Možnosti penzijního připojištění využila polovina práceschopných obyvatel ČR Největší vlna slučování penzijních fondů pomalu končí. Jednotlivé akvizice se začínají naplňovat splynutím spřízněných fondů, a ty se tak musí snažit využít jiné konkurenční zbraně.
Možnosti penzijního připojištění využila polovina práceschopných obyvatel ČR
Největší vlna slučování penzijních fondů pomalu končí. Jednotlivé akvizice se začínají naplňovat splynutím spřízněných fondů, a ty se tak musí snažit využít jiné konkurenční zbraně. To vše by za státní podpory a výhodných daňových podmínek mělo pro klienty znamenat nové přínosy. Jen si správně vybrat.
Právě před několika týdny oznámil fond Credit Suisse Life and Pensions dokončení zřejmě největší fúze penzijních fondů u nás. Z pohledu čísel šlo skutečně o největší transakci svého druhu (slučoval se s bývalou jedničkou Vojenským otevřeným PF). Celkově už ale podle Petra Vykoukala ze serveru Peníze.cz v penzijních fondech proběhla řada sloučení a dvě další velká spojení se ještě v brzké době očekávají - sloučení ČSOB PF a Českomoravského PF a na základě nedávné akvizice dojde i k fúzi Penzijního fondu České pojišťovny s Commercial Union PF (koupi tohoto fondu oznámil PF České pojišťovny na konci letošního září). Z někdejších čtyřiceti čtyř penzijních fondů jich zbude jen jedenáct a ani toto číslo pravděpodobně nebude konečné. Na trhu totiž zbývají tři malé fondy - Generali PF, Hornický PF a Zemský PF. „Ty asi nebudou do budoucna pro své vlastníky příliš atraktivní (nebudou přinášet dostatečně zajímavé výnosy v poměru k vynaloženému úsilí) a je možné očekávat, že se jich budou chtít zbavit,“ tvrdí Vykoukal. Jejich problém však podle něj je ve skutečnosti ten, že malé fondy nejsou pro případné akvizice zajímavé. Starosti a náklady spojené se slučováním fondů jsou totiž v jejich případě tak vysoké, že se prostě nevyplatí. Existuje prý jen jeden zájemce, kterému by tyto starosti mohly stát za to. Jako jediný z oněch tří malých fondů má Generali PF (spravuje asi 461 milionů korun) za sebou silnou finanční skupinu, která by mohla mít zájem na posílení pozice fondu a tedy koupi zbývajících dvou fondů. Tím by zdvojnásobil majetek ve správě a téměř ztrojnásobil počet svých klientů.
Boj o klienty se přiostří v jejich prospěch
Akvizice konkurentů jsou podle všeho jedinou cestou, jak získávat výrazně větší tržní podíl. Trh se totiž podle odborníků již blíží míře nasycenosti. Podle představitelů fondů jsme již dnes při porovnání účasti (v systému je asi 2,5 milionu obyvatel ČR, tj. polovina práceschopného obyvatelstva) na dobrovolném penzijním pilíři evropskou raritou. Přesto je podle něj možno očekávat pomalý růst až na úroveň tří milionů účastníků. Tento prostor už ale nedává moc možností. Pro penzijní fondy byl podle Asociace penzijních fondů ČR rok 2001 zřejmě jeden z nejúspěšnějších v celé dosavadní historii existence penzijního připojištění se státním příspěvkem, a to vzhledem k dosažení 2,5milionové hranice v počtu účastníků s platnou smlouvou a zejména díky pokračujícímu rychlému růstu čistých finančních aktiv generovaných v sektoru penzijních fondů (o 20 %). U mnoha penzijních fondů, zejména u těch největších, je etablován většinou v majoritní pozici zahraniční akcionář. Přestože penzijní připojištění existuje teprve osmým rokem, samotní účastníci do něj vložili 48 miliard korun a na státním příspěvku až dosud získali dalších 14 miliard korun. Nejvíce to bylo právě v loňském roce, kdy bylo na účty účastníků připsáno téměř 2,7 miliardy korun. Účastník spoří pravidelně v průměru 366 korun měsíčně a díky státnímu příspěvku se jeho účet každý měsíc zvyšuje na 458 korun (nehledě na další peníze, ať jde o příspěvky zaměstnavatele či úspory odpočitatelné položky při placení daně z příjmu). Rychle stoupá počet účastníků, kterým přispívá zaměstnavatel. Pro loňský rok bylo podle asociace typické opatrné, konzervativní investování, odpovídající složitému ekonomickému prostředí, ve kterém se penzijní fondy pohybovaly.
