S postupným odchodem Angely Merkelové sílí obavy, že zájmy Česka v největší evropské ekonomice už nebudou mít tak silného zastání jako doposud. Navzdory veškerým rozporům v migrační politice měla kancléřka k Praze blízký vztah a se svým východoněmeckým původem měla pro řadu našich problémů větší pochopení než politici ze západu země.
Náznaky obratu se daly zaznamenat už s předstihem po posledních volbách do Spolkového sněmu, kdy došlo ke sloučení doposud tří samostatně působících poslaneckých skupin. Za kontakt německých poslanců s kolegy z Prahy, Bratislavy i Budapešti nově zodpovídá skupina jediná, což především Maďaři nesli velmi nelibě.
Ani dnes však české zájmy v Bundestagu úplně nezapadnou, možná jsou definovány dokonce lépe než dříve. Dva z poslanců šestičlenné skupiny mají k Česku přímý vztah, byť lze úspěšně polemizovat s tím, nakolik vzájemnému porozumění napomůže Petr Bystroň z poloextremistické Alternativy pro Německo (AfD). Debaty kolem kontroverzního rodáka z Olomouce však poněkud zastínily osobu předsedkyně česko-slovensko-maďarské skupiny Renaty Altové, poslankyně za pravicově liberální Svobodnou demokratickou stranu (FDP).
Do Kirchheimu přes Prahu a Mnichov
Vystudovaná chemička pochází ze slovenské Skalice. Počátkem devadesátých let nastoupila v Praze na tehdejší ministerstvo zahraničního obchodu. Pracovala tehdy v oddělení zodpovědném za vztah s Evropským hospodářským společenstvím, které se posléze přetransformovalo v Evropskou unii. „Evropou“ se tedy zabývala už v době, kdy si budoucí členství Česka dokázal ještě málokdo představit.
Altová není žádnou zaslepenou obdivovatelkou Bruselu. Přesto podle ní neexistuje vůči Unii alternativa a jedině silná a jednotná Evropa může obstát v konkurenci USA, Číny a Ruska. „Mnoho mladých si neuvědomuje, co to znamená jezdit přes hranice bez toho, aby na nich čtyři hodiny stáli a museli mít v každé zemi jinou měnu. Svoboda slova, tisku, to všechno jsou vymoženosti, které je třeba zachovat. Ale musíme se vrátit také k hlavní myšlence Evropské unie, a tou je společný obchod a výměna zboží,“ říká žena, kterou štve mnohdy ničím nepodložená kritika bruselských institucí z přebujelé byrokracie.
Upozorňuje třeba, že instituce EU nezaměstnávají více lidí než město Mnichov. Právě na generální konzulát do bavorské metropole ji vyslalo ministerstvo zahraničního obchodu ještě před rozpadem federace. A na jihu Německa už Altová zůstala. Později získala německé občanství a usadila se s rodinou ve městě Kirchheim unter Teck nedaleko Stuttgartu.
Mutti to balí. Přechod do postmerkelovské éry bude složitý
Odtamtud ráda vyráží na výlety po okolních kopcích, jak se svěřila deníku Stuttgarter Nachrichten. Jedním z oblíbených cílů je nedaleký hrad Hohenneufien. V samotném Kirchheimu si pak oblíbila restauraci Alte Wachthaus, ovšem nejen kvůli kuchyni. V budově pohostinství se kdysi nacházela policejní služebna. Místo je tak pro ni do jisté míry symbolem bezpečnosti, která je jedním ze stěžejních témat Renaty Altové.
Prosazuje například vznik společné evropské armády a lepší ochranu evropských hranic. „Situaci, kterou jsme zažili v roce 2015, už nesmíme znovu dopustit,“ říká Altová o roce, kdy se přes Balkán do Německa převalila doposud největší migrační vlna. S tím by pravděpodobně souhlasila řada Čechů, kteří právě otevření hranice nemohou odpustit kancléřce Merkelové.
Jinak však Altová nesdílí postoje kolegy z Bundestagu Petra Bystroně a na schopnost jeho AfD vyřešit problémy dneška má poměrně jasný názor. „Zajímavé je, že v plénu AfD vykřikuje. Ale když mají ve výborech nadhodit nová témata, myšlenky a nápady na zlepšení, tak jsou ticho. Nemají absolutně žádná témata. Nejde jim o to, aby něco zlepšili, ale pouze aby rušili,“ líčí Altová v honosných prostorách Lobkovického paláce na Malé Straně, kde sídlí německé velvyslanectví.
ANO neví, kde je a kam chce
V životopise poslankyně spolkového sněmu se objevuje nápadně mnoho paralel s českým premiérem Andrejem Babišem. Ať už je to slovenský původ, blízkost k chemii, působení v zahraničním obchodě, nebo skutečnost, že FDP je stejně jako ANO členem liberální frakce ALDE v Evropském parlamentu. S Babišem se zná osobně, loni v listopadu při návštěvě Prahy s ním jednala o některých česko-německých otázkách. Jak sama říká, premiér si na ni vyčlenil více času než na kancléřku Merkelovou.
Navzdory tomu však odmítá, že by FDP i ji osobně toho mnoho spojovalo s politikou Babiše a hnutí ANO. „Nemáme s nimi úzký kontakt. Překvapilo mě, že jeden z jejich poslanců mluvil o tom, že ani neví, proč v ALDE jsou. Když jsem se jich ptala, kde by tedy chtěli být, tak jsem dostala odpověď, že nevědí ani oni. Pokud má někdo v politice velké cíle, tak by si měl uvědomovat, kam chce a čeho chce dosáhnout. To mě trochu iritovalo,“ říká o vztahu k nejsilnější české straně s úsměvem.
Rozděleni jádrem, spojeni plynem
Tématem podzimního setkání s Babišem byla mimo jiné energetika, jedna z dalších oblastí, kterou se Altová zabývá. Řeč logicky přišla na jadernou energetiku, tedy téma, ve kterém Česko a Německo určitě nejsou zajedno. Zatímco Němci plánují za tři roky vypnout poslední reaktor, Česko připravuje v Dukovanech výstavbu nových bloků.
V souladu s většinovým postojem Němců má i Renata Altová pochybnosti o bezpečnosti štěpné reakce. V žádném případě ji však nelze označit za nekompromisní protijadernou aktivistku. Naopak, mnoho tuzemských energetiků by souhlasilo s kritikou chyb, kterých se podle ní Německo dopustilo v rámci takzvané Energiewende, tedy odklonu od jádra a fosilních paliv směrem k zeleným zdrojům.
„Je očividné, že odklon od jádra byl příliš rychlý. Chyby, které se udělaly, se nesmějí opakovat. Nemá význam, pokud se země snaží jít jen čistě ekologickým směrem. Poškozuje si tak vlastní ekonomiku, a ztrácí dokonce konkurenceschopnost. Ceny za elektřinu jsou tak vysoké, že mnohé německé firmy ztrácejí konkurenceschopnost. Na to je třeba dávat velký pozor,“ říká.
Maďarsko rozjelo kampaň proti Sorosovi a Junckerovi. Spojuje je s migrací
Babiše, pro kterého jsou dobré vztahy se západním sousedem klíčové, však v souvislosti s novými reaktory varovala především před takzvanou maďarskou cestou, kterou prosazuje například prezident Miloš Zeman. Vláda v Budapešti zadala výměnou za financování zakázku na stavbu jaderné elektrárny Paks bez výběrového řízení přímo ruskému Rosatomu. To ještě více odcizilo režim Viktora Orbána zbytku Evropy a stejný dopad by to mělo i na Česko. „Byl by to velký problém, který by vztahy určitě narušil,“ říká Altová.
Překvapivě však v energetice existuje i téma, při kterém jde Česko spolu s Německem proti většině Evropy i visegrádským partnerům. Obě země prosazují výstavbu plynovodu Nord Stream 2, který má navýšit množství ruského plynu dopravovaného na sever Německa po dně Baltského moře. Odtamtud by mohl plnit i tuzemské plynovody, což se však nelíbí Francii, Polsku, Slovensku a řadě dalších zemí.
A v tom pravděpodobně spočívá největší úkol Renaty Altové. Vysvětlit Němcům a západním partnerům, že Visegrádská čtyřka není homogenní celek slepě stojící za kontroverzními osobami typu Viktora Orbána či Jaroslawa Kaczynského, ale čtyři nezávislé státy s často protichůdnými zájmy, které se s výjimkou odporu vůči migrační politice Bruselu neshodnou téměř na ničem. V renomovaném německém deníku Die Welt vyšel při nedávném setkání lídrů V4 s Angelou Merkelovou v Bratislavě přesně na toto téma obsáhlý článek. To může znamenat, že Renata Altová dělá svou práci dobře.
Přečtěte si také:
V4 a Německo pomohou Maroku, chtějí předcházet migraci
Jak oslabit AfD? Berlín chce zvýšit důchody v bývalé NDR. Populismus, kritizují ekonomové
Byl to pokus o převrat, říká o pádu své vlády Robert Fico
