí větší podporu informačních technologií
Byly doby, kdy okolí Evropského parlamentu patřilo zejména lobbistům z oblasti farmaceutických a tabákových firem. V posledních měsících k nim rychle přibývají také zástupci technologických společností. Jejich snaha ovlivňovat výslednou podobu směrnic a nařízení roste úměrně tomu, jak roste důležitost celého internetu a informačních technologií. Tento trend kopíruje vývoj ve Spojených státech, kde firmy jako Google, Facebook či Apple každoročně navyšují své rozpočty na lobbistické kanceláře ve Washingtonu o desítky procent. A podobný trend můžeme vysledovat i v Česku.
Sušenkový zákon V Bruselu jsou hodně aktivní společnosti jako Ericsson, Nokia, Microsoft nebo Alcatel-Lucent. Velmi dobře si uvědomují, že rozhodnutí europoslanců a Evropské komise ovlivňují značnou část jejich byznysu. Aktuálně se například projednává rozšíření výběrů autorských poplatků, které by se už nemělo týkat jen tradičních paměťových nosičů a tiskáren, ale také cloudových úložišť typu Dropbox.
Řeší se také takzvaný „sušenkový zákon“, který považuje za osobní údaje soubory „cookies“, jež generují webové prohlížeče a které poměrně intenzivně využívají internetové firmy třeba pro cílení reklamy. Uznání tohoto statusu by zásadně ovlivnilo podnikání mnoha firem. Google nyní stojí před velkou kauzou, v níž se hraje o to, zda zneužívá dominantního postavení na trhu. Na tomto postu se vystřídal s Microsoftem, který musel zavést výběr prohlížečů do Windows či více otevřít balík Office a používaný formát dokumentů. Brusel samozřejmě ve velkém ovlivňuje prostředí pro budování mobilních sítí, roamingu, zavádění broadbandu a tak dále.
Onen „sušenkový zákon“ dělá starosti i českému Seznamu. Ten se ale na to, prosadit něco v Bruselu, necítí dost silný. „Česko má pouze malý hlas a možnost cokoli v rámci EU prosadit,“ tvrdí Michal Feix ze Seznamu, ale zároveň dodává, že jeho firma není jediným zástupcem evropských zemí, který se ozývá. Podle europoslance Milana Cabrnocha je však český internetový lídr „malá ryba a potřebuje do party další seznamy a kamarády“.
Víc než v Bruselu se Seznam angažuje doma v Česku. Rozjel mimo jiné lobbistický projekt s poněkud ambiciózním názvem Mozky českého internetu, který zastřešuje několik osobností, za jejichž přispění se chce Seznam podílet na formování takzvané digitální agendy a internetové ekonomiky v této zemi. „Mozky“ nyní chystají několik aktivit směrem k tuzemským politikům, po kterých v prvé řadě chtějí, aby se vůbec začali informačními technologiemi a internetem zabývat. Projekt údajně nemá prosazovat přímé zájmy Seznamu, i když společnost funguje jako jeho sponzor, který hradí například náklady na web či PR agenturu.
Má jít o jakýsi pozitivní lobbing, který ovlivní to, jak státní představitelé zohlední při svých aktivitách a koncepcích internetovou ekonomiku, ICT průmysl, otevřená data a digitální agendu jako celek. „Chceme politikům a klíčovým lidem dávat odborný názor zvenčí, pomáhat jim se v celé oblasti vyznat, vysvětlovat její důležitost, dávat podněty,“ naznačuje Feix. „Mozky“ mají být reakcí na to, že se politici obecně o IT a internet nezajímají, případně se této oblasti kvůli pokaženým zakázkám bojí.
O něco podobného se snaží také Platforma pro internetovou ekonomiku (PIE). Tu přímo zaštiťuje několik velikých firem, zejména Google, Facebook, MasterCard, UPS, AT&T či Aukro. Postupně se připojují také menší společnosti jako H1.cz, Brand Embassy nebo výrobce 3D tiskáren Průša Research. Přidávají se i jednotlivci, kteří projeví zájem o určitou oblast a jsou schopní pomáhat. PIE v současné době začíná a ještě úplně jasně neprezentuje svůj program, hodně se ale zajímá o oblast moderních technologií ve vzdělávání a e-commerci. Platforma chce letos zejména vytvořit členskou základnu.
Představitelé PIE odmítají, že by projekt měl reprezentovat jen zájmy v něm zainteresovaných společností. „Jde nám o celkové prostředí. Na internetu a technologiích je závislá značná část ekonomiky a budoucnosti země,“ tvrdí Denis Gibadulin, který má v českém Googlu na starost styk s veřejnou správou a vystupuje nyní i za onu platformu.
Mozky, PIE a U nie Jak „Mozky“, tak PIE mají jedno společné – neplatí se zde žádné členské poplatky a návrhy témat, k nimž bude organizace vydávat stanoviska a materiály, podléhají určité všeobecné shodě. To by podle zakladatelů mimo jiné mohlo zabránit tomu, že si pak členské společnosti budou chtít prosazovat vlastní zájmy a organizace jako taková bude závislá na příspěvcích.
Právě to je totiž často vyčítáno již delší dobu fungující ICT Unii. V ní figurují velká jména, jako jsou Cisco, AutoCont, České Radiokomunikace, IBM, HP, Intel, Microsoft, Novell, SAP, Software602 a mnohá další. ICT Unie je aktivní v podávání různých studií, návrhů a její vedení se aktivně setkává se zdejšími politiky. Aktuálně se hodně bojuje za podporu výstavby rychlého internetu a zavádění e-governmentu. Právě ICT Unie stojí za tím, že vláda do svých programových priorit začlenila také digitální agendu, i když to s ní nakonec nemusí myslet moc vážně.
Zdroje z politiky a trhu však často mluví o tom, že ICT Unii jde mnohdy pouze o zájem členských firem, ne o oblast jako celek. Někteří politici hovoří i o tom, že „vlastně nevědí, co po nich ta unie chce“.
Jednotlivé společnosti samozřejmě své zájmy sledují. Na letošním ročníku tradiční konference ISSS v Hradci Králové, kam se každý rok sjíždějí lidé kolem IT ve státní správě, například v hlavním programu vystoupil šéf české pobočky firmy Cisco Systems Jiří Devát s projevem, v němž tvrdil, že IT infrastruktura je pro Česko velice důležitá a zcela zásadní že je kybernetická bezpečnost. S tím přišel v době, kdy Cisco v Praze buduje centrum pro výzkum a vývoj v této oblasti a kdy se schvaluje zákon o kybernetické bezpečnosti a bude třeba školit nové odborníky. Cisco pro ně mimo jiné chystá školení.
Do zmiňovaného mixu tuzemských lobbistických IT skupin chce v budoucnu více promlouvat také Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR). To už počátkem letošního roku přišlo se studií vypracovanou Michalem Mejstříkem, se kterou se nyní snaží obcházet představitele státu a rovněž v nich vzbudit zájem o prostředí technologií. l
IT masírování
Investice a meziroční růst nákladů
technologických firem na lobbing v USA
(rok 2013, v mil. USD)
Zdroj: Consumer Watchdog
–14,7 %
14,06
10,49
+29,7 %
Microsoft
7,06
+45,6 %
IBM
6,43
+61,2 %
5,99
+4,0 %
Oracle
4,39
+18,2 %
Intel
3,46
+38,3 %
Amazon
3,37
+71,7 %
Apple
3,12
+16,4 %
Cisco
Projekty jako Mozky českého internetu a PIE mají být reakcí na to, že se politici obecně o IT a internet nezajímají, případně se této oblasti kvůli pokaženým zakázkám bojí.
O autorovi| Jan Sedlák, sedlakj@mf.cz
