… a nižší vrstvy to zaplatí
Vánoční dárky letos bez kreditní karty nakupujeme naposledy. „Během pěti až šesti let očekáváme, že na trhu bude okolo tří milionů kreditních karet, tedy přibližně třicet procent z celkového počtu,“ myslí si Petr Brávek z HVB Bank.
Jsem však přesvědčen, že skutečnost Brávkovo očekávání nejspíš ještě předčí. Vedle necelých dvou set tisíc kusů kreditních karet vydaných dodnes bankami se do podoby klasických kreditních karet transformuje více než 1,2 milionu karet splátkových firem Home Credit, Cetelem a GE Capital Multiservis. Úvěrové firmy jsou totiž na tuzemském trhu půjček občanům daleko vlivnější než banky. Ty zůstávají v lidských myslích kamennými paláci, kam se chodí peníze ukládat, ne tak půjčovat.
Vlastně nepřekvapují výsledky průzkumu trhu: Zatímco půjčku od splátkové firmy vyzkoušela skoro polovina obyvatelstva, od bank si zatím půjčil jen každý desátý. Pohled na televizní obrazovku i reklamní stránky novin a časopisů ale svědčí o tom, jak moc se banky snaží s tradičním vnímáním bojovat. Jsou přitom teprve na začátku. Například informace o tom, kolik je vám banka okamžitě ochotna v závislosti na bonitě půjčit (v zahraničí standardní), na výpisech z účtů tuzemských bank většinou chybí.
Nezbývá než konstatovat, že tuzemské banky stejně jako jejich mateřské evropské koncerny nástup kreditních karet podcenily. Bankovní domy v kontinentální Evropě se domnívaly, že jejich klientům postačí kontokorentní úvěry k běžným účtům. Jenomže se zmýlily. Americké koncerny jako Citibank, GE Capital nebo Household (v tuzemsku působí pod značkou Beneficial Finance) se na vysoce konkurenčních trzích ve Velké Británii, Německu nebo Španělsku dokázaly krátce po vstupu prosadit a konkurovat lokálním hráčům. Z kreditní karty se stalo módní generační zboží, stejně jako před pěti lety třeba mobilní telefon. Americká vlna se nyní valí také českým mořem. Vstup Beneficial Finance na trh a zlatá kreditní karta od Citibank zcela zdarma (viz rubrika Rating na straně 28), to je jen začátek.
Celý trh spotřebitelských půjček prudce roste, předběžné odhady praví, že kvůli nakupování vánočních dárků si obyvatelé Česka letos půjčí možná až dvacet miliard korun! A centrální banka opakovaně upozorňuje, že zadlužování domácností roste příliš rychle; varování již zaznělo také ze strany Mezinárodního měnového fondu. Instituce se obávají, že Češi stále ještě neumějí s úvěry žít a zadluží se tak, až jim zbude sotva na chleba s vodou.
Ne tak bankéři. Ti se shodují, že problém netkví ani tak v celkové výši dluhu, ale v dynamice jeho nárůstu. Strop zadlužení prý leží podstatně výše. „Potenciál trhu retailových úvěrů je zhruba na několikanásobku současných hodnot,“ odhaduje František Hlaváč, generální ředitel splátkové společnosti Beneficial Finance. Nikdo nepochybuje, že vedle klasických spotřebitelských úvěrů či financování bydlení přispějí k nárůstu zadlužení rozhodující měrou právě kreditní karty.
Jak je na tom klientela? Obecně platí, že pro úspěšný rozjezd kreditního byznysu je úhelný masovější zásah nižšího středního segmentu klientů. To je na českém trhu nové. Kreditní karty byly doposud určeny jen vyvoleným klientům, kteří je využívali převážně jako možnost odkladu splátky. Bankám z nich ale neplynuly vytoužené příjmy z placených úroků. Proto začaly postupně upravovat požadavky na bonitu a rozšiřovat tím klientelu. O úspěšnosti takového postupu vypovídá například turecký trh. Tamější banky také akceptovaly vyšší kreditní riziko a nabídly karty i řadovým klientům. Ukázalo se, že dvě třetiny těchto méně bonitních uživatelů dříve či později začnou čerpat úvěr, který v případě kreditních karet není vůbec levný – většinou se pohybuje od 16 do 25 procent ročně.
K průniku kreditních karet do nižších segmentů trhu přispějí také úvěrové registry, byť zatím se je banky, leasingové či splátkové společnosti teprve učí používat. Pokud ale v budoucnu nabere západoevropských rozměrů, kdy jsou v registru zahrnuty jak bankovní, tak i nebankovní závazky (například nedoplatky za elektřinu či nezaplacené pokuty), bude možné lépe zhodnotit skutečnou schopnost splácet půjčku. I člověk s nižším příjmem může být dobrým dlužníkem, bude-li splácet sice po menších částkách, zato však včas a bez problémů. Na druhou stranu nezaplatit jakýkoliv dluh včas se bude rovnat vypálení cejchu dlužníka na mnoho dalších let.
K čemu ještě nebudou ty kreditky dobré! ;-)