Ve snaze být v očích potenciálních zákazníků co možná nejatraktivnější používá mnoho (nejen) tuzemských firem ve svém popisu slůvko „startup“. Koneckonců, proč ne! Zní to sexy, neboť jednou ze základních premis každého startupu je, že jde o mladou společnost, která přišla s nějakým inovativním, respektive dosud neviděným řešením určitého problému za použití moderních technologií. Alespoň zhruba tak praví jeho definice.
První podmínku rakovnický podnik P&G Rakona v žádném případě nesplňuje – letos totiž uběhlo již 30 let od chvíle, kdy jej pod svá ochranná křídla přibrala světoznámá drogistická značka z amerického Cincinnati. A pokud by člověk pátral dál, zanedlouho by zjistil, že historie této středočeské fabriky se technicky vzato začala psát už v roce 1875. Založil ji jistý František Otta, přičemž prvním produktem, který zde vyráběli, bylo obyčejné kostkové mýdlo.
Co se týče té druhé, tady už se P&G Rakona rozhodně chytá. Kostková mýdla již dávno nevyrábí. Místo toho sjíždí ze zdejších supermoderních výrobních linek měsíčně tisíce papírových krabic Arielu, plastových lahví Lenoru či oblíbeného Jaru. Naprostá většina rakovnické produkce je vyvážena do zahraničí, i tak se ale najde dostatečné množství zboží, jež nakonec zůstane v tuzemsku.
„Naše produkty používá odhadem 9 z 10 českých domácností,“ zatipoval si pro redakci Euro.cz Tomáš Andraščík. Právě on místní podnik již několik dlouhých let vede. A úspěšně, nutno podotknout – nejen z pohledu výkonnosti, ale i prestiže. „Ve srovnání s rokem 1991, kdy Procter & Gamble Rakonu koupil, je objem naší produkce nyní patnáctkrát větší. Pro lepší názornost: denně u nás našimi výrobky naplníme asi 100 nákladních automobilů.“
„Na druhou stranu je potřeba podotknout, že nejsme pouze výrobním závodem, ale také jakýmsi inovačním centrem. Vyvíjíme zde a ověřujeme řadu nových postupů a technologií, které následně aplikujeme v ostatních ,procterovských‘ továrnách po celém světě. Jako jedna z mála továren z celého koncernu v Evropě je naší součástí inženýrské centrum. Navíc jsme také celosvětovým centrem pro oblast digitalizace výroby v rámci sektoru pracích a čistících produktů,“ vyzdvihl šéf Rakony.
Průkopník čtvrté průmyslové revoluce
Důkazem toho, že se nejedná o pouhé fráze, budiž například unikátní interní aplikace na sledování polohy jednotlivých náklaďáků. Ve firmě jí přezdívají Uber – to proto, že je schopna dle GPS zjistit, kde se daný vůz zrovna nachází a jestli je plný, či naopak prázdný, díky čemuž jej mohou operátoři přirozeně daleko efektivněji vytěžovat.
Rakovnický podnik se též může pochlubit plně digitalizovanou výrobou. To v praxi mimo jiné znamená, že zde nedochází k žádným časovým prostojům. Změnu výroby z jednoho produktu na druhý lze provést stisknutím jediného tlačítka, respektive jediným kliknutím myší na obrazovce.
Neobyčejné technické vyspělosti společnosti P&G Rakona si všímají i odborníci – v roce 2018 totiž byla Světovým ekonomickým fórem označena za jednoho z průkopníků takzvané čtvrté průmyslové revoluce. Stejného ocenění se přitom dočkalo jen osm dalších továren z více než tisícovky tehdy zkoumaných fabrik nacházejících se ve všech koutech planety.
Investice za osm miliard
Je jisté, že za pozici, které se tuzemský podnik aktuálně těší, vděčí do značné míry právě faktu, že je dlouholetým členem ,rozvětvené rodiny‘ Procter & Gamble. Na druhou stranu platí, že i kdyby se před oněmi 30 lety zmíněný obchod nezrealizoval, stále by o ní bylo celkem hlasitě slyšet.
„Jsem přesvědčen, že by Rakona hrála o něco menší, ale pořád poměrně významnou roli. Minimálně pokud jde o výrobu pracích prášků,“ podotkl Andraščík. „V době, kdy Fond národního majetku (FNM) rozhodl o prodeji našeho podniku firmě Procter & Gamble, zde byli i další vážní zájemci, kteří jej chtěli koupit. I oni přitom v daném ohledu patřili mezi světovou nebo přinejmenším evropskou špičku.“
Dle šéfa rakovnické fabriky hrála tehdy firmě do karet její strategická poloha – nachází se totiž relativně blízko hranic s Německem, což bylo výhodné zejména z hlediska logistiky. Jistou zásluhu ovšem měla i dlouholetá tradice Rakony a skutečnost, že již tehdy disponovala kvalitními technologiemi. Opomenout navíc nelze ani příhodnou dobu, kdy po změně režimu důležité státní instituce podporovaly svobodné podnikání všema deseti.
„Klíčovým důvodem, proč se FNM nakonec rozhodl právě pro společnost Procter & Gamble, bylo, že mu dala příslib velkých a zcela zásadních investic do rozvoje celého závodu. Což se také povedlo, neboť jejich celková výše od roku 1991 přesáhla hodnotu osmi miliard korun,“ spočítal Andraščík.
Zdaleka tím nejcennějším aktivem, kterým v Rakoně disponují, každopádně nejsou technologie, nýbrž samotní zaměstnanci. Rakovnický podnik odchoval za dobu své existence mnoho skutečných talentů, které se dokázaly prosadit na mezinárodní úrovni: „Jedenáct lidí z top managementu našeho závodu pracuje po celém světě. Máme člověka v USA, dalšího ve Velké Británii, ve Švýcarsku, Belgii… Já sám jsem během své kariéry u Procter & Gamble působil kromě Rakovníku ještě ve třech dalších firemních továrnách a na dvou centrálách.“
Lehce paradoxní na celé situaci je fakt, že zaměstnanecké řady ve zdejší fabrice za poslední tři dekády čím dál více řídnou. Může za to přirozeně postupná automatizace. Zatímco začátkem devadesátých let minulého století pracovalo v Rakoně vysoko přes tisícovku lidí, dnes jejich zde zaměstnáno zhruba čtyři sta.
V Rakovnickém závodu se vyrábí například oblíbený prostředek na mytí nádobí značky Jar. Zdroj: P&G Rakona„Odhaduji, že na podobných číslech teď nějaký čas setrváme. Každopádně když se podíváme na objem celkové naší produkce, zjistíme, že toho každý rok vyrábíme víc a víc. Proto musíme neustále investovat peníze do nových forem automatizace za účelem zvyšování efektivity,“ objasnil Adraščík a dodal: „Pro Procter & Gamble je vzhledem k charakteristice výroby takto vysoká míra automatizace typická. Naprostá většina zaměstnanců, kteří u nás pracují, se věnuje čemukoliv jinému, jen ne manuální činnosti. V tom se náš segment liší například od automobilek.“
Spuštění unikátní výrobní linky muselo být odloženo
Coby jeden z předních tuzemských exportérů čelí Rakona aktuálně, stejně jako řada jiných českých podniků, náročné výzvě v podobě narušeného dodavatelského řetězce. Dle jejího šéfa se s nimi však prozatím vypořádává celkem uspokojivě.
„Jistý nedostatek obalových materiálů a některých základních surovin samozřejmě pociťujeme – ať už se jedná o papír a plast či různé přísady do pracích prášků a ostatních detergentů. Kvůli tomu musíme například shánět nové dodavatele, ale i tak se nám podařilo výrobu zachovat víceméně na takové úrovni, jak jsme si původně naplánovali,“ prozradil Andraščík.
Přirozeně ani situace kolem polovodičových čipů není ideální. Ty v Rakoně, coby technologicky sofistikovaném podniku, potřebují do robotických pomocníků, jejichž počet se neustále navyšuje. Právě kvůli nedostatku těchto základních součástek museli odložit plánované spuštění zbrusu nové produkční linky na utěrky Swiffer až do listopadu příštího roku. Jde o investici za 400 milionů korun, přičemž český závod bude v rámci rodiny P&G teprve druhou fabrikou, která má tyto prachovky produkovat.
Také jejich samotná výroba je vskutku unikátní záležitostí. Na začátku tohoto vysokorychlostního kontinuálního procesu jsou kotouče s namotaným materiálem, na jeho konci pak z linky sjede hotový hadřík. Jeho ,zrození‘ je přitom lidským okem jen stěží postřehnutelné.
Nezůstal kámen na kameni
Rychlost, jakou běží tamní výrobní linky, je s trochou nadsázky přímo úměrná tomu, v jakém tempu se rakovnický podnik mění navenek i uvnitř. Jinými slovy, pokud by chtěl člověk najít něco, co za těch bezmála 150 let od jeho založení zůstalo stejné, měl by nejspíš smůlu.
„Změnilo se tu de facto všechno. Jediné, co dřívější časy určitým způsobem připomíná, jsou snad jen některé starší budovy. Ty sice v roce 1875 ještě neexistovaly, postavil je však sám zakladatel Rakony František Otta někdy v průběhu dvacátých a třicátých let uplynulého století. A my jejich zázemí využíváme dodnes,“ vyzdvihl Andraščík.
A v nastoleném kurzu hodlá vedení rakovnického závodu pokračovat i nadále. „V brzké době nás čeká další obrovské množství investic a inovací. Najíždíme na zcela novou recepturu aviváží Lenor, která bude dostupná napříč celou Evropou. Kromě toho jsme začali vyrábět prací prášky s vysokým pracím výkonem při nízkých teplotách, což lidem významně napomáhá snižovat množství spotřebované energie. Dá se zkrátka říct, že se zde každý měsíc udá něco nového,“ uzavřel ředitel Rakony s tím, že jeho fabrika byla společností P&G vybrána jako jedna ze čtyř továren celého koncernu, kde se budou realizovat inovace s cílem dosažení nulového dopadu výroby na životní prostředí. Zbývá už ,jen‘ najít způsob, jak toho dosáhnout. A doladit finanční stránku věci – půjde totiž o investici v řádu několika dalších stovek milionů korun.
