Ze tří vážných kandidátů mohli vybírat členové burzovní komory nového generálního ředitele. Nakonec se jednomyslně shodli na Petru Koblicovi (33). Pro srovnání: před dvěma roky burza ponechala ve funkci Pavla Hollmanna, protože se nenašel jiný kandidát. „Tehdy bych se o manažerskou pozici rozhodně neucházel, tipoval jsem, že šance burzy na přežití jsou tak padesátiprocentní,“ vzpomíná Koblic. „Nenaplnily se předpoklady o stažení velkých emisí, nově se začalo obchodovat s Erste Bank. Nyní se dokonce rýsuje první primární emise. Vývoj trhu pomohl a burza svou životaschopnost prokázala,“ dodává.
Maminka neměla radost.
Budoucí šéf burzy se okolo cenných papírů pohybuje od roku 1993, celou svou profesionální kariéru. Kvůli práci dealera na finančních trzích opustil studium fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Přitom potvrdil vtipy o tom, že „matfyzák“ zvládne Vysokou školu ekonomickou (VŠE) „vystudovat o prázdninách“. Finance na VŠE v Praze totiž Koblic absolvoval v denním studiu v čase, kdy již pracoval v Živnostenské bance jako vedoucí obchodování. „Maminka ze mne chtěla mít fyzika - vědce, mrzelo ji, že jsem školu nedokončil,“ přiznává Koblic. Mezi jeho bývalými spolužáky ale prý není nikdo, kdo by zůstal vědě věrný, všichni nakonec skončili v soukromém sektoru.
Nezapomenutelná Patria.
Po čtyřech letech strávených v Živnostenské bance se nechal v roce 1997 zlákat k nástupu do společnosti Patria Finance. „Patria byla v té době už hodně silná a měla skvělé renomé a zaměstnance. Podílela se na většině velkých transakcích, které v té době v Česku probíhaly,“ vzpomíná. „Krátce po mém nástupu začala Patria Finance hledat strategického partnera, najednou jsem měl pocit, že se mnoho lidí začalo více než o rozvoj starat o podmínky prodeje. To bylo trochu zklamání a někteří zájemci, jako Komerční banka, mě trochu děsili,“ vysvětluje proč firmu po necelém roce ještě před jejím prodejem belgické finanční skupině KBC opustil a přešel do CA IB Securities, dceřiné společnosti Bank Austria Creditanstalt (dnešní HVB Bank). „Patria byla v té době líhní skvělých lidí, firmou postavenou na anglosaských principech výkonnosti. Dodnes se scházíme a máme si co říci,“ říká.
„Zpomalení a myšlenky na prodej opravdu v té době v Patrii sílily, souviselo to s přirozeným životním cyklem firmy,“ potvrzuje oprávněnost Koblicových pocitů zakladatel Patrie a její tehdejší šéf Zdeněk Bakala. „Do té doby ale byla Patria Finance opravdu na tuzemském trhu mezi zaměstnavateli výjimečná, všichni měli stejný cíl a možnost se na růstu firmy podílet finančně,“ dodává Bakala.
Bil se za burzu.
„V oblasti cenných papírů a asset managementu už nemám odborně na tuzemském trhu moc možností dalšího růstu. Přijmout místo generálního ředitele burzy je pro mne logickou kariérní cestou do vyššího managementu. Akcionáři burzy mají rozumné představy a cíle, dá se s nimi dobře komunikovat,“ zdůvodňuje Koblic, proč souhlasil s nabídkou, aby se zúčastnil výběrového řízení. Burza pro něj rozhodně není neprobádaným územím. Členem jejího výboru pro burzovní obchody je od roku 1994. Největšími akcionářem burzy je s více než sedmnáctiprocentním podílem Patria Finance, následovaná velkými bankami a Českou pojišťovnou. „Předložil jsem burze vizi, jak přitáhnout nové primární emise akcií. Dalším úskalím pro nejbližší období je vytvoření centrálního depozitáře,“ plánuje budoucnost Koblic, který šéfuje také Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry a je členem představenstva Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
„Koblic se vždy bil za burzu. Ostatní členové AKAT na její fungování už hodně rezignovali a soustředili se především na rozvoj fondového podnikání,“ potvrzuje předseda představenstva AKAT Martin Fuchs vhodnost Koblicovy volby. „Slyšel jsem v souvislosti burzou hodně jmen, soudím však, že lepšího člověka najít nemohli,“ doplňuje jej Zdeněk Bakala.
Squash a whisky.
Koblicovy záliby je možné označit za standardní – golf, squash, v zimě je doplňuje lyžování. Výjimečná je ale doba, kdy je pro sebe objevil. „Squash jsem se naučil hrát už v roce 1990, golf přidal jen o pár let později. Vyrazil jsem do Skotska s kamarády na prázdniny první léto po otevření hranic. Utrácel jsem tam za vstup na kurt. Když se k tomu přidá objevování chutí tamní whisky, přijel jsem z prázdnin v pěkném minusu,“ vzpomíná s úsměvem na studentská léta manažer, kterému se na konci léta má narodit druhý potomek. „Nemáme zajištěné hlídání, takže až bude žena v porodnici a bezprostředně poté, budu muset být doma se svým dvouletým synem. Nechci si brát volno sotva nastoupím. Dohodl jsem se proto, že se plně funkce ujmu, až budeme doma čtyři. Do té doby budu studovat materiály, abych ode dne jedna mohl fungovat na sto procent,“ těší se Koblic.
ČLÁNKY DO MAILU