Kontrola bude probíhat dálkově. Dotyčný ani nebude vědět, že jej NKÚ sleduje, popisuje budoucnost prezident úřadu Miloslav Kala
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala působí na první pohled jako prototyp úředníka, který neprojevuje příliš emocí. Zdání klame. Když hovoří o plýtvání veřejnými prostředky a nelogičnostech jejich toků, dokáže se rozohnit a být až překvapivě otevřený. Bariérou vysávání peněz by měla podle něj být sebevědomá úřednická šlechta, která musí být pod tlakem a nést odpovědnost. Úředníci musejí být oponenty politiků.
* NKÚ odhaluje do nebe volající nedostatky, které vláda vždy jen vzala na vědomí a tím to skončilo. Změnilo se na tom něco?
V období Nečasovy vlády to bylo tak, jak popisujete. Velký krok ale udělala už Rusnokova vláda. Ministr nově předkládá obsáhlou zprávu, kde se vypořádává s našimi argumenty a říká: Akceptuji a přijímám opatření nebo je rozporuji. Naše materiály procházejí standardním připomínkovým řízením. Ze všech zpráv předkládaných na vládu se úplně ztratilo: Zásadně nesouhlasíme, NKÚ se mýlí. Kdyby to tam chtěli napsat, příslušný náměstek ministerstva by se musel setkat s příslušným členem NKÚ, který kontrolu řídil, a museli by si to vyjasnit. Naše důkazní jistota podložená protokoly je vysoká, nemůžeme si dovolit – i vzhledem k naší pověsti a mezinárodním standardům – se mýlit. Když si nejsme jisti, vždy napíšeme závěr ve prospěch kontrolované osoby.
* Kdo nejvíc využívá závěry úřadu?
NKÚ má z ústavního hlediska sloužit Poslanecké sněmovně. Komu především? Opozici. Ta má čerpat z našich zpráv a kontrolovat vládu. Kontrola je kritika. A toto je ta slabina. Kontrolní výbor může předvolat ministra, požadovat materiály, doplnění. Jenže tuto možnost podle mě využívá zatím nedostatečně.
* Opozice si neuvědomuje potenciál NKÚ?
Pan Babiš nedělal poslední rok před volbami nic jiného, než že četl naše kontrolní závěry a opisoval je do svého volebního programu. Dnes je v opozici ODS a TOP 09. Tyto strany by měly vědět, jak naše zjištění využít, ale nedělají to dostatečně.
* Řeší ministerstva problémy, na něž upozorňujete?
Zlepšuje se to. Očekávání veřejnosti jsou taková, že my řekneme, co je špatně, ministerstvo to opraví a všechno bude v pořádku. Tak to ale bohužel nefunguje. Všechno trvá delší dobu a někdy je to mravenčí práce. Vezměte si třeba infrastrukturní projekty. Roky jsme vytvářeli obrovský tlak na výstavbu dálnic, upozorňovali veřejnost na problém předražené infrastruktury, „rozvrátili“ jsme ŘSD, vytvořili jsme databázi cen… Teď se zveřejňovaly ceny za opravy dálnice D1 a je vidět, že došlo k jejich poklesu. Soutěž začala fungovat…
* Stále tu ale problémy máme…
Existuje tzv. post-tender corruption, se kterou v Česku nikdo nepracuje. Kartely firem, které ovládaly výběrová řízení, do značné míry zmizely. Ale stalo se něco jiného. Firmy se pokoušejí získat neoprávněně vícepráce, ovlivnit dozor investora na stavbě. Takže naši pozornost upíráme tímto směrem. Naší snahou je, abychom dokázali jako první ukázat na vznikající problém, ne ho až s odstupem popisovat. To my jsme první poukázali na IT zakázky, na to, co se děje v České exportní bance (ČEB), a tak dále.
* Na podezřelé úvěry ČEB jste upozornili, a pak se zase dva roky nic nedělo…
To není pravda. V ČEB padlo celé vedení. Ale obecně, my nejsme ti, kdo má jen plnit stránky novin. Podali jsme trestní oznámení, spolupracovali jsme s policií. Musíme dát policii čas, aby nasadila třeba odposlechy, udělala domovní prohlídky a podobně. Je pravda, že tu jednu dobu panovala velká deziluze, policie skoro všechna naše trestní oznámení odkládala, a to i věci, které byly jasně podložené… Například i případ, kdy podnikatel falšoval potvrzení o bezdlužnosti. Dnes už spolupráce funguje opravdu dobře, i když je často neviditelná. My pro policii uvolňujeme naše lidi, děláme pro ně školení.
* Třeba v případě projektu státní pokladny jste konstatovali porušení rozpočtové kázně za 400 milionů, ale trestní oznámení jste nepodali…
Návrh tu ležel, posuzovali ho naši právníci, ale nebylo tam jasné zavinění. Audit ministerstva financí to vyhodnotil jinak, což nemusí být na škodu. Obecně je to složité. Stopy se zametou, zápisy poztrácejí. Jen zřídka se stane, že si konkrétní osoba píše deník jako bývalý ředitel Homolky. My máme jen indikátory, že se něco špatného děje. Ptáme se, proč někdo kupuje balík papíru za 130 korun, když stojí 50 korun. Konstatujeme, že jsou zakázky předražené, už ovšem neumíme ukázat na konkrétního viníka. A není to ani naše role, od toho jsou orgány činné v trestním řízení.
* Roste počet trestních oznámení, která podáváte?
Ano. Mívali jsme čtyři ročně, za minulý rok jich bylo už devět. To se ale bavíme o té nejošklivější části naší práce. Obecně je naší úlohou, abychom řekli kontrolované osobě, co dělá špatně. Bohužel často za ni jednají lidé, kteří chtějí systém zneužívat a získat osobní prospěch. Nejde jen o trestní stíhání. Ministr má nástroj konat – tím je zákon o finanční kontrole, který každému ukládá, aby jednal s péčí řádného hospodáře. Interní audit má v případě vyčíslit škodu a ta má být potom vymáhána po konkrétní osobě. Úředníci mohou přijít alespoň o 4,5násobek platu.
* Tomu ale často brání politici?
Většinou to totiž nejsou úředníci, kdo má z takové transakce prospěch… Jsou to politici, poradci a podobně. Teď by měl dát úředníkům ochranu služební zákon. Na druhé straně oni sami musejí být stateční a říci: Milí zlatí, my tohle dělat nebudeme. Proto by se měl alespoň jeden takový případ dotáhnout do konce.
* Služební zákon už je schválený, i samotní politici přiznávají, že je to velký kompromis. Jak se vám líbí jeho podoba?
Musí se tu vybudovat sebevědomý úřednický stav či chcete-li úřednická šlechta. O zákoně nerozhodne verze, ve které byl schválen, ale jeho aplikace. O jeho úspěchu rozhodne to, zda se nastaví kruté zkoušky, aby nějaké procento úřednictva odpadlo, protože je nezvládne. Ti, co uspějí, musejí být hrdí na to, že prošli testem, který je opravňuje tu práci dělat, a budou mít sebevědomí být velmi tvrdými oponenty politiků. Jinak zdegenerují a nakonec se sami zapojí do struktur vysávající veřejné rozpočty. Tlak na úředníky musí být. Mluvit o morálce je nesmysl, úředníci musejí mít nad sebou Damoklův meč, musí nést odpovědnost a někdo je k ní musí volat.
* Na ministerstvu financí vzniká zákon o finančním řízení a kontrole. Co bude znamenat konkrétně pro vás?
Už jsme předběžně s ministerstvem domluveni, že ta část, která se nás týká, se změní. Měla na nás přejít povinnost auditu obcí a krajů, to ale není možné ani z ústavního hlediska. My nemůžeme být jako externí auditor součástí interního auditu.
* Ale vy přece voláte po zákonu, abyste mohli kontrolovat i obce, kraje a státní a městské firmy. Takže vy chcete mít právo je kontrolovat, ale ne povinnost?
Přesně tak. Často se v souvislosti s rozšířenou působností mluví o zvýšení našich kapacit. V důvodové zprávě k novele zákona o NKÚ je, že bychom navýšili každý rok jen o deset kontrolorů, a to třikrát po sobě. Řeknu proč: úřad prochází zásadní změnou. Stát investoval miliardy do informačních technologií, které produkují obrovské množství dat, s nimiž nikdo nepracuje. My vytváříme nový analytický odbor, který vybuduje datový sklad, kam budeme stahovat data z informačních systémů veřejné správy. Tam je budeme očišťovat tak, aby byla hodnověrná.
* Kontroloři nebudou tolik na místě?
Ano. V Rakousku provádějí celou kontrolu obcí jen dálkově, obce o tom ani nevědí. V budoucnu budeme napojeni do státní pokladny a zhruba dalších 25 systémů. Práce s metadaty nám umožní identifikovat podezřelé transakce a kontrola už nebude vypadat tak, že přijedeme do Dolní Lhoty, tam budeme tři měsíce otravovat starostu, číst zápisy zastupitelstev a ptát se ho, proč koupil balon za tolik. My si nastavíme dopředu určité parametry, budeme mít statistiky, na kolik vychází průměrně například údržba zeleně, oprava komunikací nebo třeba úklid, nastavíme dvacet procent nahoru a dolů, což nám vydefinuje odchylky, které pak budeme zkoumat podrobněji.
* Vraťme se ještě zpět k dálnicím. Dokonce jste začali spolupracovat s Němci, abyste dali ministerstvu dopravy a ŘSD návod, jak se s předraženými cenami vypořádat. Nesuplujete tak trochu státní správu?
My jsme předraženou infrastrukturu tak dlouho kritizovali, až jsme to udělali sami. Já vám povím, jak by vypadal svět bez NKÚ. Dodavatel by řekl, že nám dává to nejlepší a za nejlepší cenu. A vám by nezbylo, než mu věřit. Já dopředu nepodezřívám každého, že chce všechno rozkrást. Vy také máte nad sebou editora, který vám nastavuje zrcadlo, dává zpětnou vazbu. To musí mít každý. My říkáme poslancům: Podívejte se na mýto, vybralo se 30 miliard a z toho si vzal dodavatel zpět 15 miliard. No, koupili byste si něco takového pro sebe? Mýtný systém se teď přesoutěžuje a bojím se, že to zase dopadne špatně.
* No právě. Stát patrně nestihne soutěž připravit a možná mu nezbude, než vyhlásit jednací řízení bez uveřejnění?
Skoro dám ruku do ohně za to, že už ale náklady nebudou 50 procent výběru. Na druhé straně je potřeba říci, že jen otevřený tendr nezaručuje dobrý výsledek, ten zaručuje jen rovné prostředí. Základ je správná analýza a zadání. Chytré lobby funguje tak, že ohýbá už materiály ministerstva, na základě kterých se píše zadávací dokumentace k veřejné zakázce. Tak se dnes dobývá renta. Staví se třeba nová nemocnice, ale analyzoval někdo, jestli je v kraji potřeba další špičkové pracoviště ,nebo chybí spíš zubní pohotovosti?
* To je pre-tender corruption?
Ono se tomu říká jinak. Na evropské úrovni je velmi silná… Proč došlo k likvidaci žárovek? Jde o nelogičnosti. Můžeme se bavit o tom, kolik má stát kilometr cyklostezek, což je bohulibý projekt, ale proč se jich většina staví z podpory cestovního ruchu? Potkali jste na cyklostezce na Ústecku někdy třeba Japonce nebo i českého turistu? Na podporu cestovního ruchu se vynaložilo za posledních pět let 49 miliard korun.
* Chcete říct, že nehospodárně?
Když se ale zeptáme příslušných úřadů, jestli mohou statistikami doložit efekt, který tyto investice měly, odpověď zní ne. ČSÚ má statistiku, že počet turistů klesal. Myslíte si, že soukromý majitel supermarketu nemá spočítané, co mu která marketingová akce přinese? Podívejte se na marketingovou podporu značek Klasa nebo Ryba domácí… Investovaly se desítky milionů, a výsledek? Žádný. Kdybychom rozdali ty peníze rybářům, aby stál kapr o 20 korun míň, možná by jej lidé kupovali… Třeba je tam ta bariéra cenová, já nevím, je ale potřeba mít to zanalyzované.
* Kde vidíte vedle IT zakázek a nákupu zdravotnického materiálu největší hrozby pro veřejné rozpočty?
Největší problém budeme mít s evropskými dotacemi. My jsme se už naučili čerpat podle pravidel, ale neumíme dosáhnout toho, aby měly projekty odpovídající přínos. Evropská komise se právě na tohle v příštím programovacím období zaměří: projekty budou muset mít prokazatelný smysl. Už žádná další muzea, kam nikdo nechodí, a letiště v polích, která se ani neotevřou. l
Existuje tzv. post-tender corruption, se kterou v Česku nikdo nepracuje. Například stavební firmy se pokoušejí získat neoprávněně vícepráce, ovlivnit dozor investora na stavbě. Musí se tu vybudovat sebevědomý úřednický stav či chcete-li úřednická šlechta.
Miloslav Kala (51) • vystudoval VUT Brno, Fakultu strojní • prezident NKÚ od roku 2013 • v letech 2008 až 2013 viceprezident NKÚ • poslanec v letech 2002 až 2008 • člen dozorčí rady ČKA v letech 2004 až 2007 • v letech 2000 až 2002 starosta Blanska • od roku 1996 do roku 2000 podnikatel • v období let 1988 až 1996 konstruktér a poté obchodní ředitel v Adamovských strojírnách
My říkáme poslancům: Podívejte se na mýto, vybralo se 30 miliard a z toho si vzal dodavatel zpět 15 miliard. No, koupili byste si něco takového pro sebe?
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
