„Vážení zákazníci. Je nám to líto, ale koronavirová krize je tou poslední kapkou.
Jako provozovatel areálu končíme,“ napsali správci tábořiště Jordán na svůj web. Končí tak tábořiště proslavené extrémně zábavným filmem Nic proti ničemu a především svou polohou – ukryté uvnitř Opárenského údolí, odkud byly vidět jen příkré svahy a tisícovky hvězd na letní noční obloze.
I když uzavření velkého areálu s chatkami, které svou výbavou dodnes připomínají přelom sedmdesátých a osmdesátých let, může zvláště nostalgikům vytlačit slzu z oční bulvy, to hlavní turistické lákadlo regionu zůstává, a navíc dál posiluje. Je jím víno. Jen kousek od údolí, v obci Malé Žernoseky s přívozem a udržovaným fotbalovým hřištěm s výčepem, si to člověk může rychle ověřit. Řeč je o Vinařství svatého Tomáše. Rodina Vybíralových má k dispozici rozlehlé stavení s výstavními historickými sklepy, jejich suché bílé pinoty nejlépe chutnají při odpoledním slunci na lavičkách před vinařstvím či uvnitř velkého hospodářského stavení s chladnými kamennými stěnami.
Láhev na pumpě nestačí
Možná právě tady lze nejlépe pochopit rozdíl mezi jihomoravským a českým vinařstvím. Zatímco moravské sklípky – a celý tamější turistický ruch a služby – stojí už dlouhé roky na vinařských cestovatelích, kteří se zdrží několik dnů, česká oblast byla v tomto směru dlouhodobě pozadu. Nenabízí totiž takové pamětihodnosti, malebná vinařství a především možnosti ubytování.
To se ale v posledních letech začíná měnit. Podnikatelé si konečně uvědomili, že je třeba nabízet i něco jiného než jen prodej vlastního lahvového vína z okýnka nebo v místní samoobsluze či na benzinové pumpě.
Silným impulzem byl třeba vstup uhlobarona Jana Dienstla, který v malé obci Třebívlice uvnitř Českého středohoří vybudoval Zámecké vinařství a značku Johann W. Možná i tenhle moment, kdy tradičním vinařům vyrostla nová konkurence se silným finančním zázemím a invencí, naučila region přemýšlet trochu jinak.
Váňa i Němeček
Přerod je dobře viditelný i ve vinařské a ovocnářské obci Chrámce. Právě tady se 24. dubna 1967 začala sázet první novodobá vinice na Mostecku, práci tehdy za Státní statek Most vedl mladý inženýr Ivan Váňa. Dvouhektarový vinohrad Anna je dodnes důležitou součástí firmy České vinařství Chrámce, kterou Váňa se svou rodinou založil po revoluci.
Réva se v regionu stala i významnou rekultivační rostlinou, už v roce 1977 vyrostla první vinice na výsypce hnědouhelného lomu, tehdy v Čepirozích.
I tady člověk může strávit dlouhé chvíle sytou a výživnou degustací uvnitř vinařství a poslouchat ty, kteří stojí za obnovou vinné tradice na Mostecku.
A druhý den se přesunout do Března u Chomutova, kde jiný sympatický rodinný podnik, Vinařství Němeček, dokáže velmi potěšit svěžím Hibernalem a sklenkou Müller Thurgau.
Na zdraví a na léto!
Vinařská oblast Čechy Patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50. stupni severní šířky stejně jako Wiesbaden v Porýní. Největšího rozvoje dosáhlo české vinařství za vlády rudolfa II., kdy bylo v Čechách kolem 3500 hektarů vinic. tehdy bylo nejvíce vinic v Praze a okolí, v Mělníku, Litoměřicích, Mostě a Lounech. Iniciátorem rozvoje českého vinařství se stal císař karel IV., který mu dal základ svými nařízeními z roku 1358. V současnosti je nejvíce vinic v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Území této oblasti osázené vinicemi není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce, většinou rozprostřených kolem toků Vltavy, Labe, Berounky a ohře. Vinařská oblast Čechy se dělí na mělnickou (360 hektarů) a litoměřickou (293 hektarů). V Čechách najdeme 72 vinařský ch obcí, 152 viničních tratí a 164 pěstitelů.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
